Posudek ve věci psychotropního potenciálu palic technického konopí s obsahem 0,6 % THC

Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizace

Tento odborný posudek vznikl na žádost advokáta Mgr. Adama Biňovce, obhájce pana Leopolda Svatého, obžalovaného za držení OPL. Nemám možnost nahlížet do spisu, proto vycházím z následujícího:

  1. Pan Leopold Svatý byl zadržen na festivalu Konopex 2016 Policií ČR, jež mu následně zabavila 4 kg jím tam vystavovaného technického konopí, vypěstovaného z osiva Carmagnola (Cannabis Sativa var. Carmagnola, země původu Itálie), certifikovaného pro celou Evropskou unii jako odrůda speciálně vyšlechtěná pro technické využití. Z tohoto materiálu bylo Policií ČR vyselektována polovina zabaveného množství – podle sdělení p. Svatého „2 kg největších palic.“ Ty podle analýzy, provedené v ostravské laboratoři Policie ČR, obsahovaly 0,6 % delta‐9‐tetrohydroxycannabinolu (dále jen „THC“). Na základě této těchto skutečností byl pan Svatý obžalován za držení OPL resp. za šíření toxikomanie.
  1. Otázka, jenž mi je kladena, zní „Je možno rostlinný materiál z konopí s tímtoobsahem THC (0,6 %) využít k psychotropním účelům – tedy k intoxikaci / navození stavu změněného vědomí?“

 

S ohledem na výše uvedené a s využitím svých znalosti a dvacetileté praxe lékaře‐ výzkumníka v oboru adiktologie (vědy o závislostech) odpovídám:

Takové konopí v praxi není využíváno využito k navození psychotropních účinků (stavu změněného vědomí) ani v ČR, ani jinde ve světě, jakkoliv existuje teoretická možnost kvalitativně nepatrné a krátce trvající změny vědomí při vykouření velkého množství takového konopí najednou nebo ve velmi krátkých, pro užívání konopných drog zcela netypických intervalech.

Vzhledem k vysoké dostupnosti konopí o mnohonásobně vyšším obsahu THC na černém trhu a v rámci pěstování „přátelům zadarmo“ a k obecně vysoké míře zkušenosti s konopím v české populaci je vysoce nepravděpodobné, že by takové konopí mohlo v praxi být užito s cílem navodit psychotropní efekt byť i naprostým začátečníkem (tzv. „konopínaivní osobou“).

Nad rámec otázky dodávám, že podle mého názoru tedy jeho držení, pěstování a jiné nakládání s ním nemůže být považováno za drogový trestný čin ani přestupek, protože nemohlo být použito k šíření toxikomanie, jelikož „toxikomanii“ (závislost) není schopno vzhledem ke své nízké potenci (obsahu THC) navodit.

Podrobnější rozklad

Účinná psychotropní dávka THC

Obecně se udává, že minimální účinná dávka, která může vyvolat v maximálně citlivé osobě (bez vyvinuté tolerance na účinky drogy) psychotropní účinky, odpovídá Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizacezhruba peaku (maximální dosažené koncentraci) mezi 3–5 nanogramy na 1 ml krevní plasmy [1].

Je ale extrémně složité určit, jaké množství THC či dokonce jaké množství jakého konopí je třeba užít pro dosažení takové hladiny pro hypotetické „průměrné individuum,“ a to zejména s ohledem na individuální odlišnosti v metabolismu a odlišnou biologickou dostupnost při různých způsobech užití. Existují nicméně všeobecně uznávané modely [2‐4], využívané k určení plazmatické hladiny a dokonce i k určení subjektivních a objektivních psychotropních změn (nebo jejich absence).

Biologická dostupnost a způsoby užívání konopí v ČR

Zdaleka nejčastějším způsobem [viz např. 5, 6] užití konopí pro psychotropní účinky (tzv. „rekreační užívání“ 1) v ČR i jiných hospodářsky rozvinutých zemích [9] je v posledních několika dekádách kouření drti z měkkých částí rostliny (především květů a okvětních lístků) rostliny ve směsi s tabákem nebo bez něj, a to jednak v balených cigaretách (tzv. jointech), jednak v různých typech dýmek.

Výhodou kouření (nebo vdechování odpařitelných částí rostliny, tzv. „vaporizace“) je fakt, že díky velké ploše krevního řečiště v plicích je dosahováno nejvyšší koncentrace účinné látky (v tomto případě THC) během 3‐10 minut.

Biologická dostupnost kouřeného konopí se podle autoritativní publikace v oboru pohybuje v extrémech mezi 10 a 35 %; nejčastěji se však pohybuje mezi 10 a 20 % podle způsobu kouření a míře chronicity užívání [10]. Jinými slovy, do krevního oběhu se dostane a potenciál vyvolat psychotropní účinky má jedna desetina až jedna pětina obsahu THC, jež je obsaženo v kouřeném konopí.Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizace

Druhým, významně méně rozšířeným způsobem (rekreačního) užívání konopí s cílem vyvolat psychotropní účinky je jeho užívání per os – tedy v jídle či v nápojích, případně upravené do formy kaše nebo spařeného salátu. K dosažení nejvyšší koncentrace d‐9‐THC (případně z něj metabolizovaného d‐11‐THC) a tedy ke stavu, jenž má největší potenciál způsobit psychotropní účinky (změnu stavu vědomí), dochází podle různých studií v poměrně širokém rozmezí 60‐360 minut v závislosti na řadě individuálních faktorů (individuální dispozice, obsah žaludku a střev v okamžiku pozření rostliny, a další), nejčastěji se však uvádí interval 60‐120 minut.

Vzhledem k mnohem plošší a mnohem delší křivce koncentrace THC v krevní plasmě po požití materiálu s jeho obsahem, než je tomu u inhalace výparů nebo spalných produktů téhož materiálu, a tedy vzhledem k

  • pomalejšímu a delšímu vstřebávání THC,
  • degradaci části THC v žaludku na neúčinné metabolity, a vzhledem k
  • průchodu vstřebaného d‐9‐THC játry a jeho částečné metabolizaci (jednak na psychotropnější delta‐11‐THC, jednak na jiné, psychotropně neúčinné metabolity) je třeba k dosažení téže plasmatické hladiny THC (směsi d‐9‐THC a d‐11‐THC) resp. k dosažení hladiny THC s psychotropními účinky vyšší dávky rostlinného materiálu.

Dalšími – zcela raritními – způsoby užívání konopí (per rectum či per vaginam v čípcích nebo nálevech, sub linguam ve spreji či roztoku, vtíráním krémů s vysokým obsahem THC do sliznic, atd.) se v tomto posudku nebudu zabývat, protože se nejedná o užívání rostlinného konopí, ale o užíváni výrobků z něj, připravovaných poměrně složitými extrakčními a dalšími zpracovatelskými metodami. Tomuto případnému využití rostlinného konopí se věnuji níže v oddíle Problém dalších úprav posuzovaného konopído „psychotropně způsobilého produktu“

Prevalence užívání psychotropního (nezemědělského, netechnického) konopí v ČR

Česká republika vykazuje jednu z nejvyšších celoživotních prevalencí užití psychotropního konopí na světě: podle nejnovější celopopulační studie v ČR (Mravčík a kol 2017; v tisku) v roce 2016 mezi mělo celkem 27,9 % občanů ČR ve věku 15 ‐64 let alespoň jednu zkušenost s psychotropní konopnou drogou; nejvyšší procento zkušeností pak vykazovala věková kohorta 25‐34 let (49 %). Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizacePostupně se snižuje stále vysoká míra zkušenosti mezi šestnáctiletými mladistvými, která ale i tak zůstává v kontextu rozvinutých zemí vysoká – 36,8 %. Snižuje se nicméně jednak podíl šestnáctiletých, kteří užívají konopí častěji a/neb rizikověji.

Pro další výklad je nicméně důležité, že bez ohledu na to, zda to považujeme za pozitivní či negativní jev, konopí se stalo třetí nejrozšířenější „rekreační“ drogou (po alkoholu a tabáku), a to napříč společností a věkovými skupinami. Obecné povědomí o tom, že konopí obsahuje THC jako hlavní účinnou psychotropní látku (a dělí se v jednom z používaných žargonů na „vysokooktanové,“ „nízkooktanové“ a „plané“ či „slámu“) je s jistou mírou nadsázky velmi podobné obecnému povědomí o tom, že pro účinek alkoholických nápojů je zásadní obsah etanolu – a že je lze dělit na „vysokooktanové“ (destiláty, případně i likéry), „nízkooktanové“ (víno a běžná piva) a „plané“ (nealkoholická piva, ale také třeba limonády či minerálky).

Podobně jako je nepravděpodobné, že by hostinský v touze navyknout (anebo podvést) potenciální alkoholiky na etanol prodával zákazníkům nealkoholické pivo, je vysoce nepravděpodobné, že by pěstitel konopí uspěl u uživatelů nebo u potenciálních uživatelů s obsahem „planého“ konopí. Na legálním alkoholovém i nelegálním konopném trhu by takový prodejce bezpochyby brzy zkrachoval – na nelegálním trhu s výrazně vyšší pravděpodobností i jiné než pouze majetkové újmy.

Srovnání posuzovaného konopí s konopím, používaným pro vyvolání psychotropních účinků v ČR

V České republice neprobíhá a nikdy neproběhl reprezentativní výzkum obsahu konopí na černém trhu. Jediným zdrojem informací o „potenci“ (obsahu THC) v konopí v ČR tak Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, která je sbírá z odborů kriminalisticko‐technických expertíz krajských ředitelství Policie ČR (OKTE), z Kriminalistického ústavu Praha a z Celní protidrogové jednotky (CPJ). Data o cenách a čistotě drog mají poměrně omezenou vypovídací hodnotu, která je daná počtem případů, kdy je cena drog známa, a počtem analyzovaných vzorků, jež představují zlomek promile konopí, zkonzumovaného každoročně v ČR (cca 20 tun [11]).Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizace

Vzorky marihuany analyzované v r. 2015 obsahovaly v porovnání s výsledky analýz v předchozím roce průměrně přibližně stejný podíl THC, tj. 8,4 % ‐tedy cca 14x vyššípodíl než v konopí, zabaveném panu Leopoldovi Svatému.

Celkem bylo zkoumáno 643 vzorků (tj. o 100 vzorků méně než v r. 2014). Nejnižší podíl THC činil 0,04 %, nejvyšší 29,5 % [12]. Zásadním problémem „policejního“ přehledu pro tento posudek však je, že Policie ČR nesděluje, proč bylo které konopí zkoumáno, v jaké a zda vůbec nějaké fázi vyšetřování – ani jaký výsledek případné vyšetřování mělo.

K interpretaci těchto dat je tedy třeba přistupovat s opatrností – a je otázkou, zda je nějaká interpretace takto omezených dat z minimálně reprezentativního vzorku vůbec možná.

S podobnými výhradami je nutno přistupovat i k údajům Evropského monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (EMCDDA), vycházejících jednak ze stejných národních zdrojů, jednak z doplňkových kvalitativních dat a analýz mimo trestněprávní systém; ta uvádí pro ČR střední hodnotu (medián) 6 % [13, 14].

Důležitou validizací těchto dat proto jsou výsledky kvalitativního výzkumu mezi „rekreačními“ uživateli konopí v ČR; ti konzistentně udávají, že užívají (a/nebo ve zvyšující se míře pěstují pro sebe, případně pro přátele [6, 15‐18], atd.) konopí s obsahem kolem 5‐10 % THC u tzv. outdooru (venku pěstovaného konopí) a zhruba dvojnásobným obsahem THC u „indooru“ (konopí pěstovaného v uzavřených prostorech, obvykle s využitím speciálních hnojiv, světelné a další techniky). Konopí s obsahem pod 1 % je považováno za „nepoužitelné“ a považuje se za nezpůsobilé vyvolat kýžené psychotropní účinky a tedy se neužívá (Běláčková a Zábranský, nepublikované poznámky z výzkumu 2009‐11).Výsledek obrázku pro emcdda

Přestože existují pochybnosti o způsobu a přesnosti, jimiž uživatelé a pěstitelé konopí určují obsah THC , je tento závěr konzistentní nejen s údaji policejních a celnických laboratoří, ale také s vědeckou literaturou.

Například Herder a Rietbrock [2] modelovali na podkladě poznatků o farmakodynamice a farmakokinetice THC psychotropní účinky po vykouření „jointů“ s obsahem 9 miligramů THC („standardní joint“), 3 mg THC („slabý joint“) a 1 mg THC („joint ze zemědělského konopí“); zemědělské konopí, použité ve studii, se shoduje obsahem THC s námi posuzovaným konopím, zabaveným panu Svatému. Autoři studie posuzovali psychotropní efekt pro vykouření hned několika jointů v různých intervalech a u průmyslového konopí nenalezli možnost navození koncentrace THC v plasmě, nutné k vyvolání změny vědomí, ani při kouření jointů v intervalech 2 a dokonce ani jedné hodiny. Autoři uvádějí, že při kouření několika jointů v intervalu 30 minut nebo kratším by pravděpodobně došlo k slabému a krátkodobému psychotropnímu efektu, že však takový postup není u kuřáků konopí obvyklý – a že zneužívání přírodního konopí s nízkým obsahem THC není pravděpodobné.

Problém dalších úprav posuzovaného konopí do „psychotropně způsobilého produktu“

Přestože je z výše popsaného zřejmé, že konopí, jež Policie zabavila panu Leopoldu Svatému,

  • není způsobilé vyvolat při běžném způsobu užívání psychotropní zážitek, a tedy se nehodí jako prostředek k šíření toxikomanie, a
  • vzhledem k tomu, že pochází z EU‐certifikované odrůdy technického konopí,

nemůže jeho držení ani jakékoliv nakládání s ním být posouzeno jako jakýkoliv „drogový trestný čin,“ může vzniknout (a v ČR i v několika jiných zemí podle mých informací několikrát vznikla) konstrukce orgánů činných v trestním řízení, že zpracováním typu extrakce a následné koncentrace extraktu by mohl vzniknout produkt, který by již psychotropní byl.

To je ovšem konstrukce, kterou lze uplatnit na jakoukoliv rostlinu konopí jakéhokoliv typu a odrůdy a s jakýmkoliv nenulovým obsahem THC. Extrakcí jakéhokoliv materiálu a jeho opakovanou koncentrací cílenou na konkrétní látku samozřejmě lze dosáhnout jejího zvýšeného obsahu v extraktu. Takovou konstrukci by tedy bylo lze uplatnit na kteréhokoliv pěstitele technického konopí, ale také na soukromníky a obce, na jejichž pozemku se vyskytují rostliny tzv. „konopí rumištního“2 (protože obsah THC není v žádné známé odrůdě konopí nulový NIKDY).

To se samozřejmě neděje a neexistují‐li pro podobnou konstrukci indicie (typu kompletního setu přístrojů a chemikálií, nutných k extrakci a následné mnohanásobné koncentraci), nelze v případě pana Leopolda Svatého podobnou konstrukci použít s ohledem na zásadu homogenního uplatňování práva resp. jeho předpověditelnosti.Výsledek obrázku pro leopold magazín legalizaceJe třeba zdůraznit, že v zemi, jde je psychotropní konopí běžně obstaratelné na černém trhu s jen minimální rizikem jakékoliv trestní nebo přestupkové sankce pro kteroukoliv ze stran takového nezákonného jednání, nedává konstrukce o technicky, znalostně a ekonomicky náročném postupu žádný logický smysl, protože takový hypotetický produkt by byl zcela nekompetitivní se stejně psychotropně účinnými produkty, na černém trhu v ČR běžně přítomnými.2 Podle staré klasifikace „Cannabis ruderalis,“ jež se odlišovalo od „Cannabis sativa“ a „Cannabis indica.“

Závěr

Uzavírám tedy odpovědí, že u konopí, zabavené panu Leopoldu Svatému, jež podlevýsledků analýzy Policie ČR obsahovalo ve vrcholových částech rostliny 0,6 % THC, není pravděpodobné, že by prakticky mohlo být využito k navození psychotropních účinků (stavu změněného vědomí), jakkoliv existuje teoretická možnost kvalitativně nepatrné a krátce trvající změny vědomí při vykouření velkého množství takového konopí najednou nebo ve velmi krátkých, pro užívání konopných drog zcela netypických intervalech.

Vzhledem k vysoké dostupnosti konopí o mnohonásobně vyšším obsahu THC na černém trhu a v rámci pěstování „přátelům zadarmo“ a k obecně vysoké míře zkušenosti s konopím v české populaci a vysokém povědomí o jeho účincích a podstatě těchto účinků (podíl THC v užívaném konopí) je vysoce nepravděpodobné, že by konopí s obsahem THC kolem 0,6 % mohlo být v ČR užito s cílem navodit psychotropní efektem byť i naprostým začátečníkem (tzv. „konopínaivní osobou“).

Nad rámec zadání dodávám: Podle mého názoru poučeného právního laika držení takového konopí tedy nemůže být považováno za drogový trestný čin ani přestupek, a posuzované konopí nemohlo být použito k šíření toxikomanie, jelikož „toxikomanii“ (závislost) není schopno navodit – kdyby pro nic jiného, tak pro zřejmý diskomfort v jeho užívání s nízkou pravděpodobností, že i při všem diskomfortu bude vůbec dosaženo nějakého efektu na psychiku uživatele.

Praha, 20. srpna 2017

Digitálně podepsal MUDr. Tomáš Zábranský Ph.D.Výsledek obrázku pro zabransky legalizace

MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.

epidemiolog a adiktolog

  • ředitel pro vědu Mezinárodního ústavu pro konopí a kanabinoidy (www.icci.science)
  • jednatel a ředitel pro vědu výzkumné a vzdělávací společnosti ResAd – výzkum a drogová epidemiologie (www.resad.cz)
  • předseda odborné Společnosti pro léčebné konopí a kanabinoidy a jejich výzkum, z.s.

Odkazy:

  1. Grotenhermen F, Karus M, Lohmeyer D. THC‐limits for food: A scientific study Hürth, Germany: nova ‐ institut; 2017 [Available from: http://www.internationalhempassociation.org/jiha/jiha5211.html.

 

  1. Harder S, Rietbrock S. Concentration‐effect relationship of delta‐9‐ tetrahydrocannabiol and prediction of psychotropic effects after smoking marijuana. International journal of clinical pharmacology and therapeutics. 1997;35(4):155‐9.

 

  1. Cocchetto DM, Owens SM, Perez‐Reyes M, DiGuiseppi S, Miller LL. Relationship between plasma delta‐9‐tetrahydrocannabinol concentration and pharmacologic effects in man. Psychopharmacology. 1981;75(2):158‐64.
  2. Crane NA, Schuster RM, Fusar‐Poli P, Gonzalez R. Effects of Cannabis on Neurocognitive Functioning: Recent Advances, Neurodevelopmental Influences, and Sex Differences. Neuropsychology review. 2013;23(2):117‐37.

 

  1. Chomynová P, Csemy L, Mravčík V. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Zaostrřeno [Focused ]. 2016;14(5):1‐16.

 

  1. Běláčková V, Nechanská B, Chomynová P, Horáková M. Celopopulační studie užívání návykových látek a postojů k němu v České republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky; 2012. 198 p.

 

  1. Zábranský T. Drogová Epidemiologie [Drug Epidemiology]. 1st ed. Olomouc: Nakladatelství Univerzity Palackého [Palacky´s University Press]; 2003. 95 p.

 

  1. Zábranský T. Adiktologická epidemiologie ‐ Výzkum drogového problému a monitorování situace v oblasti drog. Praha: ResAd; 2017 (In Press).

 

  1. Sznitman SR, Olsson B, Room R. A cannabis reader: global issues and local experiences: EUR‐OP; 2008.

 

  1. Grotenhermen F. Pharmacokinetics and pharmacodynamics of cannabinoids. Clin Pharmacokinet. 2003;42(4):327‐60.

 

  1. Vopravil J, Běláčková V. Illicit drug market and its economic impact. In: Vopravil J, Rossi C, editors. Illicit drug market and its economic impact. Rome: UniversItalia; 2012.

 

  1. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Janíková B, Tion Leštinová Z, Rous Z, et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2015 [The Czech Republic ‐ Drug Situation 2015]. Mravčík V, editor. Praha: Úřad vlády ČR [Office of the Czech Government]; 2016. 275 p.

 

  1. King L, Carpenter C, Griffiths P. Cannabis potency in Europe. Addiction. 2005;100(7):884‐6.

 

  1. King LA, Carpentier C, Griffiths P. An overview of cannabis potency in Europe. Luxembourg: Office of Official Publications of European Union; 2004.

 

  1. Belackova V, Zabransky T. “Friendly” marijuana markets in the Czech Republic and in the U. S. – drug policy outcomes and risks. In: Werse B, Bernard C, editors. Friendly Business: International Views on Social Supply, Self‐Supply and Small‐Scale Drug Dealing. Wiesbaden: Springer VS; 2016. p. 47‐70

 

  1. Belackova V, Maalste N, Zabransky T, Grund JP. “Should I Buy or Should I Grow?” How drug policy institutions and drug market transaction costs shape the decision to self‐supply with cannabis in the Netherlands and the Czech Republic. International Journal of Drug Policy. 2015;26:296‐310

 

  1. Belackova V, Vaccaro CA. “A Friend With Weed Is a Friend Indeed”: Understanding the Relationship Between Friendship Identity and Market Relations Among Marijuana Users. Journal of Drug Issues. 2013;Feb 2013(early online).

 

  1. Miovský M, Zábranský T. Jaké dopady měl protidrogový zákon na uživatele nelegálních drog? (What Was the Impact of New Drug Laws for the Illicit Drugs Users?). In: Čermák I, Miovský M, editors. Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. 1st. Tišnov: Scan; 2002. p. 58‐73.


2. 10. 2017 v 08.42

Posted by: lukas
filed in Aktuality, Drug Monitoring, Konopí, Léčba, Legislativa, Výzkum




Petice za legalizaci konopí

Connect with Facebook

Zanechte komentář

Abyste mohl komentovat, musíte se přihlásit.