Zlaté drogové časy. Trh s omamnými látkami tvoří procento globálního HDP

Výsledek obrázku pro drogy legalizace

Mezinárodní obchod s omamnými látkami zůstává přes svou nelegálnost skvělým příkladem efektivnosti globálního trhu.

Na první pohled jsou samolepky na náraznících aut s nápisem „Věřím Číňanovi“ jen jednou z tisíce a jedné věci, jimž cizinec v ulicích Mexico City nerozumí. Ve skutečnosti ten nápis odráží veškerou komplikovanost celosvětového kšeftu, který spojuje nejchudší lidi planety s těmi nejbohatšími způsobem, z něhož jde úřadům od Mexico City po Manilu hlava kolem.

Řeč je o trhu s nelegálními drogami. Oním Číňanem, jemuž obyvatelé Mexico City věří, je jistý Zhenli Ye Gon, čínský podnikatel s mexickým pasem, jenž v čele své firmy Unimed Pharm Chem Mexico dovážel ze své staré vlasti do nové obrovská množství pseudoefedrinu. (Efedrin netřeba českému publiku představovat -to je ta věc, kterou v proslule vysoké kvalitě produkovala farmaceutická továrna v Roztokách u Prahy, než ji kvůli tomu úřady v roce 2004 nechaly zavřít.)

Pseudoefedrin, jejž pan Zhenli převážel přes oceán, byl původně legální součástí běžných léků proti nachlazení, zhruba mexického ekvivalentu Modafenu nebo Nurofenu stopgrip. Když však v roce 2006 jeho firmě vypršela licence, řekl si Zhenli, že by byl blázen, kdyby s tak lukrativním kšeftem sekl. Dostal totiž nabídku od mexického drogového konglomerátu Sinaloa, aby pseudoefedrin dodával místo oficiálním farmaceutickým firmám jemu.

Zázrak kartelu Sinaloa

Tady už se verze příběhu rozcházejí. Americké úřady tvrdí, že Zhenli vozil pro Sinalou do Mexika tuny pseudoefedrinu výměnou za tuny stodolarovek, přičemž musel vědět, že finální výrobek, bílý prášek známý jako crystal meth (obchodní název pervitin se za Atlantikem nenosí), bude putovat do USA. Zhenli naopak tvrdí, že neměl ani ponětí, že by jím dovážená chemikálie byla nějak závadná; hájí se tím, že není chemik. Že u něho našla policie dvě tuny stodolarových bankovek, vysvětloval tím, že mu vyhrožovali politici, a proto držel hotovost své firmy doma.

Ať už Číňanovi věříte, či nikoli, jeho vyšetřování potvrdilo mnohé zajímavé hypotézy. Zjistilo se například, že Čína je ve výrobě surovin pro umělé drogy (jako právě pervitin) světovou jedničkou. Finální výrobu mají na starost Mexičané, přičemž obzvlášť aktivní je právě konglomerát Sinaloa.

Zdroj: euro.cz

Konglomerát je v této souvislosti správné slovo. Sinaloa, jež vznikla v osmdesátých letech, proslula účelnou diverzifikací svého portfolia. Funguje jako přepravce kokainu z Kolumbie, jako producent heroinu doma v Mexiku (od pěstování opia po výrobu) ijako finální výrobce amfetaminů; vše pro americký trh.

To je technologicky, organizačně i finančně náročné, vezmeme-li v potaz nejen ostrou konkurenci v každé z uvedených činností, nýbrž také nepřízeň úřadů mexických, amerických i třeba čínských. „Jsou všude“ říká o Sinaloi s jistou dávkou profesního respektu Antonio Mazzitelli, jenž má v Mexiku nevděčný úkol v roli zástupce Úřadu OSN pro drogy a zločinnost čelit lidem z drogového byznysu. „Sinaloa má kapacitu k vyjednávání s organizovaným zločinem v Nigérii, Číně iEvropě. Jsou to velkopodnikatelé, kteří v posledních 15 letech udělali z trhu s drogami skutečně globální byznys,“ cituje Mazzitelliho server Global Financial Integrity.

Sinaloa podle něho například v Jižní Americe organizuje ilegální těžbu železa a vozí je do Číny výměnou za drogové suroviny nebo funguje jako prostředník pro styk Číny s JAR, když vykupuje od Jihoafričanů ušně (druh mlže oblíbený v Číně, laikovi postačí „mušle“) a směňuje je s Číňany za suroviny pro jihoafrické výrobce amfetaminů.

Procento globálního HDP

Tvrzení o bezpříkladném vlivu Sinaloy je trochu nadsázkou, protože drogový trh byl globální i před jejím nástupem. Jeho rozmach v 21. století je však skutečně nebývalý. Server GFI, jenž se pokouší světový drogový trh monitorovat (sám připouští, že nedokonale), odhaduje, že jeho roční objem zhruba 650 miliard dolarů tvoří téměř celé jedno procento světového HDP (necelých 78 bilionů USD). Před 15 lety představoval zhruba tři čtvrtiny procenta. V absolutních číslech je posun ještě zřejmější, když k současné hodnotě dospěl za jedenáct let z 320 miliard dolarů, počítáno v dolarech z roku 2016.

Zdroj: euro.cz

Drtivá většina drogového trhu je samozřejmě nezákonná. Legální obchod s konopnými produkty, jimž se v různých zemích dostává různé míry pozvolné legalizace (od Uruguaye, kde je marihuana legální zcela, přes Kanadu, která tím směrem míří, až po většinu evropských zemí, kde nad ní úřady obvykle mávají rukou), čítá dnes sedm miliard dolarů. To podle různých metodik výpočtu představuje 2,5 až čtyři procenta celkového objemu.

Ačkoli trh očekává investičně zajímavý růst (například Barry Ritholtz z investiční firmy Ritholtz Wealth Management odhaduje, že v průběhu následujících tří let by marihuanový trh mohl čítat na 22 miliard dolarů), je to pořád jen zlomek.

Kokain versus zlato

Zbytek víc než půlbilionového trhu operuje mimo zákony legislativní, ovšem nikoli mimo zákony tržní. Provázanost legálního byznysu s nelegálním v závislosti na konkrétních podmínkách dobře ilustrují výkyvy kokainové produkce v Kolumbii. Organizace Global Initiative Against Transnational Organized Crime loni vydala zprávu, v níž spojuje tyto výkyvy s výkyvy v objemu ilegální těžby tamního zlata.

Když Američané na konci roku 1998 prosadili ve spolupráci s vládou v Bogotě Plan Colombia (na souběžnou fyzickou likvidaci pěstování koky a tamních znepřátelených polovojenských uskupení), začali ničit plantáže ve velkém, plyne ze zprávy. Výrobu kokainu tak prodražili; stalo se však, že ozbrojenci, narkobossové i chudí farmáři se prostě přesunuli k těžbě zlata. Kokainu na světovém trhu tak ubylo, což vyhnalo jeho cenu výše – a jakmile to bylo výhodné, z těžařů se stali opět pěstitelé.

Zdroj: euro.cz

Když jsme u toho, alternace s těžbou zlata sama o sobě kokainový trh nemusí zachránit. Téměř veškerou produkci drogy mají na starost tři země – v Peru a Kolumbii se koka především pěstuje, v Bolívii se z ní pak vyrábí kýžený bílý prášek. Ačkoli jeho marže zůstávají zdravé (viz tabulku), roste této tradiční droze bohatých konkurence v podobě stále dostupnějších amfetaminů. I proto cena kokainu dlouhodobě neustále klesá. Naopak poptávka po heroinu se drží na stabilní úrovni – a to i ve chvíli, kdy americký trh se zálibou v derivátech opia nachází bezpečnější (alespoň z trestněprávního hlediska) alternativu v lécích na předpis.

Produkce největšího segmentu drogového trhu, marihuany, je nenáročná, a tudíž geograficky prakticky neomezená; ani výroba amfetaminů a dalších umělých drog není primárně zeměpisně vázaná. Trh s „klasickými“ tvrdými drogami, kokainem a heroinem, však je geograficky vymezen přísně. O latinskoamerickém kokovém trojúhelníku již byla řeč; podobně 90 procent světového máku pěstovaného za účelem výroby heroinu je soustředěno v Afghánistánu; zbytek připadá na země „zlatého trojúhelníku“ (Laos, Myanmar, Thajsko) a Mexiko.

Silná ruka trhu

I přes tato omezení, která teoreticky dávají úřadům do ruky výhodu při potírání drogového byznysu, zřejmě roste trh s omamnými látkami o něco rychlejším tempem než světový HDP. Kromě producentských zemí se na drogové ekonomice podílejí ty, které těží z náročné logistiky: například při cestě kokainu z Latinské Ameriky do Evropy slouží jako výchozí bod Dominikánská republika a jako mezičlánek Rovníková Guinea. Až odtamtud se droga dostává do Evropy, kde většinu její distribuce obstarává italská ‘Ndrangheta.

Fakt, že drogový byznys kromě uspokojování společensky sporné poptávky na Západě zároveň živí lidi v chudých zemích světa, nelze přehlédnout. Ta kombinace je dosud zjevně silnější než veškerá snaha úřadů po celém světě – od filipínského prezidenta Duterteho, jenž od loňského nástupu k moci nechal bez soudu pozabíjet na sedm tisíc aktérů tamní drogové scény, až po Spojené státy, které ročně vydají na „válku s drogami“ 31 miliard dolarů (požadavek v letošním federálním rozpočtu). Lepší příklad síly, jíž disponuje příslovečná neviditelná ruka trhu, aby pohledal.

 

Zdroj: euro.cz, text: Daniel Deyl



15. 5. 2017 v 07.56

Posted by: lukas
filed in Aktuality, Drug Monitoring, Využití, Zahraniční články




Cannapedia

Connect with Facebook

Zanechte komentář

Abyste mohl komentovat, musíte se přihlásit.