Léčba lidí ze závislosti na konopí je běžnou praxí
MUDr. Stanislav Kudrle má velké
zkušenosti s léčbou závislostí a zabývá se transpersonální
psychologií. V níže uvedeném rozhovoru odpovídal na otázky o.s.
Legalizace, které se týkají léčebného využití konopí i rizik
spojených s jeho užíváním.
Pokud by se marihuana stala legálním léčivem, mohla by mít terapeutické využití i v psychiatrii? Máte povědomí o využití konopí v lékařství?
Jsou mi známé indikace léčebného využití konopí v indikacích jako je léčba wasting syndromu u lidí léčených pro pokročilé onkologické onemocnění, při léčbě chemoterapií, v některých případech migrény, nechutenství, u některých degenerativních neurologických onemocnění. S psychiatrií vidím tedy jen okrajový styk, protože komplikací zmíněných onemocnění je například depresivní stav. Marihuana ale není v žádném případě antidepresivum. Uvažuje se o výzkumném využití marihuany v léčbě potraumatické stresové poruchy. Rozhodně je důležitý kontext a nastavení celého léčebného úsilí.Jak vnímáte společenskou nebezpečnost marihuany?
V současnosti nejzávažnější společenskou nebezpečností je převažující bagatelizace účinků Marihuany a považuji to již za alarmující. Souvisí to hlavně s představou bezpečného rekreačního užívání, což je při současných modelech dávno minulostí. Lidičky neví, do čeho jdou. Iluzi napomáhá samozřejmě nejvíc to, že změny jsou pozvolné, takže dotyčný je není schopen registrovat (na rozdíl od tvrdých drog, kde bývá sešup rychlejší a tím i evidentnější).Léčil jste někdy člověka ze závislosti na konopí ? Případně jak časté jsou takové případy .. ?
Je to mojí běžnou praxí.Mohl byste se vyjádřit trochu konkrétněji přímo k léčbě závislosti na konopí?
Na kanabinoidech vzniká určitá forma psychické závislosti. Do ní dospějí především ti lidé, kterým tráva dělá od počátku dobře. Ti, kteří mají k účinku kanabinoidů intoleranci – tzn. například od počátku zažívají úzkostné stavy, nepříjemné stavy derealizace, ti obvykle rychle skončí. Je to stejné jako u alkoholu. Kdo pociťuje od počátku averzivní účinky alkoholu, pije obvykle opatrně, kdo je necítí, naopak se cítí uvolněný a odvázaný, ten se nehlídá a klidně pokračuje. Pozvolna vznikající psychická závislost na kanabinoidech se projevuje velmi nenápadně a zcela dotyčnému uniká. Podobně jako u jiných závislostí si změn všímá spíše nezaujaté okolí. Mění se osobnostní rysy, návyky, postoje, systém hodnot.Často je člověk vnímá i jako pozitivní vývoj, osvobozování se od starého, svazujícího způsobu života. Pokud člověk dojde do stavu psychické závislosti, může začít zažívat různé formy úzkostí, až panických stavů, strach konfrontovat se s běžnými starostmi a řešit je, chovat se prozíravě namísto jen bohorovně. Mohou se objevit i poměrně silné depresivní stavy. Jsou popisovány i závažné dekompenzace – vzplanutí psychotických stavů blízkých schizofrennímu okruhu nemocí. To už jde hodně do tuhého. Naštěstí to zatím není tak časté, ale možná se to změní s přechodem na stále sofistikovanější modely jointů. Každopádně i úzkosti a deprese, které vídám často, stojí za to.
Léčba u mne probíhá stejně jako u jiné formy závislosti. Jde totiž vždy o stejný mechanismus, o krizi duše. Ta konkrétní látka, či aktivita tomu dodává jen zvláštní kolorit. Těžištěm léčby je psychoterapie, individuální a skupinová, případně lehká medikace ke zvládání úzkostí a depresí. Prognóza závisí od postoje a motivovanosti pacienta. Vzhledem k chronicky podceňovanému tématu jsou vyhlídky paradoxně horší, než u tvrdých drog. Alespoň do té doby, než člověka pořádně skřípne úzkost a deprese.Můžete z vašeho úhlu pohledu psychiatra srovnat rizika užívání konopí s jinými drogami?
Závislost na konopí po psychologické stránce není nijak odlišná od jiných závislostí. O tom se přesvědčí zejména ti, kteří vykazují kombinovanou závislost. Jsou ochotní například vzdát alkohol, ale ne trávu. Pokud po odvykací léčbě hulí dál, zůstávají ve stejných závislostních vzorcích a mají dál problémy. Pokud pak pracují na odvyknutí od Marihuany, nahlídnou, v jaké iluzi žili a řeknou – „je to vlastně stejné. Jako každá jiná droga mě tráva vzdaluje od přesného vnímaní reality a bere mi schopnost na tuto realitu adekvátně reagovat. Namísto toho věci neřeším a spokojím se s tím, že je mi dobře.“ A to je většinou běh na krátkou trať.Co byste radil rodičům, když zjistí, že jejich dítě kouří konopí?
Mluvit s nimi o tom, získat si adekvátní informace o problému a poučeně na děti reagovat.Jaký máte názor na represivní opatření policie ve vztahu ke konopí?
Mám pocit, že po úpravách v trestním zákoně je té represe tak akorát.Máte vy sám osobně nějakou zkušenost s konopím?
Někdy před 30 lety jsem jointa zkusil.
Děkujeme za rozhovor, Mgr. Martina CimpováMUDr. Stanislav Kudrle, je psychiatr s dlouhodobou praxí, zabývající se léčbou návykových nemocí jako je alkoholová, drogová, herní či léková závislost. Ve Fakultní nemocnici v Plzni vytvořil léčebný program na pozicích transpersonální psychologie s využitím holotropního dýchání a zasloužil se o aplikaci této metody do klinické praxe léčby závislých. Kromě individuální systemické psychoterapie, vycházející z principů transpersonální psychologie vyučované prof. MUDr.Stanislavem Grofem se věnuje také přístupům holistického léčení. Jeho semináře s Holotropním dýchánímTM mají převážně skupinový charakter. Účastníci s pomocí zážitkové techniky objevují svůj spirituální potenciál v rozšířeném stavu vědomí.
(Holotropní dýchání vychází z poznatků starých šamanských technik ověřených moderními výzkumy vědomí. Navození změněného stavu vědomí pomocí intenzivního dýchání za vlivu hudby uvolňuje spontánní léčivé mechanismy a významně přispívá k vytvoření pocitu sounáležitosti se světem, k nabytí důvěry v sebe a ve smysl života. Opakovaná sezení dopomáhají k úzdravě nebo ke zlepšení psychosomatických potíží. Často také dochází k přehodnocení životních potřeb a k vytvoření efektivnějších strategií.)
28. 2. 2010 v 17.53
Posted by: hankafiled in Aktuality, Konopí, Léčba






