Konopí se bude pacientům vydávat výhradně na elektronický recept. Do registru pacientů bude moci nahlížet policie a odpadne tak argument těch, kdo si konopí pěstují podomácku a tvrdí, že to je pro léčebné účely. Konopí nebude možné předepsat mladistvým ani dětem.

Na pěstování, dovoz a distribuci konopí pro léčebné účely bude dohlížet Státní ústav pro kontrolu léčiv a pro dovoz i pěstování bude vydávat akreditace. Vydány mají být nejméně tři, nejvýše deset.

„SÚKL bude také kontrolovat kvalitu konopí jako léčiva. Proces výběru dodavatelů bude mít formu dvoukolového veřejného a transparentního tendru,“ zdůraznil Vobořil.

„Optimistický odhad, kdy by zákon mohl začít platit, je druhá polovina letošního roku. Je možné, že to bude od ledna příštího roku,“ řekla Němcová.

Skupinu předkladatelů zákona tvoří spolu s Němcovou její stranický kolega Pavel Bém, sociální demokraté Jiří Koskuba a Milada Emmerová, zástupci Věcí veřejných Radek John a Jiří Štětina, poslanci TOP 09 Jiří Skalický, Michal Janek a komunistka Zuzka Rujbrová.

Návrh na legální dostupnost konopí pro léčebné účely vznikl na popud Petice za léčebné konopí a poté, co jeho zpřístupnění pacientům požadovali lékaři.

Zdroj: idnes.cz

Nejde o legalizaci marihuany, zdůraznil jeden z předkladatelů Pavel Bém (ODS). Konopné přípravky se využívají například při léčbě artrózy a revmatismu, pomáhají i epileptikům a lidem trpícím Parkinsonovou nemocí. Některé výzkumy dokonce prokázaly pozitivní vliv konopných látek v léčbě rakoviny.

Licence k dovozu a pěstování konopí v tuzemsku bude vydávat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil předpokládá, že jich bude nejvýše deset. Aby nebylo konopí zneužito, bude vydáváno pacientům výhradně na elektronický recept. Z léčby konopím budou vyňat mladiství lidé a děti.

Pro pacienty by mělo být konopí zdarma, případně za symbolickou cenu. Mělo by se dostat do úhrad zdravotních pojišťoven.

K předloze se nejprve musí vyjádřit vláda. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) očekává, že poslanci začnou novelu projednávat na březnové schůzi. Léčba konopím by mohla být legalizována zhruba koncem léta.

Zdroj:  Ihned

Záštitu nad prací expertní skupiny převzal dokonce premiér Petr Nečas a podpořila ji také předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila by si měli nemocní vyzvedávat konopí v lékárnách už ve druhé polovině roku, a to prostřednictvím elektronických receptů.

„Bude to podléhat centrálnímu registru, takže si ten pacient nebude moct chodit třeba k více lékařům předepsat totéž. Také lékárna si to bude moci zkontrolovat. V případě nějakého soudního vyžádání bude možno do toho registru vejít a bude to tím chránit i toho pacienta.,“ říká Jindřich Vobořil.

Konopí budou moci zřejmě pěstovat stát i soukromé firmy, ve hře je také prodej rostliny ze zahraničí.

„Je to v našem návrhu, aby minimálně dvě a maximálně deset firem mělo možnost konopí přímo pěstovat pod přísnou kontrolou Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ říká Vobořil.

Podle člena expertní komise a děkana první lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy pomůže změna ohledně užívání konopí především chronicky nemocným.

„Jedná se zejména o chronické bolesti u onkologicky nemocných, léčbu některých spastických stavů, léčbu některých kožních onemocnění jako třeba atopického ekzému a podobně. Někdy také nechutenství,“ vyjmenovává Tomáš Zima.

„Mě přijde logické, že k látkám, které jsou na jedné straně na seznamu zakázaných látek, ale na druhé zároveň mají nějakou potenci léčebnou pro pacienty s různými onemocněními, měli pacienti přístup, proč ne.“

Diskuze o tom, zda bude konopí zdravotní pojišťovna proplácet nebo ne, musí podle Vobořila teprve vzniknout.

„Určitě budeme navrhovat, aby pacienti měli možnost nehradit celou částku. V tuto chvíli není jasná ani cena,“ dodává Vobořil.

Zdroj: Rozhlas.cz

„Zákaz marihuany je trestněprávní norma, která se dodržuje ze všech nejméně,“ tvrdí autor předlohy a drogový expert Levice Frank Tempel, který dříve působil v policejní protidrogové jednotce. V Německu je podle něj 3,5 milionu až čtyři miliony konzumentů marihuany a její zákaz podle něj nehraje žádnou roli při rozhodování mladých, zda si dát „jointa“, nebo ne.

„Kvůli zákazu konzumenti experimentují až do úplného zkouření,“ je přesvědčen Tempel, který prý sám nikdy marihuanu nevyzkoušel. Do jím prosazovaných klubů pro vyznavače této měkké drogy by měli mladiství vstup zakázán a jejich provozovatelé by museli spolupracovat s pořádkovými a zdravotnickými úřady. Každý člen klubu by mohl mít u sebe maximálně 30 gramů marihuany.

Vláda nesouhlasí

Vládní strany však iniciativu Levice rezolutně odmítly. „Kanabis-klub by mohl být mladými chápán jako povzbuzení ke konzumaci drog,“ obává se Karin Maagová, poslankyně křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Její kolegyně a drogová expertka koaličních liberálů (FDP) Christine Aschenbergová-Dugnusová návrh označila za „raušsocialismus“. „O těchto klubech si nemyslím vůbec nic,“ dodala.

Ostatní opoziční strany mají výhrady. Sociální demokracie (SPD) je proti úplné legalizaci marihuany i proti myšlence speciálních klubů k jejímu kouření a pěstování konopí. Její mluvčí pro otázky drog Angelika Grafová se nicméně vyslovila pro stanovení jednotné horní hranice pro beztrestné držení drogy. Ta je zatím v jednotlivých spolkových zemích rozdílná a pohybuje se mezi šesti až 15 gramy na osobu.

Zelení legalizaci podpořují

Zákonodárci Zelených naopak legalizaci marihuany podporují. Výzva jejich poslaneckého veterána Hanse-Christiana Ströbeleho k jejímu povolení se dokonce dočkala zhudebnění. Podle jeho stranického kolegy Haralda Terpeho by legalizace této drogy zlikvidovala černý trh s konopím. Nelíbí se mu však nápad na „trávové kluby“.

Marihuana není legální ani v Česku. Od ledna 2010 však policie její držení do 15 gramů hodnotí jen jako přestupek.

Zdroj: Tiscali.cz

Nový systém byl zveřejněn v úterý a bude platit od února. Tresty veřejných prací může soudce udělit dealerům, pokud se ukáže, že jejich role v distribuci drog je malá, nebo je k prodeji nutí gangy. Trest veřejných prací také dostanou ti, kteří pěstují nanejvýš 28 rostlin konopí.

Systém již nyní čelí kritice, že všichni, kdo jsou zapleteni do obchodu s drogami, by měli skončit ve vězení, a že zločinci mohou nařízení zneužívat a obviňovat jeden druhého, aby sami kriminálu unikli.

Dealeři, které chytí s pěti balíčky kokainu nebo heroinu či s větším počtem tablet extáze než je 20, dostanou trest vězení v délce nejméně 18 měsíců. Ani oni nemusejí skončit za mřížemi, pokud bude droga značně řezaná, nebo když dealer prokáže účinnou lítost.

Branson stále proti drogové válce

Podle něj jsou drogy nebezpečné a ničí životy, takže musejí být pod kontrolou. Za důležitější ale považuje zaměřit se na omezení zločinnosti spojené s drogami a na řešení sociálních problémů.

Stoletý boj s drogami

Konopí bylo na seznam drog přidáno v roce 1961.

Zdroj: Novinky.cz

Janusz Palikot slibuje, že si ve své kanceláři v Sejmu zapálí jointa. Chce k tomu pozvat také zástupce organizace Svobodné konopí. Pravicová opozice varuje, že to nahlásí prokuratuře.

Cílem happeningu je především získání pozornosti. Palikotovo hnutí chce dnes totiž poslancům představit svůj návrh změny protidrogového zákona.

Šance, že by Sejm zrušil trestnost držení marihuany, je ovšem minimální. Většina polských politiků je v této otázce velmi konzervativní.

Zdroj: rozhlas.cz

Soudci o případu rozhodovali na začátku ledna a souhlasili s argumentací nižších soudů, že konopí Dvořák pěstoval bez příslušného povolení. „Za účelem následného zpracování a distribuce pěstoval nejméně 791 kusů rostlin Cannabis sativa,“ uvedla Šámalová.

Dušan Dvořák je ředitelem Edukativní konopné kliniky a zakladatel sdružení Konopí je lék. Tvrdí, že podle ústavy je pěstování a léčba konopím zcela legální. Loni na jaře však za nedovolenou výrobu a nakládání s omamnými a psychotropními látkami dostal u brněnského krajského soudu podmíněný trest osmadvacet měsíců s odkladem na dva a půl roku.

Zastánci Dvořáka původně požadovali, aby nadřízené orgány se státním zástupcem Ivo Černíkem, který měl případ na starosti, zahájily kárné řízení.

„Bagatelizoval výpovědi svědků. Radomíře Dvořákové veřejně při závěrečné řeči sdělil, že navrhuje stažení její obžaloby, protože již byla dosti potrestaná životem s obžalovaným manželem,“ uvedl ve stížnosti soudní lékař Radek Matlach z občanského sdružení Konopí je lék.

Ministr spravedlnosti nakonec na postupu státního zástupce našel pouze jedinou chybu. Když totiž Dvořák na začátku loňského roku dostal od policie pokutu deset tisíc korun za to, že nepřišel k výslechu, proti pokutě se odvolal. Státní zástupce Černík ale jeho odvolání zamítl.

Dvořáka čeká za pěstování konopí další soud

Dvořák se hájí tím, že konopí, které rostlo na jeho zahradě, patří sdružení Konopí je lék a slouží výhradně k léčbě desítek těžce nemocných lidí. Kriminalisté také u soudu nikdy neprokázali, že by marihuanu předával toxikomanům. U soudu také Dvořáka podpořilo několik pacientů, kterým látky z rostliny pomohly.

Stát navíc kromě toho nyní připravuje změnu zákona, díky které by pěstování konopí k léčbě bylo povoleno. Předepisoval by ho lékař a pěstovali lidé s potřeb­nou licencí.

Zdroj: idnes.cz

O tom, že konopí má vedle psychoaktivních i léčebné účinky, je lidstvo přesvědčeno odnepaměti. Ještě v padesátých letech minulého století studoval profesor olomoucké univerzity Jan Kabelík naprosto otevřeně léčebné účinky konopí, převážně jeho antibiotické a analgetické vlastnosti. Pak se však v Česku na dlouhá léta nad výzkumem této rostliny a především nad jejím legálním léčebným užitím zavřela voda. Až silný tlak zdola a hojně signované petice přiměly loni premiéra Petra Nečase a předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby iniciovali vznik pracovní skupiny pro legalizaci léčby a výzkumu konopí. Pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy pracovali od září na změnách, jež umožní používat konopí k léčebným a výzkumným účelům, vedle lékařů a vědců experti na drogy a drogové závislosti, policisté, legislativci, zástupci Státního úřadu pro kontrolu léčiv, ministerstev a poslanci. V rekordně krátkém čase připravili novely zákonů o návykových látkách a léčivech a úpravy doprovodných norem, díky nimž bude v kontrolovaném režimu léčivé konopí zpřístupněno pacientům. „V posledních dvou desetiletích probíhá ve světě diskuse odborné veřejnosti o využití konopí jako léčiva. Chceme, aby i čeští pacienti mohli za jasně stanovených kritérií legálně toto léčivo užívat,“ zdůrazňuje Tomáš Zima.

V kontrolovaném režimu je konopí pacientům dostupné v Kanadě, Izraeli, Nizozemí, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Španělsku, Německu a v některých státech USA.

Pěstování rostlin pro vlastní potřebu ovšem ani nadále nebude povoleno. Proto se zřejmě bude na léčebné konopí přispívat ze zdravotního pojištění. „Marihuana je zneužívanou drogou. Doporučujeme úhradu léčebného konopí zdravotní pojišťovnou, a to pokud možno úplnou, aby nejen kvalitou, ale i cenou bylo výhodnější než ilegální marihuana na černém trhu,“ upřesňuje další člen komise adiktolog Tomáš Zábranský.

Například v Izraeli, kde bylo léčebné konopí legalizováno v roce 1999, dostávají pacienti tento lék zcela zdarma po povolení ministerstvem zdravotnictví a na doporučení odborného lékaře. Nová pravidla by měla mít podporu napříč politickým spektrem. „Podporujeme legalizaci užívání konopí výhradně k léčebným účelům, nikoli samoléčbu. Regulována bude indikace lékařem konkrétnímu pacientovi a bude spojena se zvláštním dohledem během léčby,“ zdůrazňuje náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek.

Tlumit bolest

Pacienti získají recept na konopí jen od vymezeného okruhu lékařů specialistů a pouze na indikovaná onemocnění a chorobné stavy (viz Diagnózy vhodné k léčbě konopím). Půjde hlavně o tlumení bolesti, nevolnosti a úlevu od spastických stavů. „Na téměř všechny tyto nemoci existuje i alternativní lék. Ovšem ten má buď výraznější vedlejší účinky, anebo slabší léčebný efekt, nebo je dražší, nebo se hůře titruje jednotlivá dávka. Občas se sejdou všechny tyto faktory najednou. Konopí je po staletí vyzkoušenou léčbou napříč světem. V Česku se letos v létě spojil veřejný tlak s odborným zájmem, a tak jsme si spolu s pacientskými organizacemi řekli: Ano, pojďme ji zavést při garantované kvalitě léku i odborné péče, s minimem vedlejších účinků, lege artis podle všech poznatků lékařské vědy,“ vysvětluje adiktolog Zábranský. „Nebo jinak řečeno: udělejme z léčitelství léčbu se vším všudy,“ zdůrazňuje.

Léčebné konopí bude vydáváno na předpisu s modrým pruhem a výhradně elektronicky. Recept bude evidován v centrálním úložišti. „V novele zákona o léčivech bude zavedena nová podkategorie výdeje léku na předpis s omezením. To spočívá v množství předepsaného přípravku či identifikaci pacienta. Do této kategorie budou patřit například i substituční léky, jako je Subutex,“ vysvětluje Plíšek.

Regule mají zabránit neoprávněnému výdeji konopí, ať už by bylo předepsáno jiným než autorizovaným specialistou nebo by si jej pacient nechal předepsat od více lékařů či by se pokusil recept zfalšovat. Policisté se navíc budou moci dotázat, zda má zadržený u sebe léčebné nebo nelegální konopí.

Pěstování s licencí

V první fázi se bude konopí do lékáren dovážet ze zahraničí. Legislativní změny také počítají, že bude povoleno v tuzemsku rostliny pěstovat. Předpokládá se totiž, že domácí pěstitelé budou léčivo dodávat za nižší ceny, než tomu bude u jeho dovozu, a to při stejné kvalitě. Například v Nizozemí jedno balení vyjde na 40 eur. „Tuzemské pěstování také dokáže lépe a flexibilněji zajistit potřebné spektrum a varietu konopných produktů s rozdílnými obsahy a vzájemnými poměry účinných látek a poskytnout tak pacientům efektivní léčbu, k níž nebudou vyhledávány alternativy z černého trhu,“ vysvětluje záměr důvodová zpráva k navrhovaným novelám zákonů. V souladu s mezinárodní Úmluvou o omamných látkách musí pěstování a distribuci konopí dozorovat státní agentura. V legislativních návrzích se předpokládá, že by tuto funkci převzal Státní ústav pro kontrolu léčiv, jež vyhlásí výběrové řízení na udělení licence. Bude dvoukolové. Nejprve budou muset zájemci prokázat, že jsou schopni vypěstovat konopí ve stálé kvalitě a za určených podmínek. V druhém stupni bude rozhodovat poměr ceny a kvality. Pracovní skupina expertů přitom doporučuje licencování tří až deseti subjektů, které budou léčebné konopí v Česku pěstovat nebo je dovážet. „Zahájení pěstování léčebného konopí lze ze zkušeností zemí, které obdobný systém zavedly, očekávat během šesti až dvanácti měsíců,“ dodává zpráva.

Žádné hulení

Zatím není jasno, kolik pacientů začne bezprostředně po schválení norem konopí užívat. „Předpokládá se pomalý náběh léčby. Nejprve se musí tato možnost odblokovat, a pak si ji budou lékaři osahávat na podkladě zahraničních zkušeností. V Izraeli po deseti letech od jeho legalizace pro léčebné účely užívá konopí jedenáct tisíc pacientů, ale prvních sedm let jich bylo jen několik desítek a pak stovek,“ popisuje Zábranský. Nicméně jen chronickými spastickými stavy trpí v Česku tisíce pacientů. „Neuvažuje se a doufám, že ani uvažovat nebude, že by konopí bylo podáváno dětem a mladistvým,“ doplňuje Zima.

Dávkování bude velmi individuální dle pacientových stavů a stadia nemoci. Kouření marihuany má být ale jen marginálním způsobem podávání. Přednost bude mít vaporizace, při níž odpadávají nežádoucí účinky způsobené spalováním, a dále výtažky a masti.

Oproti běžným farmaceutickým přípravkům se může konopí chlubit řadou výhod: léčba řady příznaků nemocí vykazuje lepší výsledky, riziko předávkování vedoucí ke smrti je oproti opiátům, steroidním analgetikům a dalším přípravkům limitně blízké nule, je levnější a výskyt nežádoucích účinků je nižší. Jak už bylo řečeno, dosud se konopím léčí spíše jen symptomy nemoci, nicméně mohlo by přispět i k léčbě příčin onemocnění. „Ve světě probíhá výzkum konopných látek, a to hlavně dvěma směry: k regulaci zhoubného bujení a na neurodegenerativní onemocnění. Na výsledky si ale budeme muset počkat ještě roky,“ dodává Zábranský. Slibnou budoucnost v medicíně má před sebou i další bylinka, která rovněž vane odérem zakázané látky, ač ani náhodou nenese punc psychoaktivní látky, stevia.

Dolce vita bez cukru

I stevia teprve nedávno prolomila tmářství, když ji konečně koncem loňského roku povolila Evropská unie prodávat na pultech evropských obchodů. Tento počin odborníci hodnotí jako vítězství zdravého rozumu. Prodej extraktu z rostlinky zvané Stevia rebaudiana, který konkuruje cukru i umělým sladidlům, byl dosud zakázán a sehnat ho bylo možné nanejvýš jako kosmetikum. Od 2. prosince si ale Evropané již mohou tresť volně kupovat. Několik výjimek ovšem existovalo už před tímto datem – sladit stevií se od roku 2009 smělo ve Francii a v Bavorsku. Bylinou pocházející z oblasti dnešní Paraguaye a Brazílie si bez rizika osladí život i nemocní cukrovkou či lidé s nadváhou. Extrakt, který svou sladivostí až třistakrát překoná cukr, má totiž nulovou energetickou hodnotu. A jako takový byl po dlouhá léta trnem v oku. „Pro diabetiky i lidi, kteří drží redukční dietu je naprosto vynikající, a navíc má i velmi příjemnou chuť,“ popisuje diabetolog Milan Kvapil z Fakultní nemocnice Motol. Jeho pacienti ale výtažky ze stevie až donedávna sháněli jen s obtížemi, protože se obecně mělo zato, že jde o bylinku, která lidskému zdraví spíše škodí. V evropských obchodech a lékárnách jsme se dosud mohli setkat nanejvýš s ústní vodou vyrobenou ze stevie nebo si rostlinku vypěstovat a pak sladit jejími čerstvými či sušenými listy.

Za vším stojí americká studie z roku 1985, která tvrdí, že steviol, tedy látka, která je rostlině vlastní, je mutagenem. O šest let později byla americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doručena anonymní stížnost, že extrakt je navzdory závěrům výzkumu na pultech amerických obchodů stále běžně k dostání. FDA následně jeho prodej s okamžitou platností zakázal. Republikánský kongresman Jon Kyl ale FDA nařkl z toho, že jednal z popudu producentů umělých sladidel. Podezření se nikdy neprokázalo, protože úřad odmítl informátora zveřejnit. Prvně se ale veřejně hovořilo o tom, že za výsledky rozporuplné studie stojí lobby výrobců umělých sladidel a cukru. Někteří propagátoři „sladké trávy“ hovoří i o lobby farmaceutické či zubařské. Závěry studie z poloviny 80. let minulého století vzala za své i Evropská unie, a proto se extrakt stal nedostupným i na jejím území.

Odpůrci zákazu argumentovali třeba tím, že indiáni kmene Guaraní, kteří si své maté stevií sladili zřejmě už před 1500 lety, a navíc si s ní léčili různé neduhy, by bylinku dávno vyřadili ze svého užívání, kdyby měla vedlejší účinky.

Cesta stevie zpět na pulty amerických a evropských obchodů ale byla ještě dlouhá. Světová zdravotnická organizace (WHO) stevii a její účinky znovu testovala až v roce 2006. A tentokrát došla k velmi odlišným závěrům. Steviol podle ní mutagenem není, proto doporučila prodávat extrakt jako potravinový doplněk.

A bude se studovat . . .

Stevia se do Evropy prvně dostala díky španělským a portugalským dobyvatelům už v 16. století, postupně se na ni ale zapomnělo. Dobře se naopak ujala v Asii. Běžně se s ní sladí například v Koreji, Vietnamu, Číně či Thajsku a od 70. let minulého století i v Japonsku. Díky sibiřskému lidovému léčitelství se o jejích účincích vědělo i v Sovětského svazu, a tak ji v 80. letech minulého století užívali dělníci, kteří pracovali na odstranění jaderné spouště v Černobylu. Mezi její účinky totiž patří údajně i schopnost vyplavovat radionuklidy. Tvrdí to alespoň slovenský chemik Alexander Čumakov, který se účinky bylinky dlouhodobě zabývá. Oficiální studií ale tento závěr prozatím potvrzen nebyl.

Ve srovnání s umělými sladidly má stevia přirozenější chuť a jen část lidí pocítí při její konzumaci rozdíl ve srovnání s cukrem. To je ale podle některých odborníků jediný rozdíl mezi těmito dvěma alternativami cukru. „Neexistují seriózní studie, které by prokázaly, že užívání umělých sladidel je provázeno zdravotními riziky, a to včetně karcinogenních účinků,“ vysvětluje Kvapil. Riziková by prý mohla být pouze dlouhodobá a vysoce nadprůměrná konzumace.

Propagátoři stevie přidávají řadu dalších účinků, které bylina údajně má. Mezi ty nejzásadnější má patřit stimulace slinivky břišní, regulace krevního cukru a stabilizace krevního tlaku. Snižovat má i chuť na sladké, alkohol a tabák. Při vnějším užití pak prý brání vzniku zubního kazu a problémům s pletí. Některé ze závěrů jsou už vědecky potvrzeny. „Léčebné účinky byly studovány v mnoha in-vitro studiích a na zvířecích modelech. Byl prokázán antihypertenzivní účinek, snižování hladiny krevní glukózy, baktericidní a antivirový, protizánětlivý a imunomodulující účinek,“ říká Lucie Šustková, mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Zároveň ale dodává, že klinické studie zatím nevedly ke schválení léčivého přípravku, který by stevii nebo komponenty z ní obsahoval. Jsou totiž potřeba další studie, které by potvrdily možnost terapie cukrovky, i výzkumy, jež by vyloučily zdravotní rizika při dlouhodobém užívání.

Prohraný boj s byrokracií

Nejlépe se bylince daří v oblastech s delším vegetačním obdobím. V Česku trvá pouze od května do září a listy nemají šanci dozrát. Pěstovat ji je možné sice ve sklenících, což ale pro výrobu extraktu není příliš ekonomické. Hlavními světovými dodavateli jsou proto asijské země, zejména Čína.

Stevia je v kontrastu s ú­činky dosud relativně neznámou rostlinkou, i když zájem o ni se cyklicky vracel. „Zájem o ni byl větší, než je tomu u jiných bylinek, což lze přičíst občasné medializaci v tisku a televizi,“ říká Jakub Krulich, majitel Zahradnictví Krulichovi, kde stevii prodávají již osmým rokem.

Břeclavská bioložka Jarmila Teplíková, jež se snažila v tuzemsku stevii propagovat a prodávat prostřednictvím zásilkového obchodu, se na občasnou vlnu zájmu spoléhat nemohla. Stoprocentní přírodní extrakt s názvem Steviana odebírala od slovenského dodavatele a nabízela ve svém zásilkovém obchodě Agentura B od roku 2007. „Stevia pro mne vždy byla srdeční záležitostí a věřila jsem, že tento stoprocentně přírodní produkt se širokým záběrem účinků má velkou budoucnost. Ovšem prosadit Stevianu, v té době i proti vůli EU a lobbistů, není v moci nadšence. Chyběly hlavně peníze na propagaci,“ tvrdí Teplíková, která extrakt nakonec přestala nabízet. Dodnes jí prý ale zájemci o něj telefonují.

Stejně jako Teplíková i ostatní distributoři stevii nabízeli oficiálně jako kosmetikum. Diabetici, jimž ji lékař doporučil, zamířili do lékárny například pro ústní vodu s názvem „Sladký polibek“, s jejíž pomocí si pak doslazovali nápoje či připravovali sladkosti. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že je třeba sledovat složení extraktů, které nerespektuje poměr glykosidů, jak jej přirozeně najdeme v rostlině. Doporučují pouze stoprocentně přírodní výtažky, protože jinak by prý mohlo dojít k alergické reakci.

Kofola i Coca-Cola

Po prolomení zákazu by se mohlo zdát, že nekalorické přírodní sladidlo okamžitě zaplaví lékárny a obchody, v nichž se dveře netrhnou. Nárůst poptávky je ale zatím velmi pozvolný. „Dokud nemohla být stevia prezentována jako sladidlo, nebyla pro zákazníky až tak zajímavým produktem. Prodeje se pohybovaly řádově v desítkách kusů za rok. Nyní prodáváme stejné množství za měsíc,“ říká Jitka Holčáková, marketingová manažerka společnosti Vivantis, která provozuje několik internetových obchodů.

Několik pražských lékárníků oslovených týdeníkem Euro dokonce o rostlině jménem stevia reabaudiana či o extraktu z ní nikdy neslyšeli. Ani běžné obchody toho o stevii zatím mnoho nevědí. Například Kaufland prý dosud neobdržel nabídku od žádného dodavatele. Naproti tomu Billa se ji od března chystá nabízet. Již nyní se na ni dá narazit v „zelených“ obchodech, jako je třeba Country Life. „Situace se legalizací velmi zjednodušila. Dodavatele není těžké sehnat, máme nabídky od několika tuzemských i zahraničních,“ říká Otakar Jiránek, ředitel sítě Country Life. O krok napřed jsou i výrobci limonád, kteří už léta bojují proti osvětě varující před přeslazeností nápojů tím, že na trh přicházejí s různými „nulovými“ či „nízkoenergetic­kými“ variantami. Kupříkladu Coca-Cola už od roku 2009 nabízí limonády slazené stevií ve Francii. „Celosvětově má Coca-Cola přes 30 nápojů, které jsou slazeny stevií v kombinaci s jinými sladidly,“ vypočítává Daniela Paličková, mluvčí firmy pro Českou republiku. Firma chce dále zkoumat, které další typy nápojů by stevií mohla sladit. „S jejím využitím při výrobě nápojů počítáme i v České republice. Je ale příliš brzy na to, abychom mohli naše plány v této oblasti blíže specifikovat,“ dodává Paličková.

Neotálí ani česká Kofola. „Expedici prvního výrobku s přídavkem stevie plánujeme na začátek února tohoto roku. Půjde o nápoj Kofola bez cukru,“ uzavírá Egle Wehle, brand manažerka pro Kofolu.

Diagnózy vhodné k léčbě konopím

(Návrhy českých odborných lékařských společností)

• Chronické a neztišitelné bolesti u řady chorobných stavů – u zvýšeného svalového napětí (u křečí, spasticity), onkologické bolesti, postherpetické neuralgie (bolesti nervového původu po onemocnění pásovým oparem), u revmatoidní artritidy (ztuhlost a bolesti způsobené chronickými autoimunitními záněty měkkých tkání kloubů a dalších orgánů) atd.,
• Třes a poruchy svalového napětí (křeče, škubavé pohyby, poruchy chůze, mimiky) u řady chorobných stavů (např. Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza),
• Kožní poruchy jako atopický ekzém, lichen planus (zánětlivé poškození a vyrážka kůže a sliznice, často v oblasti úst), psoriáza (lupénka) a další,
• Neuropatie (poruchy nervových vláken) po chemoterapii, u HIV/AIDS, u stavů po encefalitidách (zánětech mozku),
• Akutní záchvat glaukomu (tzv. „zelený zákal“, spočívající v bolestivém a zrak ničícím zvýšení nitroočního tlaku),
• nechutenství u pacientů s nádorovými onemocněními a HIV/AIDS a ztráta tělesné hmoty při HIV/AIDS (tzv. wasting syndrom).

Zdroj: Důvodová zpráva k novelám zákonů o návykových látkách a o léčivech

Marihuana

• Jde o drogu, která se vyrábí usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 procenta THC. Název marihuana je počeštěnou verze španělského označení marijuana
• Nejpodstatnější chemickou složkou jsou kanabinoidy. Hlavní biologicky aktivní látkou, zodpovědnou za omamné účinky, je THC.
• Sedativní, analgetické a antibiotické účinky projevuje druhý, téměř vždy zastoupený kanabinoid CBD, tj. kanabidiol.

THC (delta9-tetrahydrokana­binol)

• Je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75 až 100 procent psychických účinků.
• Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 procent z obsažených kanabinoidů.
• Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí a velice pečlivě pěstovaná může mít kolem 12 procent THC v sušině. Běžně se jeho obsah pohybuje okolo 5 až 10 mg na gram.

Stevia rebaudiana

• První informace i ní pronikly do Evropy díky kolonizátorům v 16. století.
• Dnes sladí stevií odhadem dvě miliardy lidí.
• Extrakt je 200– až 300krát sladivější než cukr, a přitom má nulovou kalorickou hodnotu.
• Bylina údajně působí například na regulaci množství cukru v krvi, stabilizaci krevního tlaku, zrychluje regeneraci organismu po námaze, má antiseptické účinky na pokožku, snižuje pocit bolesti či zabraňuje vzniku zubního kazu.

Západní medicína léčí až následek nemoci, a ne příčinu. Není postavená tak, aby chorobám předcházela, říká 72 letý Pavel Valíček. Uznávaný biolog a botanik, žijící v Martínkově na Třebíčsku, strávil profesní život v Institutu tropického a subtropického zemědělství a část z něj i v jihovýchodní Asii, kde se seznámil i s čínským lékařstvím. Za rostlinu budoucnosti označuje konopí.

Na zákaz doplácejí slušní lidé a těch je spousta. Konopí léčí řadu chorob – velmi dobře působí například na Parkinsona, roztroušenou sklerózu a další. To jsou závažné nemoci a lidé ke konopí, které pomáhá, nemají legálně přístup. Ale podle mě se to moc nezlepší, spíš naopak.

- HN: Proč? Ten, komu léčivý přípravek z konopí předepíše lékař, si ho bude moci obstarat v lékárně.

Ale co bude v lékárnách k dispozici? Jak bude lék kvalitní a kolik bude stát? Když si člověk konopí vypěstuje na zahrádce, tak to nestojí skoro nic. Já jsem schopen si udělat kvalitní konopnou mast proti tomu, co budou nabízet v lékárně za drahé peníze. Znám případ paní s vážnou chorobou kůže a odvar z marihuany jí pomáhá, namáčí si do něj obvazy – kde na to vezme?

- HN: Ale co chystá stát, zní logicky. Marihuana bude pod kontrolou…

Ale jaký bude konečný efekt? Lidé budou muset jít k doktorovi, aby jim to napsal. Zaplatí mu 30 korun, pak znova 30 za recept, za vlastní přípravek atd. Ale jsou lidé, kteří se nevejdou do úzkého sortimentu, který bude v lékárnách k dispozici. A bojím se, že stát začne lidi, kteří marihuanu už dnes pěstují pro léčbu, tvrdě trestat s argumentem: vy jste to nemusel pěstovat, my vám umožnili, abyste si to koupil.

- HN: Takže uvolnit a jako s alkoholem? U něj se platí velká spotřební daň, ale nesmí se s ním za volant…

Třeba. Máme ale v parlamentu stále plno lidí, kteří se konopí bojí jak čert kříže. Je s podivem, že jim alkohol nevadí, ale tohle ano.

- HN: Nemůže být za tím vliv farmaceutické lobby, jež z toho cítí zisk?

Je to pravděpodobné. Proč by se v záležitosti konopí měla chovat jinak než dosud? Málokdo ví, že Evropský parlament schválil asi před sedmi lety směrnici, která v podstatě říká, že léčivé rostliny, které nejsou schváleny ve všech zemích EU, se používat nesmějí. Například většina rostlin tradiční čínské medicíny je z použití vyloučena.

- HN: Proč to Brusel zakazuje?

Funguje tam farmaceutická lobby. Potřebuje se zbavit těch, kdo dělají bylinnou léčbu a podobné věci. Žádná nafta či omamné drogy, ale léky jsou dnes na prvním místě, pokud jde o nejvyšší zisk.

- HN: Je nutné používat léky, nebo by velkou část nemocí zvládly byliny?

Jsem přesvědčen, že řadu z nich byliny zvládnou. U nás, když přijdete k lékaři a bude vás bolet v krku, tak vám zpravidla doktor předepíše antibiotika. V Číně musíte u doktora pobýt aspoň půl hodiny, protože jsou přesně dané postupy, které vycházejí z osobního kontaktu s pacientem. Jde o dotazování, celkový vzhled pacienta, diagnózu jazyka, sledování pulzů…

- HN: Nemoc se dá odhalit z jazyka?

Perfektně. Jen na jazyk má čínská medicína velkou knihu, která se zabývá jeho povlaky a zbarvením – od banálních nemocí až po jazyk se smrtelnou chorobou. Třeba u mozkové mrtvice známe jen jednu diagnózu. Čínská medicína jich zná několik a u každé je jiná příčina vzniku. To musí čínský doktor zjistit, aby ji byl schopen léčit.

• HN: Lidé ale – asi logicky – víc věří moderním metodám a přístrojům.

A to je tragédie. Naše medicína má perfektní techniku, je schopna na základě sono či CT vyšetření zjistit, jestli mám třeba žlučové kameny. Ale pak je někdy problém s léčením. Kdežto čínský lékař jde z druhé strany – musí najít ty symptomy, na základě nich řekne tady bude zánět žlučníku a v něm jsou žlučníkové kameny a stanoví přesnou léčbu.

 – HN: Může to být efektivnější třeba i u rakoviny a podobných nemocí?

Často ano. Třeba houby, které využívá právě čínská medicína. Naprostá většina má protinádorové účinky. My je ale v podstatě neznáme.

- HN: Ale farmaceutické firmy přece zkoumají účinky různých látek, netestují třeba účinky těch hub?

Ne, ony si vyrábějí své chemikálie, které mají často vedlejší účinky. Jim jde o peníze. Je vidět, že se vyplatí chrlit například klasickou viagru než používat přírodní prostředky, které jsou stejně účinné. Třeba kotvičník. Jenže oni by ho museli někde vypěstovat, usušit, vyčistit, dovézt, zpracovat – takto je to pro ně zřejmě jednodušší.

- HN: A proč tedy lidé kupují drahou viagru, než by použili kotvičník?

Je to otázka osvěty. Ale už není tak dalece pravda, že se o kotvičníku neví. Firmy, které jej pěstují, prý mají problém nasytit trh. Ale to není jen čistě ve farmacii. Existuje diabetes, cukrovka. Je tady ale aspartamová lobby (aspartam je umělé sladidlo – pozn. red.). Nikdo není ochotný diabetikům říct, jakou hrůzu páchají, když ho používají, protože aspartam má řadu vedlejších účinků. Přitom existují různá sladidla rostlinného původu, která vám udělají tu samou službu. Třeba stévie, rostlina, která má zhruba třistakrát větší sladivost než sacharóza. Jde o necukerné sladidlo, vhodné pro diabetiky. Před patnácti lety jsem ji zkoumali. Výsledkem byla skutečnost, že Jemča Jemnice začala vyrábět první čaj slazený stévií. Jenže pak najednou přišel zákaz.

 – HN: Proč?

Převálcovala to pravděpodobně aspartamová lobby. Stále se omílalo to, že stévii používaly indiánské ženy jako antikoncepci. To je ale nesmysl, který se někomu hodil k argumentaci. Pokud vím, tak Státní zdravotní ústav stévii prostě zakázal. Přitom třeba celé Japonsko sladí steviosidem a porodnost se díky stévii nezmenšila. Steviosid je běžný i ve Vietnamu či Rusku.

Zdroj: Hospodářské noviny

foto: Michaela Hasíková

Nejdelší trest soud vyměřil třicetiletému Janu Celbovi, který se do křížku se zákonem dostal už v minulosti. Všichni právní zástupci obžalovaných i státní zástupce si ponechali lhůtu na odvolání a tak rozsudek není pravomocný.

Přesné množství koupené nebo prodané drogy se nepodařilo zjistit, někteří obžalovaná podle soudního senátu marihuanu prodávali nezletilým osobám. „Tresty nejsou vysoké. Trestní sazba se řídí množstvím a tady se jednalo o kila,“ vysvětlil výši trestů po vynesení rozsudku soudce Petr Neumann.

Obžalovaní se většinou přiznali a pomohli usvědčit i ty, kteří vypovídat odmítli, nebo se doznali jen z části. Pachatele usvědčovaly výpovědi svědků a věci nalezené při domovních prohlídkách. Kromě konopí šlo například o tisíce sáčků nebo mlýnky a váhy na marihuanu.

Někteří z dealerů doma měli vysoké částky v hotovosti, u dalšího se našla například fotografie marihuany v mobilním telefonu. Soud měl k dispozici také záznamy telefonních hovorů nebo textových zpráv, jejichž pomocí se obchody domlouvaly.

Zdroj: novinky.cz