Latinská Amerika se třese před „narkoteroristy.“ Jsou horší než Islámský stát

Výsledek obrázku pro mexiko valka proti drogam legalizaceDrogové kartely a paramilitantní složky v Jižní Americe vrací úder. V Kolumbii a Mexiku pokračuje válka drogových mafií a země ve Střední Americe, jako je Salvador a Honduras, trápí největší počet vražd na obyvatele na celém světě. Pozadu není ani největší stát Latinské Ameriky Brazílie, kde jsou místa, která jsou považovaná za otevřená bitevní pole. Podle odborníků se jedná o novou vlnu násilí a zločinů, která může v konečném důsledku ohrozit národní bezpečnost i Spojených států amerických.

„Zločinecké gangy a ozbrojené skupiny, které ovládají Mexiko a Střední Ameriku, nejsou klasičtí revolucionáři z dvacátého století, na něž jsme byli v případě Latinské Ameriky zvyklí. Nestojí za nimi žádná čistá ideologie, jako je marxismus nebo islamismus (na Blízkém východě),“ řekl americkému serveru Daily Beast autor oceňované knihy o latinskoamerických mafiích Ioan Grillo. „Chovají se ale způsobem, který se vymyká zažité představě o jednání zločinců nebo dokonce mafie, pokud jde o jejich konfrontaci se státem,“ dodává obyvatel Mexika.

Nebezpečnější než islamisté

Gangy mají často k dispozici vycvičené polovojenské jednotky, které mohou čítat až 500 lidí. Využívají i protitankové zbraně, jimiž sestřelují vrtulníky. Podobné praktiky jsou známy z Blízkého východu, kde operuje radikální teroristická organizace Islámský stát (ISIS). Jak ale poukazuje Grillo, jihoamerické zločinecké gangy si s ISIS v mnoha ohledech nezadají.

Na rozdíl od bojovníků ISIS sice neusilují o ovládnutí území a vyhlášení vlastního státu, na stát jako takový ale útočí. Podle Grilla jim vyhovují „slabé vlády, které mohou vydírat a korumpovat. To je jejich způsob, jak získat přesně tolik moci, kolik potřebují,“ uvedl. Nechtějí zakládat školy nebo stavět vodní díla, jediné na čem jim podle Grilla záleží, je plná kontrola nad obchodem s drogami. To zahrnuje nejen pěstírny, ale i přepravovací sítě.

Jihoamerické gangy mají celou řadu společných rysů. V jejich čele stojí ve většině případů „psychopatická osobnost se sklony k násilí“, která bývá sama často silně závislá na drogách. Výsledek obrázku pro mexiko valka proti drogam legalizace

„Jejich lidé jsou dobře ozbrojení zabijáci ctící rozkazy, kteří pracují v organizované struktuře,“ vysvětluje Grillo. Pro země, do kterých z těchto oblastí proudí drogy, by proto měly podle něj zbystřit. „Je to opravdu široký a komplikovaný problém. Národní bezpečnost těchto států by mohla být ohrožena,“ uvedl.

Spojené státy v ohrožení?

Dr. Robert J. Bunker, který přednáší na americké Claremont Graduate University, označuje aktivity těchto skupin za „narkoterorismus“. Velké nebezpečí podle něj hrozí zejména Spojeným státům, které sousedí přímo s „rájem narkoteroristů“ Mexikem. Bunker poukazuje na to, že v okolí mexicko-americké hranice bují korupce, která se zdá nezastavitelná.

Příkladem je mexické město Reynosa, které se nachází jen na dohled od amerického státu Texas. Od dubna tu kvůli otevřené válce mezi drogovými gangy Gulf Cartel a Los Zetas přišlo o život už 50 lidí. V přímém ohrožení jsou i Američané. Podle informací některých novinářů, kteří podávají zprávy přímo z místa, se množí případy, kdy se pašerákům drog podaří dostat na území USA, aniž by byli zadrženi. Důvodem jsou úplatky americkým úředníkům. Za několik posledních let se podařilo zatknout několik pohraničníků, kteří dohromady přijali 15 milionů dolarů.

„Tyto zóny, kde raší korupce, mají potenciál se rozšiřovat dále na sever, kudy vedou pašerácké stezky,“ myslí si Bunker.Výsledek obrázku pro mexiko valka proti drogam legalizace

Kromě Mexika drogové gangy ovládají také Kolumbii, která je největším světovým producentem kokainu (za ní jsou Peru a Bolívie). Podle OSN Kolumbie produkuje každoročně až 442 tun kokainu. V loňském roce se kolumbijským bezpečnostním složkám podařilo zabavit rekordních 300 tun kokainu. Hodnota zabavené drogy by na černém trhu činila zhruba devět miliard dolarů, v přepočtu 223,4 miliard korun.

Mírová dohoda zatím jen na papíře

Grillo je přesvědčen, že kolumbijské drogové války jsou v mnoha ohledech specifické a od gangů v jiných částech Latinské Ameriky se liší. Nejde totiž pouze o byznys, ale také „o tradiční marxistickou revoltu. Připomíná to více tradiční válku“. Od šedesátých let tu totiž v čele guerillové války proti tamní vládě a paramilitantním frontám stojí kolumbijská ultralevicová povstalecká organizace FARC. Podle některých médií si konflikt vyžádal od roku 1964 na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků. V loňském roce byla uzavřena mírová dohoda, avšak její plnění se zatím zúčastněným stranám nedaří.

Bunker upozorňuje také na to, že spoustu bývalých bojovníků FARC odchází do Kolumbie nebo Brazílie, kde se přidávají k pouličním gangům. Jejich výcvik a přístup k vojenským zbraním může v takovém případě znamenat velké riziko.

Určitý kontrast k tomu představuje organizace Maras, která operuje ve Střední Americe. Ve srovnání s kolumbijskými organizacemi nebo mexickými drogovými gangy není profesionálně vojensky vybavena a k boji využívá spíše pouliční násilí a teror.

Musí se zapojit celý svět

Jak se dá s drogovými gangy v Latinské Americe bojovat? Podle odborníků velmi těžce. „Musí to proběhnout na globální úrovni,“ myslí si Grillo. Státy by měly přijmout novou globální protidrogovou strategii, která by v praxi zabránila ozbrojeným gangům vydělávat na černém trhu s narkotiky.

Pomohl by také jiný přístup ke ghettům v celé řadě latinskoamerických měst, které se často nacházejí naprosto mimo státní kontrolu. Výsledek obrázku pro mexiko valka proti drogam legalizace

Nejznámější jsou v tomto ohledu tzv. favely v brazilských velkých aglomeracích, jako je třeba Rio de Janiero nebo Sao Paulo. Favely žijí svým vlastním životem a podle svých pravidel. Policie do nich prakticky nechodí, a proto v nich bují obchod s drogami, praní špinavých peněz a organizovaný zločin.

Latinskoamerické země mají rovněž dlouholetý problém s korupcí na všech úrovních včetně nejvýše postavených politiků či soudců. „Pokud máte v Mexiku dostatek peněz a spácháte nějaký zločin, tak prostě jen zaplatíte a jdete dál,“ vysvětluje pro Daily Beast mexický novinář Emmanuel Gallardo. „S penězi můžete dělat, co chcete. Třeba zabít novináře a nikdo vás nezastaví“.

 

Zdroj: info.cz



13. 6. 2017 v 10.04

Posted by: lukas
filed in Aktuality, Drug Monitoring, Konopí, Zahraniční články




Petice za legalizaci konopí

Connect with Facebook

Komentáře jsou zavřeny.