Vůbec první konopný veletrh má svým návštěvníkům nabídnout následující – konopné masti, krémy, oblečení, ale taky semínka, hnojiva, pěstební systémy a kuřácké potřeby. Organizátorům pomohlo i vládní nařízení z počátku letošního roku, které přesněji určilo, kolik drogy znamená ještě přestupek a za co už hrozí vězení. Jiří Tomaško, ředitel veletrhu Cannabizz Prague, tvrdí, že podle tohoto vládního nařízení se zdá, že česká společnost by mohla začít být ke konopí liberálnější: Nařízení „de facto dekriminalizovalo držení a užívání konopí – je to v tuhle chvíli jenom přestupek.“

Jakékoli nakládání s drogou může být trestným činem

Zdroj: www.ct24.cz

(15. dubna 2010) – Od dubna 2011 vstoupí v platnost směrnice, které byly evropskou legislativou (ES směrnice 2004/24/ES) schváleny již v roce 2004, což bude skutečně znamenat, že všechny rostlinné léky zmizí z regálů v našich hlavních ulicích nebo internetových obchodech v rámci EU. Je nám odebrána svobodná volba léčby. Abychom mohli léčit sebe a naše rodinné příslušníky budeme mít přístup pouze k lékům farmaceutických firem. Žádné čínské byliny, žádné ajurvédské (indické) byliny, žádné západní bylinky, žádné léčivé rostliny jakéhokoliv druhu. Terapeuti praktikující čínskou medicínu ztratí přístup k většině bylin a léků, na kterých jsou závislí. Spotřebitelé nebudou moci koupit žádné čínské bylinné produkty v rámci EU.

Tato legislativa byla silně ovlivněna farmaceutickým průmyslem, který chce chránit své zisky a bude je chtít nadále získávat tímto právním předpisem. Není žádný důkaz o tom, že by bylinné preparáty představovaly významné riziko pro veřejnost v rámci minulé i současné legislativy, kdy bylo vše důkladně hlídáno.

„V případě něčeho jako je čínská medicína, otázka bezpečnosti je falešnou stopou, protože stovky milionů lidí již bezpečně používají čínskou medicínu a neuvěřitelné množství výzkumů, informaci o bezpečnosti, využití a AER informace jsou k dispozici v asijských zemích, pokud by EU úředníci měli zájem do nich nahlédnout. Obecný zákaz výrobků, které byly bezpečně používány miliardou lidí po celá staletí se objevil na tváři moderní vize harmonické, globálně integrované společnosti.“

„Získat klasickou bylinnou medicínu z mimo-evropské tradiční léčebné kultury v rámci systému registrace EU je srovnatelné se snahou zasadit čtyřhranný kolík do kulaté díry. Regulační režim to ignoruje, a proto nebyl přizpůsoben konkrétním tradicím. ”Taková úprava je naléhavě nutná v případě, že směrnice nemá diskriminovat mimo-evropské kultury a tím pádem porušovat lidská práva“. Navzdory peticím a praktickým ukázkám od léčitelů a spotřebitelů, v dubnu 2010, vláda Velké Británie ukazuje jasný záměr tento zákon prosadit. Ačkoliv zbývá ještě zhruba 11 měsíců, někteří naši dodavatelé již učinili opatření k zastavení dovozu zásob s cílem přizpůsobit se této očekávané změně zákona. My také snižujeme zásoby a zastavujeme skladování produktů s nízkou poptávkou. V příštích měsících očekáváme nedostatek v dodávkách některých bylinných produktů, vzhledem k tomu, ze dodavatelé se sídlem ve Velké Británii počítají s rizikem dovozu a skladovaní bylinných produktů jelikož termín, kdy nový zákon vejde v platnost je na obzoru. Doporučujeme našim zákazníkům, aby zvážili předzásobení se léčivy, na kterých jsou obzvláště závislí, protože je velmi pravděpodobné, že tyto už od příštího roku nebudou nadále ve Velké Británii k dispozici.

Zabývejte se touto otázkou ve vašem městě a podepište petici zde:

Více informací o tomto tématu naleznete na externích stránkách:

„Andy Burnham chce regulovat čínskou medicínu a bylinné prostředky“

„Bylinkáři vyžadují právní prostředek k ochraně tradičních léků“

„Současná situace v bylinné medicíně“

Registr čínské bylinné medicíny (RCHM)

Evropská Asociace bylinkářů & léčitelů tradiční čínskou medicínou.

„Zachraňte bylinnou medicínu“

„Bylinná medicína ohrožena v UK – připojte se ke kampani“

http://petitions.number10.gov.uk/regulateCHM/

"Přežije čínská bylinná medicína v Evropě?“

http://saveourherbs.co.uk/ „Bylinná medicína je v ohrožení! – Co se děje “

Podívejte se na videa na Youtube.com:

Tony Booker House of Lords (B) SaveherbalMedi­cine.com > Alan Keen – doporučení a slova podpory

Beverley Martin ICNM Dr TZ Ho – Konzulát Tchaj-wan

Satish Sharma – Vidya akademie předkládající rezoluci

Dr Anoop Kaur-BAAP

Brion Sweeney – možný zánik tibetské medicíny.

Anne Varley NIMH (Irsko)

David Tredinnick se připojil k protestu, aby ukázal svou podporu.

Jean Monnet: „Evropské národy by měly být vedeny k super státu, aniž by jejich lidé věděli, co se děje. Toho lze dosáhnout postupnými kroky, z nichž každý se tváří jako by byl hospodářským účelům, ale nakonec nezvratně vede k federaci".

Brock Chisholm – ředitel Světové zdravotnické organizace: "K dosažení světové vlády je nutné odstranit z myslí lidí individualismus, jejich loajalitu k rodinné tradici i národní sounáležitosti.“

Ian Williams Goddard : „Společnost, jejíž občané odmítají vidět a zjišťovat skutečnosti, kteří odmítají věřit, že jejich vláda a média jim budou lhát a vyrábí realitu v rozporu s ověřitelnými skutečnostmi, je společnost, která si vybírá a zaslouží policejní stát, diktaturu, kterou také dostane."

Faktem je, že „politická korektnost“ je o vytvoření jednotnosti. Individualismus je jednou z největších překážek v cestě k novému světovému řádu. Chtějí veřejnost, která je předvídatelná a bude dělat, co je řečeno, bez kladení otázek.

Zdroj: www.nwoo.org

Důvod, proč tato příručka vznikla, vysvětlil na Rádiu Česko ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

O tématu diskutovali Jakub Frydrych a Ivan Douda ve Světě o deváté Rádia Česko.

AUDIO na webu Českého rozhlasu www.rozhlas.cz.

„Ve světle statistických dat o celoživotní zkušenosti s intenzivním užíváním konopí v České republice ve věkové hladině 15 až 24 let, která je nejvyšší v Evropě, a statistickými daty o vymáhání přestupků na úseku drog v České republice, jsme se rozhodli, že zvýšíme povědomí pořádkových a dopravních policistů, kteří jsou konfrontováni nejčastěji s tím přestupkovým jednáním na ulicích, a pokusíme se tu bilanci zlepšit.“

Podle šéfa Národní protidrogové centrály jsou „drogové“ přestupky v České republice vymáhány mírněji a méně častěji než ve srovnatelných evropských zemích, což je důsledek legislativní komplikovanosti a ‚silné mediální a společenské tolerance vůči užívání konopných drog‘ u nás. Tento stav se má nyní změnit.

Princip zakázaného ovoce

„S tím, že i malé množství drog je přestupek, a tedy porušení zákona, s tím nelze než souhlasit; zákon takový je. Ta druhá část, aby i běžná policie postihovala, chcete-li přestupkově kriminalizovala, mladé lidi, je poněkud – když to řeknu hodně kulantně – nedomyšlená,“ řekl Douda na Rádiu Česko a dodal:

„Je to takový trošku policejní způsob myšlení, který má pocit, že mladé lidi lze tímto způsobem odradit, tedy v podstatě zastrašit. Já se obávám, že je to spíš vyprovokuje k tomu, aby v uvozovkách hulili s ještě větší radostí. Prostě ten princip zakázaného ovoce vůči mladým funguje velmi silně.“

Zdroj:  www.rozhlas.cz

Mark Ware z McGill University publikoval v posledním čísle Canadian Medical Association Journal optimistické závěry pro pacienty trpící chronickými bolestmi vlivem poruch nervové soustavy (neuropatické bolesti). „Takový pacient má v zásadě na výběr opiáty, antikonvulziva, anestetika a antidepresiva. Veškerá však mají značné vedlejší účinky.“ konstatuje Ware s tím, že se ve své studii cíleně zaměřil především na společensky kontroverzní marihuanu. Pacienti ve skupinách po 21 jedincích starších 18 let inhalovali marihuanu ve čtyřech obsahových úrovních, 0, 2.5, 6 a 9.4 % THC. „Průkazně se nám potvrdilo, že 25 mg byliny s 9,4% THC kouřených v jedné dávce třikrát denně po dobu pěti dní snižuje deprese, bolesti a uklidňuje spánek v provnání s dávkou 0%.“ komentuje výsledky Ware. Zároveň se jedná o první studii svého druhu, která experimentovala s nejobvyklejším způsobem aplikace THC, kouřením. „Jasně však potvrzuji, že další dlouhodobé testování takového přístupu je z medicínského hlediska nevyhnutelné.“ dodává Ware, s nímž se shoduje také přední odborník ve výzkumu léčebných účinků marihuany Henry McQuay z University of Oxford.

Canadian Medical Association Journal 30. 8. 2010 Jiří Mach

Zdroj: www.osel.cz

Prezident nicméně považuje nárůst počtu i intenzity vražedných útoků za důkaz blížícího se vítězství.

„Nevylučuji, že nastanou další výbuchy násilí, jakých jsme svědky nyní. Vítězství, kterého se snažíme dosáhnout a kterého také dosáhneme, je bez násilí nemyslitelné. Toto je proces sebezničení kriminálních gangů,“ popsal Calderón děsivou situaci v zemi.

Podle kritiků Calderónovy taktiky proti gangům ale Mexiko svou válku s drogami prohrává. Řada čelných osobností Latinské Ameriky včetně dvou bývalých mexických prezidentů se už vyjádřila pro jejich legalizaci.

„Měli bychom zvážit legalizaci produkce, prodeje a distribuce drog. Radikální prohibice nikdy nefungovala,“ opřel se tento měsíc do Calderóna jeho předchůdce na prezidentském postu Vicente Fox.

Calderón zatím zůstává odpůrcem legalizace drog a chce vytrvat ve své ostře konfrontační strategii. Proti narkomafii nasadil brzy po svém nástupu do ulic více než 50 tisíc vojáků a policistů.

Podle zprávy agentury Reuters se obdobná debata rozhořela také ve Spojených státech. Tváří v tvář neúspěšnému boji s domácí spotřebou drog chce politické hnutí Tea party společně s organizací Prosazování zákona proti prohibici legalizovat marihuanu.

„Máme důvod věřit, že stojíme na začátku konce drogové války, jak ji známe,“ tvrdí washingtonský lobbista za legalizaci marihuany Aaron Houston.

Klíčovým krokem pro dekriminalizaci marihuany v USA se má stát Zákon o regulaci, kontrole a zdanění konopí. Hlasovat o něm mají 2. listopadu v referendu občané Kalifornie. Pokud zákon projde, „budou příkladu nejspíš následovat další státy USA“, napsal Reuters.

Podle odhadů představuje obchod s marihuanou kolem 60 procent ze zisků mezinárodní drogové sítě. Ty ročně dosahují až 60 miliard dolarů (přibližně 1,185 bilionu korun).

Autor:  Jakub Černý

Zdroj: www.ihned.cz 26. 8. 2010

Policejní příručka s názvem Důsledně proti toxikomanii

Tisíce policistů teď mají „černé na bílém“, jak postupovat v případě, že se jim do cesty připlete člověk s jointem v ruce, kolem kterého se line nasládlý pach marihuanového kouře. Podezřelého mají upozornit, že jedná protiprávně a vyzvat ho, aby toho nechal.

Následuje kontrola, jestli nemá dotyčný zbraň, prověření totožnosti a sepsání záznamu. Po zjištění typu drogy a její hmotnosti putuje případ na radnici, která uloží pokutu až 15 tisíc korun.

Osmistránková příručka s názvem Důsledně proti toxikomanii je velká jako služební průkaz. Policista ji tak může kdykoli během služby vytáhnout a zopakovat si zákonný postup. Skládaček se vyrobilo přibližně 26 tisíc (zhruba tolik je pořádkových a dopravních policistů), jedna přišla na 70 haléřů.

Základní informací je, že přechovávání drog pro vlastní potřebu je vždy protiprávní. „V malém množství podle zákona o přestupcích, v množství větším než malém podle trestního zákoníku. Sušení konopí je výrobou psychotropní látky a je trestným činem bez ohledu na množství,“ píšou odborníci Národní protidrogové centrály.

Podle šéfa NPC Jakuba Frydrycha se v Česku rozšířil omyl, že držení menšího množství drogy je legální. Chce připomenout, že opak je pravdou a viníkovi hrozí od pokuty po vězení.

Limity pro držení drog

Stejný záměr má s příručkou. „Není to nic útočného, je to zkrátka důraz na určitou věc. Neznám příčiny mediální a společenské tolerance ohledně užívání marihuany, rozhodně ale nebudeme tolerovat obcházení zákona,“ dodal šéf lovců drog.

Pomůcka má připravit policisty také na setkání s toxikomany, kteří jsou viditelně pod vlivem drogy a mohli by zareagovat agresivně. „Zachovat klid, komunikaci vést výstižně, bez složitých slovních výměn a co nejkratší. Jednat z pozice autority, rázně, nikoli agresivně nebo arogantně,“ radí brožurka.

Policista by měl místo kategorických záporů volit volnější formu nesouhlasu a mluvit bez emocí. „Pozor na své neverbální projevy, které mohou vyprovokovat agresivní jednání. Udržovat přirozený oční kontakt, vhodně jej přerušovat a zbytečně neprodlužovat.“

Podle odborníků, kteří pracují s narkomany, může příručka pomoci. „Dělali jsme před lety semináře pro policisty, ale ty skončily. Takže je jen dobře, pokud se takto vzdělávají, protože komunikace s někým, kdo má abstinenční příznaky nebo je v psychóze, není jednoduchá,“ řekl iDNES.cz Aleš Herzog, šéf terénních pracovníků společnosti Sananim, která například poskytuje zdravotnický servis narkomanům.

Policisté jsou podle Herzoga ve vymáhání práva v této oblasti značně limitovaní a zejména se to týká takzvané otevřené drogové scény, která je největší v Praze na Václavském náměstí. Denně tudy projde až 800 lidí, kteří shánějí drogy.

Autor:  Jakub Bartosz

Zdroj: www.idnes.cz

„Pomer stíhaných užívateľov oproti dílerom je približne 77 percent k 23,“ povedala vedúca výskumného tímu Tatiana Hičárová.

Zákon ľudí prichytených s drogami rozdeľuje podľa toho, akú veľkú dávku mali pri sebe. Menej ako desaťnásobok obvyklej dávky znamená užívateľ. Odborníci sú presvedčení, že to na rozlíšenie medzi dílerom a užívateľom nestačí. Policajní experti totiž často nemajú rovnaký pohľad na množstvo dávok.

Z trestného činu priestupok

Ve městě je 13 coffee shopů, kde mladí nakupují marihuanu a hašiš. O víkendech coffee shopy praskají ve švech, ale Holanďanů je tu jen málo. Drtivá většina návštěvníků jsou Belgičané nebo Němci. Do obou států je to z Maastrichtu co by kamenem dohodil.

Maastricht, ale i další příhraniční města nyní hledají cesty, jak by se této nechtěné atrakce mohly zbavit. Výzkumy totiž jasně prokázaly, že ve městech, do kterých se na víkendy sjíždějí „marihuanoví turisté“, nebývale intenzivně kvete kriminalita. Příhraniční města se snaží prosadit pravidlo, že by se droga nesměla prodávat cizincům, kteří do země přijíždí čistě za účelem její koupě. Tato snaha však zatím naráží na pravidla o volném obchodu.

Fakta mluví jasně, maastrichtská kriminalita je trojnásobná oproti kriminalitě jiných srovnatelně velkých měst v Holandsku, která však leží více ve vnitrozemí. Obyvatelé si stěžují na rušení klidu. Mladí turisté přijíždějí do města ve velkých partách, nadělají mnoho hluku a nepořádku. A dalším nepříjemným faktem je, že přítomnost mladých lačných po marihuaně a hašiši do města láká dealery tvrdých drog. Město v současnosti dokonce čelí válce dvou drogových gangů.

Gerd Leers, bývalý dlouholetý starosta města, je zastáncem zákazu prodeje měkkých drog cizincům. Celou záležitost vnímá jako běh na dlouhou trať, ale nedávno – mimo jiné i díky jeho aktivitě – dosáhlo město důležitého průlomu. Evropský soudní dvůr uznal, že „drogy, včetně marihuany, nejsou zboží jako každé jiné, a proto není možné, aby podléhaly pravidlům volného evropského obchodu“.

Zdroj: Ihned.cz

Dále říká, že by to ušetřilo úžasné množství peněz daňových poplatníků.

Kokain je návyková látka třídy A (podle anglické klasifikace) a pouhé držení tam může vést k až sedmi letům odnětí svobody. Nyní vysoce postavený lékař volá po jeho dekriminalizaci společně s ostatními zakázanými drogami.

Organizace požadující legalizaci drog chtějí, aby byly zdarma k dispozici v lékárnách, což by snížilo pouliční zločin, protože závislí by nemuseli krást, aby utáhli tento svůj zlozvyk.

Také se věří, že takovéto opatření by snížilo výskyt nemocí jako HIV nebo žloutenky, protože uživatelé by si nemuseli půjčovat použité vybavení, když čisté by bylo kdykoliv k dispozici.

Sir Ian, který pracoval jako specialista na játra, řekl: „Každý den vidíme v našich nemocnicích závislé osoby s infekcemi ze špinavých jehel, vidíme také závislé na heroinu s komplikacemi z kontaminace.“

Podporu nalézá také v právní oblasti, protože jeden z vrchních státních zástupců Británie minulý měsíc požadoval revizi drogových zákonů.

„Odkazuji se na Nicholase Greena z UK Bar Council (jedna z nejvlivnějších právnických organizací v zemi), který sám volal po znovuzvážení všech aspektů drogové represe,“ řekl Gilmore. „To by silně zredukovalo výskyt organizovaného zločinu i nemocnosti uživatelů.“

Profesor Sir Ian Gilmore tvrdí, že uvolnění zákona by bylo přínosné pro celou společnost a nezvýšilo by počet závislých.

V rozhovoru pro BBC dodal : „Každý, kdo se poctivě a upřímně podívá na současný stav v drogové represi, musí dojít k závěru, že s politikou prohibice jsme neuspěli, jsou tu reálné argumenty, proč učinit revizi našeho postoje.“

Další lidé přidávají, že takový tah by mnohonásobně snížil šanci na introdukci dalších drog, protože by člověk věděl, co chce.

Významná část úmrtí v souvislosti s užíváním heroinu se vztahuje k předávkování chininem, který dealeři často přidávají k droze, aby opticky zvětšili dávku.

Kritici ovšem tvrdí, že pohled Sira Iana je „zcestný“, protože zlehčuje užívání drog. David Green, ředitel sdružení Civitas, říká : „Legalizace drog by vyústila pouze v jejich vyšší spotřebu, panuje všeobecná shoda, že braní drog je životní dysfunkce spojená s kriminalitou. Argument, že by se tato mohla snížit je zajisté zcestné.“ Také dodal, že nevidí způsob, jakým by mohla legalizace drog zlepšit veřejné zdraví. „Pokud je jednodušší dané substance získat, pak je bude i více lidí užívat a bude tím více osob vyžadujících přímou lékařskou péči.“.

(pozn. překladatele : nedávno jsem četl článek o globálním oteplování, kde byla právě „všeobecná shoda“ prezentována jako největší nepřítel jekéhokoliv výkumu, protože neodráží skutečné výsledky, ale jen jakousi „víru ve výsledky“, tohle mi přijde jako podobná situace)

Anders Ulstein z lobbystické skupiny EAD (Europe Against Drugs – Evropa proti drogám) řekl: „Legalizace užívání drog žádné problémy nevyřeší, mnoho lidí má v tomto ohledu velice ideologický postoj bez náhradních metod, jak zabránit lidem drogy užívat. Tato debata je velice škodlivá.“. (pozn. překladatele : všímáte si, jak všechen nátlak seshora a hlavně v oblasti drog je veden s myšlenkou, že lidé nemají vlastní vůli?)

Zbytek překladu si můžete přečíst v příštím konoptiku.

Překlad : berrea

Původní článek: http://www.dailymail.co.uk/

Autorka:  Sophie Borland

Proč by se tedy ekonomie měla vůbec pouštět do problematiky drog a nepřenechat ji radši fundovaným státním úředníkům, politikům, donucovacímu aparátu (pokud se někdo neřídí danými pravidly) a v neposlední řadě zdravotníkům a lékařům, kteří by se měli postarat o těch několik lidí, kteří uniknou z ochranné sítě a drogám, i přes veškerou snahu prohibice, propadnou? Ekonomii pak přece v této oblasti nezbývá moc místa, je zcela vytlačena direktivním rozhodováním státních úředníků, především pak politiku, kteří se snaží na základe morálních a etických apelu o ochraně společnosti před škodlivostí drog ospravedlnit svoje úsilí v drogové prohibici.

Ekonomie však není, na rozdíl od politiky, postavena na vynášení morálních a etických soudu, ale snaží se být zcela hodnotově neutrální. Zatímco politik muže bez jakéhokoli hlubšího přemýšlení pronést, že drogy by mely být zakázány, protože jejich užívání je špatné a škodlivé a obchod s drogami představuje neřestnou činnost, tak ekonom toto učinit nemůže. Ekonomie je vedou o lidském jednání, o individuálních hodnoceních a preferencích, která zkoumá důsledky lidského jednání, důsledky voleb jednotlivců, přicemž nemůže žádným způsobem vstupovat do tohoto subjektivního lidského rozhodování vnášením arbitrárních hodnotových soudu.

Úkolem ekonomie je vysvětlovat, jak se různí jedinci ve společnosti snaží na základe svých subjektivních preferencí vybírat ty nejlepší možnosti ze všech jim dostupných alternativ. Jinými slovy ekonomie sleduje, jak se jednotliví lidé snaží uspokojovat své přání a potřeby, přicemž zde nehraje žádnou roli, co si tito různí jedinci pod tímto pojmem představují. Ekonomie tak nemůže říci, že například práce je lepší než zahálení, sportování je lepší než kouření nebo pití alkoholu, čtení knih je lepší než dívání se na televizi apod., vždy totiž záleží na hodnocení a na subjektivních preferencích každého konkrétního jednajícího člověka.

Pavel Písař se ve své diplomové práci Ekonomie, stát a drogy pokusil oprostit od všech morálních, etických či jiných soudu, od všech předpojatostí a zaujatostí a přistoupíme k čisté ekonomickému zkoumání drogové problematiky pokusil oprostit od všech morálních, etických či jiných soudu, od všech předpojatostí a zaujatostí a přistoupíme k čistě ekonomickému zkoumání drogové problematiky. Ve všech částech práce se snažil být maximálně hodnotově neutrální, aby se mohl zaměřit na skutečné důsledky užívání drog, obchodu s nimi a státních zásahu v této oblasti (tj. na důsledky drogové prohibice).

V této práci tedy čtenář nenajde odpovědi na běžné kladené otázky typu: jak by stát měl zamezit obchodu s drogami, jak by mel úspěšně bojovat proti výrobcům nebo dealerům drog, jak tvrdě by se melo postupovat v oblasti drogové represe, jestli je opodstatněné dělit drogy na měkké nebo tvrdé, co můžeme považovat za více než malé množství drog pro vlastní potřebu a co ještě ne. Tato práce by však mela přinést odpovědi na zásadní otázky: proč vůbec bojujeme proti drogám, jaké jsou faktické výsledky a následky tohoto boje, kdo je skutečným vítězem v tomto boji a v neposlední řadě, zda-li máme vůbec šanci tento boj proti drogám někdy vyhrát.

Tato diplomová práce byla psána a obhájená na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze v roce 2006. V témže roce za ní autor získal i ocenění v soutěži - Studentská vědecká a odborná činnost v kategorii nejlepší diplomový projekt v odborné sekci Hospodářská politika.

Samotná práce se dá rozdělit na dvě hlavní části. V první z nich se autor pokusil začlenit drogovou problematiku do ekonomické teorie, abych tak vůbec dokázal, že můžeme tyto dvě na první pohled nesourodé disciplíny navzájem zkoumat. Po přečtení první části bude jistě pro mnohé překvapením, kolik veleslavných ekonomu v historii psalo o drogách nebo drogové prohibici, jen namátkou můžeme nyní s předstihem zmínit např. Johna Stuarta Milla, Ludwiga von Misese, Murrayho N. Rothbarda, Miltona Friedmana nebo Gary S. Beckera.

Druhá, stěžejní, část práce je zcela věnována státním zásahům v drogové oblasti, tj. v současnosti celosvětově uplatňované drogové prohibici. V jednotlivých kapitolách se tak postupně dozvíme, kdy a z jakých důvodu byla vůbec drogová prohibice zavedena, jaké jsou následky jejího zavedení, proč tato prohibice nefunguje tak, jak se od ní očekávalo a co nového přinesla pro spořádané občany, kteří původně drogami neměli nic společného. V této části nám ekonomie pomůže objasnit i na první pohled s ekonomií nesouvisející oblasti, jako je např. otázka zdravotních rizik vyplývajících z užívání drog nebo problematika užívání drog dětmi a mladistvými. Tato část je dále doplněna o řadu reálných dat a skutečných příběhů (především ze Spojených státu amerických, kde můžeme v průběhu 20. stol. nejlépe sledovat důsledky zavedení této prohibice, ale rovněž uvedeme i aktuální data z České republiky), na kterých si dokreslíme faktický průběh této prohibice.

V poslední kapitole je pozornost zaměřena na historický případ alkoholové prohibice v USA a budeme se snažit najít souvislosti mezi touto prohibicí alkoholu a dnešní drogovou prohibicí.

Autor této práce se tedy pouští na první pohled na velmi tenký led. Drogovou prohibici dnes přijímá většina lidí na celém světě jako danou realitu a málokdo se již zabývá samotnými důvody jejího uplatňování. Proč také? Drogy v současnosti představují celospolečenského nepřítele a drogová prohibice se stala hlavní zbraní v boji s ním. Politici, média, náboženské organizace, lékaři, rodiče dětí a mnozí další lidé se tak spojují v boji proti tomuto nepříteli a poskytují jednostranný pohled na drogovou problematiku. Boj proti drogám se také stal vynikajícím vládním prostředkem pro zlepšení se v očích veřejného mínění a je spojován s pozitivním, správným pohledem na činnost státu.*

*) Levine, Harry G.: The Secret of Worldwide Drug Prohibition: The Varieties and Uses of Drug Prohibition, The Independent Review, v. VII, n. 2, Fall 2002, str. 165 – 180.

**) Šíma, Josef: Predmluva k ceskému vydání: Rothbard, Murray N.: Ekonomie státních zásahu, Liberální institut, Praha, 2001, str. 14 – 15.