Dr. Samuel R. Friedman (78), který přijel v září do Prahy na konferenci Městsá drogová politika v éře globalizace, popsal v rozhovoru pro MF DNES roli sdružení uživatelů drog, které se v zahraničí úspěšně spolupodílí na snižování negativních dopadů užívání drog – od zdravotních rizik spojených s předávkováním po udržování veřeného pořádku. Friedman také představil výsledky studie, podle které vede vyšší vymáhání práva v různých městech USA k vyšší míře předávkování a vyšším výskytům infekčních nemocí.

Organizace sdružující uživatele drog jsou ve světě spolutvůrci drogové politiky a zástupci jejich sdružení se spoluúčastní jednání na nejvyšší úrovni. Příkladem je organizace International Network of People Who Use Drugs. V České republice podobné sdružení neexistuje, na uvedené konferenci se ale fomou vývěskového sdělení představila první iniciativa složená z uživatelů a pracovníka brněnského K-Centra organizace Podané ruce.

Dr. Friedman vede tým výzkumníků v newyorském Centru pro problematiku užívání drog a publikoval více než 400 studií na téma pohlavně přenosných nemocí a užívání drog. Celý text rozhovoru najdete níže.

Výstupy z konference Městská drogová politika jsou dostupné na stránce www.konference-praha.cz a na Facebooku, zájemci o drogovou politiku mohou podepsat tzv. Pražskou deklaraci.

Zdroj: www.adiktologie.cz

Uživatelé drog zachraňují tisíce životů

* Jaké jsou výsledky studie, kterou na konferenci představíte?

Studie analyzovala dostupná data z 96 amerických velkoměst v polovině 90. let. V první řadě se ukázalo, že větší počet zatčení za držení heroinu nebo kokainu nesnižuje počet uživatelů drog. Zadruhé: vyšší míra zatýkání byla spojena s větší úmrtností lidí nemocných AIDS, takže ochrana práva zde v podstatě zabíjí. A do třetice: čím víc bylo v daných městech trestných činů držení drogy, tím větší procento uživatelů drog bylo pozitivní na HIV.

* Čím je tato souvislost způsobena?

O mechanismech se můžeme jen dohadovat. Předpokládáme, že pod vlivem větší prohibice se uživatelé schovávají, méně využívají dostupných služeb, aby se vyhnuli zatčení, méně využívají testování na HIV a léčbu. Zároveň budou preferovat rychlejší a efektivnější způsoby užití drogy, kterým je jehla, a budou se tak snažit dostat za své peníze co nejsilnější účinek.

* Co by mohla policie dělat lépe?

Spolupracovat se zdravotními službami, které kvůli svým problémům uživatelé drog navštěvují, a nezaměřovat se na jejich drogovou kriminalitu, protože to vede k větší promořenosti nemocemi a dokonce i ke smrti. Na konferenci budu prezentovat také naši studii z ulic New Yorku, kde se podařilo, že na sebe lidé navzájem nevolají policii, ale dokážou se o věcech domluvit. Třeba na tom, že se drogy nebudou prodávat před dětmi. Uživatelé drog totiž mají zájem o to, chránit jak zdraví, tak pořádek.

* Tvrdíte, že uživatelé drog usilují o veřejné blaho. Jak?

Existuje řada organizací sdružujících uživatele drog v různých částech světa – v Polsku, Bulharsku, Rusku, USA nebo v řadě západoevropských zemí; v Česku, pokud vím, žádnou nemáte. Některé vznikly spontánně, jiným pomohly další organizace. Vydávají časopisy, tisknou letáky, snižují zdravotní rizika výměnou jehel, posílají služby do parků, kde hlídají, aby se nikdo nepředávkoval. V některých zemích jednají s vládou o léčebných intervencích nebo stanovují pravidla pro etiku výzkumu. Jinde se k užívání drog veřejně nepřiznávají a skrývají to před společností. Každopádně zachraňují tisíce životů.

* Ale není závislému jedno, komu on podá svoji jehlu?

Podívejte, uživatelé drog byli jedni z prvních, kteří věděli o AIDS a také se mu snažili předcházet, čímž nejspíš epidemii zpomalili dříve, než se o to pokusily jakékoli programy. Kdybychom je poslouchali, mohli jsme ušetřit peníze i životy. Někteří uživatelé drog si kolem sebe vytvářejí pravidla, že jim nikdo nesmí nabídnout svoji jehlu. Další jsou doslova úzkostní, pokud jde o hygienické zásady. Jiní si dávají pozor na to, aby nikdy neokradli své blízké, kteří jsou jim jedinou oporou. V jedné studii jsme se uživatelů drog ptali na to, co radí svým známým – doporučují si navzájem užívání kondomů, sterilní jehly nebo léčebné programy.

* Podle toho, co říkáte, nepotřebujeme žádné programy harm reduction, které snižují negativní dopady na uživatele a na společnost výměnou sterilních jehel a dalším poradenstvím…

Potřebujeme obojí, harm reduction i samotné uživatele. Služby výměny jehel nakonec zastavily epidemii HIV v New Yorku, kde se za rok 1991 nakazilo v průměru pět procent nových uživatelů drog, v roce 2001 už to bylo méně než procento. V oblasti veřejného zdraví jsou tyto programy považovány za samozřejmost, ačkoliv v USA mají federální úředníci příkaz odejít z místnosti, pokud se termín harm reduction vysloví na jednání nahlas.

* Jak ovlivňuje užívání drog ekonomická krize?

Aktuální data nemám k dispozici, ale snažili jsme se to zjistit na příkladu Argentiny, která prodělala v minulosti velký ekonomický propad a vystřídala během několika měsíců čtyři prezidenty. Neukázalo se tam ale to, co v řadě jiných států světa, kde změna politických režimů vedla k prudkému nárůstu užívání drog a infekčních nemocí, jako například v Jihoafrické republice, v Indonésii, v Rusku, na Ukrajině nebo v dalších postkomunistických zemích. V Praze to však nenastalo, protože zavedla řadu dobrých programů harm reduction, které šíření nemocí zabraňují. Snad jí toto směřování vydrží.

Autorka: Vendula Běláčková

Zdroj: www.idnes.cz

10. 10. 2010 v 11.18

Posted by: hanka
filed in Aktuality, Drug Monitoring, Legislativa

Tento příspěvek byl publikován dne 10. 10. 2010 (Neděle) v 11.18 v rubrice Aktuality, Drug Monitoring, Legislativa. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat svůj komentář.