Dej si jointa, řekl… a zavřeli ho.

hulic Když mě můj táta načapal na gymplu s cigárem v puse, doslova mi ho z ní vyrazil. Když jsem o několik let později načapala svého syna s jointem, neudělala jsem nic. Nechtěla jsem být jako můj táta. Prozření bylo šílené!

Příběh paní Mileny

Bylo dva dny před Velikonocemi. Ten večer před šíleným ránem jsem dělala malé velikonoční balíčky pro své dva synky. I když tomu staršímu bylo před nedávnem už 18, balíček dostane také. Maličko jsem se pousmála, když jsem mu jen tak z legrace přibalila i Kinder vajíčko. Poslední dobou je neustále v luftě, domů se chodí akorát vyspat. Má své „telecí roky“, nebyli jsme jiní, omlouvám ho.

Je den před velikonočními svátky, nikam nespěcháme, přispíme si. Najednou někdo dlouze zvoní a bouchá na dveře. Co to má znamenat? Že by si koledníci spletli datum? Manžel jde otevřít. Do bytu vlítne pětičlenné komando ozbrojených policistů, a než se stačíme vzpamatovat, odvádí našeho syna v poutech. Zatmí se mi před očima, kácím se k zemi a proberu se až za pár minut na pohovce.

Patrika zavřeli

„Patrika zavřeli,“ slyším vyděšený hlas svého manžela. „Proboha za co?“ „Prý za distribuci drog.“

Vím, že si jednou dali s kamarádem doma v pokoji jointa, bylo to dost cítit. Prý to chtěli zkusit, ale slíbil, že už nebude. Vím tedy, že experimentoval s marihuanou, ale drogy? „Marihuana je u nás brána jako droga,“ poučí mě manžel. Vlnu počátečního šoku vystřídá velká síla a odhodlání bojovat za své dítě. Během půlhodiny prosvištím snad na všechny červené centrem Prahy až ke kongresovému centru. Musí jít o nějaké nedorozumění, říkám si celou cestu. Na policejní stanici mě za synem ani nepustí, mám prý přijít druhý den, ale nehnu se z místa a asi za tři hodiny přivádí syna na chodbě k výslechu. „Mami…“ pohled na zoufalý výraz jeho ještě dětských očí a na ruce spoutané jako sériovému vrahovi mi vhání slzy do očí. „Paní, k němu nesmíte,“ zarazí mě doprovodný policista. „Najděte si dobrého právníka,“ špitne mezi zuby druhý, zřejmě lidštější povahy.

Všechno je to jako zlý sen. Druhý den, Velikonoce-nevelikonoce, podaří se mi sehnat právníka a společně jedeme na patřičná místa zjistit, co se vlastně stalo. „Váš syn podával trávu nezletilé, hrozí mu dolní sazba 2–5 let, v horším případě i horní 5–12 let. Je už dospělý, ví, co dělá.“ „Ne že bych omlouvala kouření marihuany, ale 12 let?“ „Zákon o drogách nerozlišuje marihuanu nebo tvrdé drogy, a navíc opakuji, váš syn podal trávu nezletilé,“ odpoví suše vyšetřovatel, a zřejmě už si připisuje chvalitebné body za úspěšné dopadení „drogového dealera“.

Dozvídáme se, že oné nezletilé bylo 15 let. Když ji pak vidím u výslechu, vypadá na 20. A náš syn udělal tu chybu, že podal a kouřil trávu s ní (a nechtěl po ní u toho občanku!). Připadá mi to postavené na hlavu. Udal ho prý kamarád, kterému ona holčina dala košem.

Vazební věznice

Patrik byl odvezen do vazební věznice na Pankráci, kde přes veškeré naše snahy a úsilí nakonec strávil půl roku! Půl roku života, který ho naprosto změnil. O našich myšlenkách, co se tam s ním asi děje, s kým tam je, raději ani nemluvím. Po půl roce a značné sumě peněz se nakonec právníkovi podařilo dostat syna ven na podmínku. Při vynesení rozsudku ještě soudkyně utrousila neskutečnou poznámku. „Mohlo se to stát každému, berte to tak, že má ponaučení do života, holt tentokrát ten Černý Petr padl na vašeho syna.“

Z vazby se vrátil kluk, který se nás zpočátku dovoloval, zda může jít na záchod, jestli si může ukrojit chleba. Z veselého kluka se stal zádumčivý a uzavřený kluk, který se dodnes nevzpamatoval. Jointa už si nikdy nedal. Alespoň nějaké pozitivum z celé té hrůzy.

Proč jsem celý tento příběh napsala? Proto, aby si rodiče uvědomili, že tak jako my jsme dříve kouřili cigarety a bylo to pro nás úplně běžné, tak dnes naše děti kouří marihuanu. Připadá jim to také běžné. O zdravotních následcích psát nebudu, to ponechám odborníkům, ale o tom, že lze více než snadno spáchat trestný čin a poté si nést následky na celý život, napsat můžu. Může se to totiž přihodit dříve, než váš synek stačí vůbec dokončit větu: Dej si jointa, vo…

 

Autor: Alexandra Stušková

 

Zdroj: zena-in.cz



1. 5. 2011 v 11.17

Posted by: Michal
filed in Aktuality, Konopí




Grower

Tři komentáře k příspěvku „Dej si jointa, řekl… a zavřeli ho.”

  1. Rostlinky říká:

    Článek začíná slibně, ale má velmi slabý závěr. Poslední odstavec to úplně zabil. Čekal jsem zdrcující kritiku současného právního stavu, kdy trest působí mnohonásobně víc škod než zakázaná bylina sama. A ono místo toho jen prázdné varování typu „děti, dodržujte zákony, ať jsou jakkoliv stupidní, nebo špatně skončíte“.

  2. Rostlinky říká:

    Článek má ještě dvě další vady. Jednak jsou tam špatně trestní sazby. Ale zejména se zdůrazňuje, že dotyčný podal konopí nezletilé. Jenže to příslušný paragraf vůbec nerozlišuje! Za podání konopí osobě libovolného věku (od nemluvněte po důchodce) hrozí jednotně 1–5 let. 2–10 let by mu hrozilo tehdy, kdyby podal konopí v množství větším než malém dítěti mladšímu 14 let, což očividně nění tento případ. Viz. http://www.legalizace.cz/…niho-zakona/

  3. Bublifuk říká:

    Hold jsme svobodný stát, to se nedá nic dělat…

Zanechte komentář

Abyste mohl komentovat, musíte se přihlásit.