6 miliard ročně. To je velikost trhu s izolacemi pro stavebnictví v Česku. Se svou konopnou izolací by si Vojtěch Jelínek, zakladatel Canabestu, z něj chtěl ukrojit 1 procento. V zahraničí se nám daří, tak proč ne tady, říká.

Stálo u historických milníků lidstva. Obyčejné konopí, dříve běžný a dostupný materiál. Ve středověku způsobil levný konopný papír významné rozšíření vzdělanosti v Evropě, na úsvitu novověku umožnilo konopné plachtoví evropským velmocím objevit zaoceánský svět. Ambice Vojtěcha Jelínka (46) tak daleko nesahají, pro výrobce netradičních izolací z technického konopí bude úspěchem, když si vybojuje a udrží pozici na českém trhu. Jeho plán je prodávat konopné desky za 60 milionů korun ročně. „Můj byznys plán vychází z chladnokrevné úvahy, vidím zde příležitost,“ nezastírá majoritní vlastník firmy Canabest, který chce dostat dnes netradiční surovinu do širšího užití. To se mu už částečně daří. Vedle rodinných domů se konopné izolace pomalu začínají prosazovat i při stavbě komerčních budov: jeden z nadnárodních obchodních řetězců využije konopný izolant z Canabestu při výstavbě obchodu v Jaroměři.

Vývoj a testování nám daly zabrat

Jelínek se začal vážněji zabývat konopím teprve před několika lety, výrobní linku spustil v pronajaté hale v Poštorné u Břeclavi v roce 2008. Jako majitel zlínské stavební firmy Renomix měl ale zkušenosti s využitím přírodních stavebních materiálů z dřívějších dob, kdy zhotovoval hliněné omítky nebo rákosové střechy.

„Napadlo mě změnit náplň a začít vyrábět z přírodních vláken izolanty,“ popisuje svůj původní plán. Do rozjezdu výroby pak investoval 50 milionů korun, část z vlastních zdrojů, část poskytla banka. Se zkušeným inženýrem vymysleli a implementovali pneumatický způsob tvoření rouna, který ve srovnání s tradičním mechanických tvořením (mykáním) přinesl tři pozitiva: vyšší kapacitu, čistější pracovní prostředí i lepší schopnost udržet rovnoměrnou hustotu materiálu v ploše. „Vývoj a testování nám daly zabrat. Výsledkem je jedinečný postup při výrobě konopného izolantu a naše tuhá deska Panel, která je vhodná do kontaktních zateplovacích systémů, je evropský unikát,“ říká Jelínek.

Současný pokles ve stavebnictví se samozřejmě významně promítl i do poklesu poptávky po izolačních materiálech. Zatímco při zrodu celého projektu viděl Jelínek jeho návratnost v horizontu pěti až sedmi let, dnes odhad posunul na let deset. Domácí odbyt není tak silný jak předpokládal. „Nutí nás to obracet se do zahraničí a hledat odbyt hlavně v zemích západní Evropy, kde se tento materiál těší největší oblibě,“ říká s tím, že Canabest nyní exportuje zhruba 50 procent své produkce do Rakouska, Německa, Belgie, Francie a na Slovensko. A paradoxně z některých těchto zemí dováží i polotovary pro výrobu svých desek. „Mrzí mě, že nebereme materiál od místních. Kvalita tuzemských surovin je mizerná a chuť změnit to nevidím žádnou,“ tvrdí Jelínek. Firma je tím pádem nucena vozit polotovary – slisované balíky sušeného konopí – z velkých vzdáleností, což má podle Jelínka „protiekologickou logiku“.

V Canabestu je zatím zaměstnáno 11 pracovníků, výrobní linka jede na jednosměnný provoz: „Co nejdříve chci ale spustit dvousměnný,“ říká odhodlaně Jelínek. Velikost českého trhu s izolacemi pro stavebnictví odhaduje na 6 miliard korun ročně. Vyjádřeno v objemu materiálu se jedná zhruba o 5,5 milionů metrů krychlových. Drtivou většinu izolantů tvoří výrobky z polystyrénu nebo z minerálních a skelných vat. Majoritní vlastník Canabestu by si chtěl se svými izolanty „ukrojit“ zhruba procento tuzemského trhu a prodávat zde konopné desky za 60 milionů korun ročně. „V současnosti dosahujeme tržeb kolem 1,8 milionu korun měsíčně, v podzimních měsících ale podle mých odhadů zvýšíme měsíční produkci na 3 miliony korun,“ říká. O další miliony by Jelínek rád zvedl tržby v zahraničí, kde tvoří konopné izolace mnohem vyšší podíl na trhu – například v Nizozemsku ukusují plných šest procent.

Konopí pro astmatiky

Výchozím materiálem pro výrobu konopné izolace je konopí seté, nazývané též technické konopí (jako měkká droga se používá jiný druh – konopí indické). V České republice ho lze pěstovat až do nadmořské výšky 450 metrů nad mořem. Rostlina je málo náročná a rychle roste. Proti lnu, který se používá na podobné účely, má vyšší pevnost a houževnatost. „Oproti jiným plodinám je sice méně náročné, ale i přesto musí mít dobře vyživenou půdu a hlavně dostatek srážek. Nejvíce problematická je však sklizeň, ta je v Česku na velmi špatné úrovni,“ vysvětluje Svatopluk Zachoval, dřívější pěstitel technického konopí.

Z jednoho hektaru tohoto konopí je možné za ideálních podmínek sklidit až 12 tun suché suroviny, ze které se vyrobí až 8 tun plnohodnotného stavebního materiálu. „Konopné vlákno je odolné, pevné a díky vysoké prodyšnosti a vlhkostní vodivosti zachovává konopná izolace zdravé mikroklima domu, které je vhodné pro alergiky a astmatiky. Navíc obsahuje látky, které odpuzují hmyz,“ shrnuje výhody materiálu Jelínek. Při stavbě běžného rodinného domu o podlahové ploše 130 metrů krychlových je rozdíl v ceně běžného a konopného izolantu zhruba 80 tisíc korun v neprospěch přírodního materiálu. „Vzhledem k pozitivům, které konopná izolace má, si myslím, že stojí za to ji použít,“ je přesvědčen Jelínek.

Vojtěch Jelínek

Přibližně 50 procent své produkce Canabest vyváží. „Naše tuhá deska z konopí je evropský unikát,“ říká šéf firmy.

12. 8. 2010 v 08.54

Posted by: hanka
filed in Aktuality, Konopí, Využití

Tento příspěvek byl publikován dne 12. 8. 2010 (Čtvrtek) v 8.54 v rubrice Aktuality, Konopí, Využití. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat svůj komentář.