Ekonomie, stát a drogy

Spojení oblasti ekonomie a drog je pro většinu lidí v dnešním světě nepředstavitelné. Většina drog je totiž v současnosti pod absolutní prohibicí ze strany státu, což znamená, že by zde ve skutečnosti nemel existovat žádný relevantní trh, který by mohla ekonomie zkoumat a popisovat, chybí zde hlavní předmět ekonomického zájmu, tj. ekonomický statek. Co pak v takovémto případě muže ekonomie vůbec zkoumat? Co nám muže nabídnout, když zde chybí základní pilíře ekonomické analýzy jako je poptávka, nabídka, ceny, konkurence apod.?

Proč by se tedy ekonomie měla vůbec pouštět do problematiky drog a nepřenechat ji radši fundovaným státním úředníkům, politikům, donucovacímu aparátu (pokud se někdo neřídí danými pravidly) a v neposlední řadě zdravotníkům a lékařům, kteří by se měli postarat o těch několik lidí, kteří uniknou z ochranné sítě a drogám, i přes veškerou snahu prohibice, propadnou? Ekonomii pak přece v této oblasti nezbývá moc místa, je zcela vytlačena direktivním rozhodováním státních úředníků, především pak politiku, kteří se snaží na základe morálních a etických apelu o ochraně společnosti před škodlivostí drog ospravedlnit svoje úsilí v drogové prohibici.

Ekonomie však není, na rozdíl od politiky, postavena na vynášení morálních a etických soudu, ale snaží se být zcela hodnotově neutrální. Zatímco politik muže bez jakéhokoli hlubšího přemýšlení pronést, že drogy by mely být zakázány, protože jejich užívání je špatné a škodlivé a obchod s drogami představuje neřestnou činnost, tak ekonom toto učinit nemůže. Ekonomie je vedou o lidském jednání, o individuálních hodnoceních a preferencích, která zkoumá důsledky lidského jednání, důsledky voleb jednotlivců, přicemž nemůže žádným způsobem vstupovat do tohoto subjektivního lidského rozhodování vnášením arbitrárních hodnotových soudu.

Úkolem ekonomie je vysvětlovat, jak se různí jedinci ve společnosti snaží na základe svých subjektivních preferencí vybírat ty nejlepší možnosti ze všech jim dostupných alternativ. Jinými slovy ekonomie sleduje, jak se jednotliví lidé snaží uspokojovat své přání a potřeby, přicemž zde nehraje žádnou roli, co si tito různí jedinci pod tímto pojmem představují. Ekonomie tak nemůže říci, že například práce je lepší než zahálení, sportování je lepší než kouření nebo pití alkoholu, čtení knih je lepší než dívání se na televizi apod., vždy totiž záleží na hodnocení a na subjektivních preferencích každého konkrétního jednajícího člověka.

Pavel Písař se ve své diplomové práci Ekonomie, stát a drogy pokusil oprostit od všech morálních, etických či jiných soudu, od všech předpojatostí a zaujatostí a přistoupíme k čisté ekonomickému zkoumání drogové problematiky pokusil oprostit od všech morálních, etických či jiných soudu, od všech předpojatostí a zaujatostí a přistoupíme k čistě ekonomickému zkoumání drogové problematiky. Ve všech částech práce se snažil být maximálně hodnotově neutrální, aby se mohl zaměřit na skutečné důsledky užívání drog, obchodu s nimi a státních zásahu v této oblasti (tj. na důsledky drogové prohibice).

V této práci tedy čtenář nenajde odpovědi na běžné kladené otázky typu: jak by stát měl zamezit obchodu s drogami, jak by mel úspěšně bojovat proti výrobcům nebo dealerům drog, jak tvrdě by se melo postupovat v oblasti drogové represe, jestli je opodstatněné dělit drogy na měkké nebo tvrdé, co můžeme považovat za více než malé množství drog pro vlastní potřebu a co ještě ne. Tato práce by však mela přinést odpovědi na zásadní otázky: proč vůbec bojujeme proti drogám, jaké jsou faktické výsledky a následky tohoto boje, kdo je skutečným vítězem v tomto boji a v neposlední řadě, zda-li máme vůbec šanci tento boj proti drogám někdy vyhrát.

Tato diplomová práce byla psána a obhájená na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze v roce 2006. V témže roce za ní autor získal i ocenění v soutěži – Studentská vědecká a odborná činnost v kategorii nejlepší diplomový projekt v odborné sekci Hospodářská politika.

Samotná práce se dá rozdělit na dvě hlavní části. V první z nich se autor pokusil začlenit drogovou problematiku do ekonomické teorie, abych tak vůbec dokázal, že můžeme tyto dvě na první pohled nesourodé disciplíny navzájem zkoumat. Po přečtení první části bude jistě pro mnohé překvapením, kolik veleslavných ekonomu v historii psalo o drogách nebo drogové prohibici, jen namátkou můžeme nyní s předstihem zmínit např. Johna Stuarta Milla, Ludwiga von Misese, Murrayho N. Rothbarda, Miltona Friedmana nebo Gary S. Beckera.

Druhá, stěžejní, část práce je zcela věnována státním zásahům v drogové oblasti, tj. v současnosti celosvětově uplatňované drogové prohibici. V jednotlivých kapitolách se tak postupně dozvíme, kdy a z jakých důvodu byla vůbec drogová prohibice zavedena, jaké jsou následky jejího zavedení, proč tato prohibice nefunguje tak, jak se od ní očekávalo a co nového přinesla pro spořádané občany, kteří původně drogami neměli nic společného. V této části nám ekonomie pomůže objasnit i na první pohled s ekonomií nesouvisející oblasti, jako je např. otázka zdravotních rizik vyplývajících z užívání drog nebo problematika užívání drog dětmi a mladistvými. Tato část je dále doplněna o řadu reálných dat a skutečných příběhů (především ze Spojených státu amerických, kde můžeme v průběhu 20. stol. nejlépe sledovat důsledky zavedení této prohibice, ale rovněž uvedeme i aktuální data z České republiky), na kterých si dokreslíme faktický průběh této prohibice.

V poslední kapitole je pozornost zaměřena na historický případ alkoholové prohibice v USA a budeme se snažit najít souvislosti mezi touto prohibicí alkoholu a dnešní drogovou prohibicí.

Autor této práce se tedy pouští na první pohled na velmi tenký led. Drogovou prohibici dnes přijímá většina lidí na celém světě jako danou realitu a málokdo se již zabývá samotnými důvody jejího uplatňování. Proč také? Drogy v současnosti představují celospolečenského nepřítele a drogová prohibice se stala hlavní zbraní v boji s ním. Politici, média, náboženské organizace, lékaři, rodiče dětí a mnozí další lidé se tak spojují v boji proti tomuto nepříteli a poskytují jednostranný pohled na drogovou problematiku. Boj proti drogám se také stal vynikajícím vládním prostředkem pro zlepšení se v očích veřejného mínění a je spojován s pozitivním, správným pohledem na činnost státu.*

Pokud se však pokusíme oprostit od tohoto jednostranného pohledu a necháme promluvit ekonomii, dočkáme se možná nevšedních poznatku a z původně tenkého ledu se záhy dostaneme do prostředí pevných zákonu lidského jednání. Pusťme se tedy do zkoumání zdánlivě čistých vod všeobecně přijímaných pravd, neboť jak poznamenává Josef Šíma: „Jen přemýšlením nad nevšedními otázkami je možné vymanit se z vlivu všudypřítomné politiky a politicky deformovaného myšlení a snít tak o lepším mechanismu fungování společnosti. To, co je dnes nepředstavitelné a politicky neprůchodné, muže být zítra skutečností.“**

*) Levine, Harry G.: The Secret of Worldwide Drug Prohibition: The Varieties and Uses of Drug Prohibition, The Independent Review, v. VII, n. 2, Fall 2002, str. 165 – 180.
**) Šíma, Josef: Predmluva k ceskému vydání: Rothbard, Murray N.: Ekonomie státních zásahu, Liberální institut, Praha, 2001, str. 14 – 15.

Zdroj: http://libinst.cz/etexts/pisar_drogy.pdf



16. 8. 2010 v 16.19

Posted by: hanka
filed in Aktuality, Konopí, Legislativa




Connect with Facebook

Komentáře jsou zavřeny.