Alergie na lepek jako výsledek fungování moderní společnosti

Proč konopí?

Konopné produkty

Není mouka jako mouka

Upeč třeba chleba…

Zdroj: Czechfreepress.cz

Ačkoli průmyslové konopí obsahuje méně než 1 % psychotropní látky THC, předsudky bohužel dosud bránily (zejména v USA) v rozvoji jeho využívání. Produkce této plodiny byla v Americe zastavena v roce 1957. Mezitím 30 zemí z celého světa (včetně Číny a Austrálie) pěstování konopí podporovalo.

Konopí ovládne stavební průmysl

Naštěstí se již několik let využití marihuany neomezuje jen na „kuřivo“. Například ekologicky zaměřené rodiny objevily v konopí nízkonákladový stavební a izolační materiál šetrný k životnímu prostředí.

John Hobson, prezident Evropské asociace průmyslového konopí, vyzdvihuje přednosti této zemědělské plodiny. „Konopí je málo náročné na vstupy, má nulové požadavky na chemii, protože ho neohrožují škůdci, a roste tak rychle, že proti němu nemá žádný plevel šanci. Je to fantastická plodina.“

V Evropské unii se konopí v současnosti pěstuje na zhruba 15 tisíci hektarech. Používá se v papírenství, v textilním a stavebním průmyslu, vyrábí se z něj potraviny, bionafta, kosmetika. Stále více je uznáván jeho význam pro léčebné účely.

V popředí rozvoje konopného průmyslu v Evropě stojí se zhruba 4milionovým tržním obratem britská firma Line Technology. Na rozmanitosti její produkce lze snadno demonstrovat všestrannost této plodiny – vyrábí i komponenty pro BMW řady 5.

Podle Hobsona by konopí mělo investory lákat především tím, že jde o vysoce ziskový produkt pro pěstitele, zpracovatele i stavební firmy, a dokonce i pro koncové uživatele, protože ve všech úrovních výrobního řetězce mohou zúčastnění těžit z obrovských energetických úspor, které konopí přináší.

Lékařský výzkum nahrává marihuaně

Díky léčivým účinkům stoupá význam marihuany i v moderní medicíně. Vděční za ni mohou být zejména pacienti s chronickými nemocemi, například s epilepsií, cukrovkou nebo rakovinou, kterým ulevuje od bolesti.

„Konopí má výjimečně široké spektrum léčivých vlastností. V medicíně bylo využíváno už před několika tísici lety,“ upozorňuje výkonný ředitel GW Pharmaceuticals Justin Gover.

V posledních 12 letech pracovala jeho firma na léku Sativex, který využívá účinných látek ze dvou druhů konopí a pomáhá pacientům s roztroušenou sklerózou. Nyní je dostupný ve Velké Británii a v dalších čtyřech zemích. V příštím roce by měl být podle Govera schválen v téměř dvaceti dalších státech.

Gover se neobává nákladů na rozvoj konopných léčiv ani v současném nejistém prostředí. „Výrobní náklady jsou kolem 6 liber za den, což ve srovnání s výrobou ostatních nových medikamentů představuje výrazný diskont,“ pokračuje. „Oproti starším generickým lékům je výroba sice dražší, je to však několikanásobně vyváženo tím, že konopí přináší výsledky v boji s nemocemi, na které zatím žádné dosud známé preparáty nezabíraly.“

Výkonný ředitel GW Pharmaceuticals doufá, že by zásadní zvrat v jeho byznysu mohlo vyvolat schválení léku ve Spojených státech, protože jde o velký trh, kde by konopná medicína určitě došla velkého uplatnění. V souvislosti s tím dodává, že by do dvou let chtěl na trh uvést také léčiva na pomoc v boji proti rakovině.

Úspěch léku Sativex naznačuje, že bude význam konopí ve farmaceutickém průmyslu růst. Licence byla již poskytnuta firmě Novartis, která šíří konopná léčiva v Asii, na Blízkém východě a v Africe, dále německému Bayeru a španělské největší farmaceutické firmě Almirall.

Zdroj: kurzy.cz

„Jsme druhým největším výrobcem potravin z konopí v Evropě,“ představuje Václav Říha rodinnou firmu Hemp production z Chraštic na Příbramsku. I když její tržby rostou, stále jde spíše o manufakturu. Za studena lisovaný olej stáčí do čtvrtlitrových lahviček jediná žena, jak poznáváme během naší návštěvy. Přesto stačí malá firma ze středních Čech žádaný olej vyvážet. Právě vyřizuje poptávky z Belgie, Itálie, Slovinska a Španělska. „Úzce spolupracujeme s Francií, Německem a Rakouskem,“ doplňuje Říha.

Na žně do Francie

České konopné potraviny, které má Hemp production v nabídce, jsou vyrobeny hlavně ze semínek dovezených z Rakouska. „Ze sedmdesáti tun semen, které za sezonu zpracujeme, pochází z tuzemska asi dvacet tun. Víc tady zatím neseženeme,“ vysvětluje podnikatel. Konopí se upsal v roce 2005, předtím se s ním šest let seznamoval, jezdil po Evropě, pěstování probíral s výzkumníky a učil se na prvních pokusech. Teď jezdí otec se synem se svým speciálně upraveným kombajnem sklízet konopí až do Francie. „V celé Evropě jsou jen čtyři takové stroje, z toho jeden je náš,“ dodávají Říhovi. Snaží se o návrat tradičního konopí na česká a moravská pole, ze kterých v posledních letech téměř vymizelo kvůli obtížím v odbytu. Současně sami na sobě ověřují příznivé účinky konopných semen a oleje. Možná i to jim dodává vitalitu pro podnikání v neotřelém oboru. „Naším cílem je, aby konopné potraviny byly pro lidi běžně dostupné,“ prohlašuje Václav Říha. Nejde to ovšem hladce jako po konopném másle uvařeném z nelegální „trávy“.

Pivo i víno s konopím

Panenský olej, semínka neloupaná, loupaná i pražená, různě ochucená, mouka, těstoviny, karamelky, čokoláda, pralinky, lízátka, čaj, sirup, dokonce i pivo, víno či likér. To vše se dnes dělá z konopí. „Tuzemský trh s konopnými potravinami se v posledních několika letech dynamicky vyvíjí. Nabídka je poměrně široká,“ hodnotí Michal Ruman, předseda sdružení Konopa. Zákazníky potkává především mezi mladými rodinami, které oslovuje zdravý životní styl. Hlavním prodejním místem jsou speciální obchůdky se zdravou výživou. „Přestože například v Německu nebo Rakousku se konopných potravin vyrobí několikanásobně víc než v České republice, jejich dostupnost tam není zdaleka taková jako u nás,“ zjišťuje Ruman od přátel ze zahraničí. V posledních třech letech se tady totiž objevila řada nových firem, které se pustily do potravin z konopí a urychlily jejich uvedení na trh. Kdo nemá rád ryby, může zdravé nenasycené mastné kyseliny nahradit konopným olejem. „Jako jeden z mála obsahuje všechny esenciální mastné kyseliny, včetně vzácné omega 9 gamma-linolové,“ říká šéf Konopy. Setkává se ale s tím, že běžní konzumenti o významu konopí v lidské výživě obvykle nevědí skoro nic. „Stejně jako o blahodárném účinku pojídání ořechů a olejnatých semen a z nich za studena lisovaných olejů,“ konstatuje odborník na konopí. Mohl by sáhodlouze vyprávět o významu zdravých tuků známých jako nenasycené mastné kyseliny, které zmíněné plody obsahují. O jejich klíčové roli při výživě tělesných buněk, při vývoji dětí nebo regeneraci po sportu. O tom, že díky obsahu antioxidantů pomáhají odbourávat stresové faktory prostředí, jeho znečištění, jsou prevencí kardiovaskulárních onemocnění, pomáhají proti stárnutí, při artritidě, kožních problémech, hyperaktivitě. Že bílkoviny v nich obsažené jsou velmi dobře stravitelné, posilují imunitu. Vláknina zase pomáhá čistit trávicí ústrojí a je dobrá k zahnání pocitu hladu. Jídlo z konopí je hodnotné i tím, že pochází z našich klimatických podmínek. „Naši předkové se živili mimo jiné semencovou kaší či polévkou. V Polsku ještě donedávna patřila konopná semínka do velikonočního pečiva. V pobaltských republikách se stále v obchodech prodává konopné máslo,“ dokresluje Ruman. Rakušané si zase mohou koupit konopné mléko.

Zdravý luxus

Čtvrt litru konopného oleje se v tuzemských e-shopech dá koupit za 173 až 250 korun. Německý bio olej pak za 263 korun. Kilogram bio konopné mouky je za 65 korun, půlkilogramová bio konopná chlebová směs z Německa vyjde na 145 korun. Půl kila vaječných konopných těstovin stojí 43 korun. Loupané semínko v půlkilogramovém balení přijde na 209 korun. Pro běžného českého zákazníka, který se při nákupu jídla orientuje dle ceny, budou potraviny z konopí drahé. „To je relativní. Ceny jsou srovnatelné s cenami jiných ořechů či za studena lisovaných olejů. Odvíjí se od nákladů vznikajících při pěstování a zpracování, které probíhá nejčastěji v malém a není bez problémů,“ vysvětluje předseda konopného sdružení. Poukazuje rovněž na exkluzivitu, kterou je kupříkladu u čajových směsí ruční sběr nebo přidaná hodnota u produktů s certifikací bio. „Největší část potravin ve zdejších obchodech je z dovozových surovin,“ konstatuje Ruman. I tento fakt se podepisuje na vyšších cenách zboží v obchodech. Poměrně slušný nástup v pěstování konopí v Česku před pěti lety totiž záhy pohřbila ekonomická krize. Té ministerstvo zemědělství přičítá propad cen vlákna a následný prudký pokles pěstitelských ploch. V letech 2006 až 2007, kdy se výměra konopí přehoupla přes tisíc, resp. 1500 hektarů, fungovaly v republice čtyři tírny zpracovávající stonky. Všechny ale postupně skončily a hektary konopí se desetinásobně propadly na úroveň roku 2000. „Částečně to bylo vinou krize. Svou roli sehrály i problémy s technologiemi a podíl managementu,“ poznamenává šéf Konopy. Nyní pěstování pohání poptávka po semínku a oleji a jejich využití v potravinářství a v kosmetice.

Agrárním magnátům konopí nevoní

„V České republice by se konopí mohlo v budoucnu pěstovat na dvaceti až třiceti tisících hektarech,“ optimisticky věří Václav Říha. Mluví o technické formě, která může obsahovat maximálně 0,3 procenta THC (tetrahydrokan­nabinolu). Pro pěstitele není tolik lákavá jako mnohem lukrativnější indické konopí obsahující až dvanáct procent THC. Agrární magnáti zatím u konopí, které není zdrojem drogy, zřejmě nečichají zajímavé zisky. Kupříkladu Agro Měřín podnikatele Gabriela Večeři si plodinu testuje na pětiletém státem placeném projektu a už před lety ovládl(?) hlavního tuzemského zpracovatele – firmu Cannabis. S konopím je Večeřa opatrný a zřejmě čeká, jak se byznys kolem něj vyvine. Nabízí k prodeji starou tírenskou linku z Kácova, modernější technologii, která fungovala v bývalém hodonínském masokombinátu, si ponechává. „Systém k pěstování technického konopí je připravený. Mohli bychom předběhnout Rakousko, když se zemědělci do konopí pustí,“ věří jednatel Hempu Říha. Rozmach konopí podmiňuje ovšem také investicí do tírny a skladu s posklizňovou úpravou, aby pěstitelé měli kam sklizeň dodávat. Na příští rok je chraštický Hemp domluvený se šesti sedláky z různých koutů republiky, kteří mu dodají semínko ze stovky hektarů. Potřeboval by ale surovinu ze 160 hektarů. Pěstitelé spojení se společností Hemp budou mít odbyt, na sklizeň navíc může přijet firemní kombajn. „Aby mašina nemusela jezdit po světě a my nemuseli dovážet tolik semínka,“ poznamenává tahoun v pěstování českého technického konopí. V českých podmínkách se z jednoho hektaru běžně sklízí 600 až 1200 kilogramů semene a pět až deset tun stonku.

Hodí se i žluklá semínka

Konopí se však nevyužívá jen k výrobě potravin. V době moderních technologií se z něj dá vyrobit neuvěřitelné množství produktů čítající na tisíce. Vlákno získané ze stonku se běžně využívá na pevná lana a provazy, na koberce, oděvy, ve stavebnictví na zateplování, jako výplň do plastového potrubí, v automobilovém průmyslu k výplni jednotlivých dílů. Ze stonku se získává také pazdeří, ze kterého se dají dělat brikety a pelety na topení, podestýlka pro zvířata, desky na výrobu nábytku. Konopí zpracovávají papírny a kvalitní papír se používá na bankovky a knihy. Olej používají kosmetické firmy například pro mýdla, krémy, masážní přípravky. Uplatnění se rozšiřuje i v potravinářství. Pivovary v Německu zpracovávají konopné extrakty do speciálních piv. V Česku vyrábí konopné pivo Hemp Brou pivovar v Nové Pace. Semínka jsou však velmi citlivá a snadno žluknou. I taková umí v Hempu zužitkovat. Vyrábějí z nich lazurovací laky a napouštěcí oleje. V celé Evropské unii se v sezoně 2009/2010 oselo konopím přes 14,5 tisíce hektarů. Z toho více než jedenáct tisíc bylo ve Francii. Zhruba desetkrát menší rozlohu – necelých 1200 hektarů – zaseli pěstitelé v Německu. Třetím největším pěstitelem konopí v EU bylo s 886 hektary Nizozemsko. Evropská unie pěstování konopí dotuje. Zdejší zemědělci na něj dostávají stejnou dotaci jako na pšenici, řepku nebo luční trávu. Prostě hektar jako hektar. Statistiky evropského trhu s konopným vláknem, které by dávaly přehled o jeho objemu, kvalitě a cenách, se oficiálně nesledují. Údaje o konopném vláknu a pazdeří – jejich kvalitě, užití a cenách – si producenti chrání a považují za firemní tajemství.

Licence na drogu

Tržby chraštického Hempu, tuzemské jedničky v konopných potravinách, stoupnou v letošním roce asi o třicet procent v porovnání s minulým rokem. Prodejům pomáhá i popularizace marihuany k léčbě a silný veřejný tlak na její legalizaci pro tyto účely. Natolik silný, že farmaceutická lobby už ho zřejmě nezastaví. Tým expertů pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy nedávno předložil návrhy pro zpřístupnění konopí pro léčbu a výzkum. Možná v příštím roce budou moci marihuanu legálně užívat pacienti s rakovinou, roztroušenou sklerózou nebo atopickým ekzémem ke zmírnění příznaků. Počítá se s tím, že rostliny s omamnými látkami budou za přísných podmínek pěstovat jen osoby s licencí, domácí pěstírny budou nadále protizákonné. „V Izraeli je pět skleníků, kde se smí pěstovat konopí pro léčbu. Naopak ve Švýcarsku roste na políčcích, která jsou ovšem mimořádně přísně střežená,“ popisuje šéf Hempu různé přístupy. Do státem organizované produkce se hodlá určitě přihlásit. Podle Zimy se počítá s tím, že by v Česku mohli být dva až deset licencovaných pěstitelů. O licenci by se dle prvotních úvah měli ucházet v tendru, který má být dvoukolový. Nejprve by se posuzovalo, zda uchazeč splňuje technické požadavky. Třeba že je schopen pěstovat rostliny v uzavřených sklenících, pokud to zdejší předpisy budou striktně požadovat. V druhém kole se má posuzovat cena a kvalita marihuany. Na pěstování, kvalitu a trh by dohlížela Státní agentura pro léčebné konopí zřízená ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Zájemců o státní zakázku na dodávky léčivé drogy se v Česku určitě najde dost. Nebude nutné spoléhat na dovoz jako u konopí, které neuvádí do rauše.

Cannabis a Kanada

Světovou jedničkou v produkci konopných potravin je Kanada. Jejich hlavním odběratelem jsou Spojené státy, kde se nesmí pěstovat ani technické konopí. „Tisíce litrů konopného oleje se z Kanady vyvážejí prostřednictvím firmy Dr. Omega. Míří i na český, slovenský a v posledním roce i třeba na chorvatský trh,“ uvádí šéf sdružení Konopa Michal Ruman.

Dvouměsíčník nejen o konopí, jehož cílem je nezaujatě informovat o drogové problematice s respektem k lidským právům a ochraně životního prostředí si můžete nechat zasílat také přímo na vaši adresu.

Starší čísla magazínu, informace o předplatném, soutěže, seznam distribučních míst, mapu growshopů a elektronický magazín ve formátu pdf naleznete ke stažení na stránkách www.magazin-legalizace.cz.

Svobodu konopí a jeho uživatelům.

Praha

Odborníci z řad lékařů, farmaceutů, ministerstva zdravotnictví, ministerstva spravedlnosti, ale také kriminalisté a experti na drogy by podle Zimy měli předložit poslancům a ministrům návrhy změn zákonů do konce roku. Práci skupiny zaštítil premiér Petr Nečas (ODS) a podporuje ji sněmovna. Při hladkém průběhu schvalování návrhu by se v právním řádu mohla novinka objevit někdy v polovině příštího roku, myslí si. Komise má naplánována tři sezení, druhé se uskuteční 24. října.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil po zasedání skupiny zopakoval, že tým expertů oddělí tematiku legalizace konopí k léčebným účelům a legalizace či regulace konopných drog pro běžné, „rekreační“ uživatele. V budoucnu bude nicméně podle něj nutné se zabývat i tímto tématem, tedy zákonnými úpravami ve vztahu k uživatelům konopných drog.

Možnost pěstovat konopí na zahrádce podle Zimy návrh připravený jeho skupinou rozhodně nepřinese. „Heřmánek ani penicilín si taky nikdo na zahrádce nepěstuje, i když ho potřebuje,“ zdůvodnil. Skupina bude vedle dalších aspektů užívání konopných léků zvažovat, zda mají být medikamenty do Česka dováženy, nebo zda bude možné konopí pro léčebné účely pěstovat v zemi. Znamenalo by to vyšší bezpečnostní náklady a vytvoření kontrolních mechanismů.

Experti také určí okruhy nemocí, na které bude možné konopné medikamenty předepisovat, už nyní je podle Zimy jasné, že budou spadat pod sledovaná léčiva, která lékaři předepisují na recept s modrým pruhem. Zatím není rozhodnuto, zda je budou moct pacientům dávat všichni lékaři určené odbornosti, nebo jen specializovaná centra.

Na půdě sněmovny vznikla iniciativa za legalizaci konopí pro léčebné účely o prázdninách. Využití konopí k léčbě roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby, rakoviny či AIDS podpořila i předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS).

Využití konopí pro léčebné účely podporuje podle průzkumu 78 procent obyvatel. Vznikla i petice, za kterou se postavil Vobořil. Uvedl, že pacient užívající konopí jako lék a dealer heroinu mohou nyní být stíháni podle stejného paragrafu trestního zákoníku.

Ministerstvo zdravotnictví poukazuje na to, že v Česku je na recept lék Sativex s výtažkem z konopí. Balení je za 8000 korun, podle lékařů tak je lék většině nemocných nedostupný. Navíc neobsahuje celé spektrum kanabinoidů, léčebné účinky jsou spojeny právě s tímto širokým spektrem.

Otázka cen bude podle expertů klíčem k užívání konopných léků a odklonu od samopěstitelství. Podle Zimy je ale předčasné hovořit o tvorbě cen a o tom, jaký zájem o nový trh projeví farmaceutické firmy. Komise nebude ani řešit, zda budou zdravotní pojišťovny ochotny na medikamenty s konopím přispívat.

Zdroj: ČTK

V Izraeli se konopí pro léčení legálně používá už dvanáct let. Proč je v Česku třeba proti Izraeli takové zpoždění? I v Izraeli to začalo velice pomalu. Do roku 2006 bylo pouhých deset pacientů, teprve potom se to rozběhlo. Protože ten vývoj je nejtěžší. Aby vše bylo legální a nebylo to zneužívané. reklama

Jak ten systém vypadá? Odborný lékař doporučí ministerstvu zdravotnictví, které to schválí, většinou do deseti dnů. Pokud si někdo myslí, že mu konopí pomůže, i když jeho choroba není na seznamu, může přinést vědecké studie a léčba mu je povolena. Konopí může pěstovat jen osm povolených farem, které jsou pod přísnou kontrolou.

Osvědčil se takový systém? Určitě. Je s ním naprostá spokojenost, Funguje to naprosto bez problémů, nejsou případy, že by někdo vtrhl na ta konopná pole nebo že by marihuanu vzal distributorům. Je to dobře chráněné.

Je to dobrý model, který by se dal zavést i v Česku? Ano, určitě. Už je zaběhlý, získaly se zkušenosti. A ten hlavní lékař projektu – doktor Jehuda Baruh – je ochoten přijet do Česka a podělit se o zkušenosti.

Tady se společnost bojí zneužívání. V Izraeli není špatná zkušenost? V Izraeli jsou velmi přísné zákony, za zneužívání marihuany je dvacet let vězení. Když ji dáte člověku mladšímu 18 let, dostanete za to dokonce 25 let vězení. Takže tresty jsou vysoké. Ale samozřejmě, že se marihuana ilegálně přiváží z Maroka a Libanonu.

Jaká je kontrola před zneužíváním? Represivní složky chodí kontrolovat pěstitele. Nade mnou bydlí vojenský veterán, dost těžce nemocný a užívá marihuanu proti bolesti. Já k němu jednou přišel na návštěvu a cítil jsem marihuanu. Řekl jsem mu: čuchám čuchám marihuanu. On hned skočil ke skříni a donesl potvrzení. Já to mám zcela legálně, já jsem nemocný, opakoval.

Jaké náklady nesou pacienty? Jediný v Česku schválený lék na bázi konopí přijde měsíčně na 25 tisíc korun. V Izraeli jeden gram konopí přijde na sedm šekelů, to je asi třicet korun. Tedy usušený vrcholek, který má mezi deseti a dvaceti procenty účinné látky. Pacienti platí měsíčně 370 šekelů, které dostane pěstitel. Jinak všichni ti, kteří to rozdávají, dělají vše zadarmo. Dříve to i zadarmo pěstovali, ale nyní pacientů přibylo. Vloni jich bylo 2 300, letos přes 7 500. To už se nedá. Nejnižší penze je v Izraeli čtyři a půl tisíce šekelů, tedy penzista platí za léčbu necelou desetinu svého měsíčního důchodu. Myslím, že v Česku by to nemělo být víc.

Proč se to v Česku nedaří dosud prosadit? Je marihuana stále tabu? Lidé se jí bojí, nebo je tu lobby farmaceutických firem? Nevím, jak mocné jsou Česku farmaceutické firmy, ale samozřejmě se tomu tady můžou bránit. Mohou se tomu bránit i represivní složky, že jim přibude určitý problém a že hrozí velké nebezpečí zneužívání.

Jak vlastně působí marihuana? Je to klasický lék? Všude ve světě, kde se užívá konopí, tak se používá k paliativní léčbě – tedy odstraňuje symptomy nemoci a ta pokračuje dál. Ovšem pacient má dojem, že ho to léčí.

Nemá tedy léčebné účinky? Paliativní léčba je také léčba. Pacient netrpí a celá jeho rodina netrpí. Prodlouží i život. Budou případy, kdy konopí nemoc vyléčí. Budou i případy, kdy se stav pacienta zlepší a budou také případy, kdy to vůbec nepomůže. Například v Izraeli ukončilo léčbu dobrovolně deset procent lidí, protože se buď necítili dobře nebo cítili, že jim to vůbec nepomáhá. Ale když chytneme chřipku, tak se taky budeme každý léčit jinak dlouho.

Co vše léčí a v jaké podobě? Hlavně pomáhá od bolesti, při různých neurologických poruchách, ztuhlosti, která je například při roztroušené skleróze. Působí i na odstranění nepříznivých symptomů při léčbě rakoviny, vrací chuť k jídlu – třeba u pacientů s AIDS. Snižuje oční tlak. A dala by se jmenovat ještě řada dalších účinků.

Proč tedy český stát – když jsou prokazatelné příznivé účinky – už dávno používání marihuany v těchto případech nepovolil? Třeba pod lékařským dohledem? Když se něco zakáže, je velmi těžké to prosadit zpět.

Mnoho lidí si pěstuje už dnes konopí samo, potají. Mělo by to být dovoleno? Anebo jen pod lékařským dohledem? Pěstovat se musí na kvalitní, čisté půdě, proto bych nedovolil, aby si konopí pěstovali sami. Nemocní musí dostat kvalitní lék z půdy, která nebyla kontaminována.

Překvapilo mě, že v Izraeli se 80 procent lidí léčí tak, že marihuanu kouří. Člověk by předpokládal kapky, masti či prášky… Ale oni nekouří jednu cigaretu za druhou, Oni si jednou potáhnou a to stačí. To už jsou takové cigarety. Ale už se to snižuje, loni toto číslo bylo 93 procent. A bude to dál klesat, hodně lidí nechce kouřit.

Říkává se, že marihuana je odrazový můstek k tvrdším drogám. Co si o tom myslíte? Ano, ale jen pro toho, kdo je k tomu náchylný.

Dá se třeba předávkovat konopím? Není znám případ, že by pacient zemřel na předávkování konopím.

Ale proč se ho tedy lidé bojí? Někdo z nás může být latentně nemocný, třeba psychicky. Ta nemoc se neprojevuje. Ale následkem toho, že požijete konopí, může u vás vypuknout. A ty případy jsou. Je to minimální riziko, zlomek procenta, ale teoreticky to nebezpečí tady existuje. Samozřejmě můžete říct: vždyť to kouří tisíce lidí, viděl jsem je a nic se jim nestalo. Protože to je malilinkaté procento. Kdyby se alkohol a cigarety zakázaly a konopí povolilo, tak by to bylo pro lidstvo stoprocentně zdravější.

Myslíte si, že je reálné zakázat alkohol a cigarety a legalizovat konopí? Ne. Já jsem proti plné legalizaci. Konopí zklidňuje, vyvolává touhu po družnosti, zostřuje smysly a nechce se vám nic dělat.

Profil

Zdroj: Ihned.cz, Autor: Marek Pokorný

Ministerstvo zdravotnictví po letech odporu připravuje novelu zákona, která by marihuanu vyřadila ze seznamu zakázaných látek. Využívat legálně by ji tak mohly stovky pacientů, které trpí například roztroušenou sklerozou, rakovinou nebo Parkinsonovou nemocí.

„Do konce letošního roku předložíme sněmovně novelu zákona o návykových látkách, kde marihuanu přesuneme ze seznamu zakázaných látek mezi ty, které bude možno předepisovat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek na konferenci, kterou v úterý ve sněmovně zorganizoval poslanec a místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Jiří Štětina (VV). reklama

A pozadu prý nezůstane ani sněmovna. Podle poslance a bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) by měli poslanci příslušnou změnu zákona schválit zhruba do půl roku poté, co ji dostanou na stůl. „Věřím, že nalezneme model, který jasně oddělí nezákonný trh a legitimní použití léku,“ uvedl.

Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí.

Dvě procenta v Coloradu

V řadě států je využití marihuany k léčení legální. V americkém státě Coloredo s ní jako lékem mají zkušenost dvě procenta dospělé populace. (V USA se ale přístup liší stát od státu).

V Izraeli s legalizací marihuany začali před 12 lety, nyní počet registrovaných pacientů stoupl na sedm a půl tisíce.

„Odborný lékař doporučí ministerstvu zdravotnictví a to dá zpravidla do deseti dnů povolení,“ vysvětlil postup pro legální použití marihuany český odborník Lumír Hanuš, který působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Ti, kdo drogu zneužívají, ale musí počítat s tvrdými tresty – až dvacetiletým vězením. I pouhé držení malého množství k jiným než léčebným účelům se trestá až pětiletým vězením.

Pěstování a léčba konopím je v Izraeli pod dohledem státu – produkovat ji má povoleno jen osm firem. Donedávna bylo léčení marihuanou zcela bezplatné, při nárůstu počtu pacientů se zavedl měsíční poplatek 370 šekelů, tedy něco přes tisíc korun. „Všechny peníze dostane farma. Distribuce a vše ostatní je zdarma,“ popisuje Hanuš.

25 tisíc či stovky měsíčně?

V Česku byl už před prázdninami schválen první lék s výtažkem z konopí – Sativex. Jenže se dováží ze Španělska a jedno balení, které vydrží 14 dní, stojí přes 12 tisíc korun. „Úhrada je možná pouze po schválení revizním lékařem a pojišťovny ji ještě neplatily,“ řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.

Léčba klasickým sušeným konopím (v sušených špičkách rostliny je deset až dvacet procent účinné látky) přijde na zlomek této sumy – stokoruny až tisícikorunu měsíčně. „Nechci tvrdit, že to bude zcela hrazeno z pojištění, ale určitě tam nějaká účast zdravotního pojištění bude,“ uvedl náměstek Plíšek.

Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí. „Musíme udělat opatření aby nedošlo k masovému zneužívání bez lékařkého předpisu,“ podotkl.

Již ve čtvrtek se má na ministerstvu sejít expertní skupina, která změnu zákona i souvisejících předpisů připraví.

Volně pěstovat? To ne!

Podle všech oslovených se nedá předpokládat, že by legalizace šla tak daleko, že by si lidé mohli marihuanu pro léčbu legálně pěstovat sami, protože by bylo neuhlídatelné. I když to už dnes potajmu činí. „Většina těch, kteří marihuanu pěstují, to dělá pro rekreační účely,“ říká Bém.

„My rozhodně nebudeme podporovat domácí samoléčbu, protože má svá rizika. Jedině pod dohledem lékaře,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví.

Ani státem hlídané konopné farmy po vzoru Izraele ale ministerstvo nepodporuje – podle úmluvy OSN o omamných látkách by v tom případě stát musel zřídit státní agenturu, která by na nakládání s omamnou látkou dohlížela. „Myslíme si, že by bylo výhodnější ji spíš dovážet než zřizovat státní agenturu,“ říká Plíšek.

Zdroj: Ihned.cz, Autor: Marek Pokorný

Skupina odborníků zaštítěná premiérem Petrem Nečasem už chystá změnu zákona, která by dovolovala využívat konopných látek pro léčení. To není úplně nová informace. Novinkou je to, že podle představ odborníků mají být léky z konopí hrazeny zdravotními pojišťovnami.

Předpokládá se, že by si pacienti připláceli v řádu stokorun, jako je tomu v Izraeli, kde měsíční dávka přijde maximálně na pět procent nejnižšího příjmu. V úterý na toto téma proběhl ve Sněmovně seminář se členy komise, která zákon chystá.

Již dnes je možné získat legálně britský přípravek Sativex, který konopí obsahuje, ale jeho měsíční dávka stojí 12 tisíc korun. To podle odborníků znemožňuje masivnější použití. „Bez placení pojišťovnami by to zcela ztrácelo smysl, protože by si takové léčení nemohlo dovolit ani horních deset tisíc,“ řekl v úterý ve Sněmovně na semináři o léčbě konopím profesor Richard Rokyta, odborník na léčbu bolesti.

Konopí je legální pro léčebné užití ve dvanácti státech, například v Kanadě či Izraeli. Užívá se k léčbě roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby, nechutenství při léčbě rakoviny či AIDS. 

Pěstování doma bude dál ilegální

Pokud bude uzákoněno, že konopí lze využívat k léčení, je podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martina Beneše zápis na seznam hrazených léků otázkou dvou měsíců. S tím souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek. „Když bude politická shoda, nebude problém konopí na seznam hrazených léčiv zapsat,“ řekl Právu. Legislativní proces je ale spíš na dlouhé měsíce.

Ministerstvo zařazení konopí mezi léčiva podporuje. „Nejsme ale ochotni povolit pěstování pro neregulovanou samoléčbu,“ dodal Plíšek.

Řada lidí by regulované pěstování pro samoléčbu přivítalo, protože je to nejlevnější cesta k získání léku. Podle profesora Hebrejské univerzity Lumíra Hanuše, který se léčivými účinky konopí zaobírá 40 let a nyní působí v Izraeli, kde léčení marihuanou mají na vysoké úrovni, je lepší nechat pěstování na státu a odbornících. „Při centralizovaném pěstování je možné pěstovat více odrůd,“ uvedl Hanuš. Dodal, že analýzy rostlin, pro kvalitní léčbu nezbytné, jsou velmi drahé. 

Léčbu určí specializovaný doktor

Poslanec a lékař Pavel Bém (ODS) soudí, že nebude problém vytvořit legislativu umožňující léčit konopnými přípravky. Doporučil ale, aby zákonnou úpravu neuspěchali a prodiskutovali se všemi zainteresovanými. Potíže podle něj budou dělat výrobci léků. „Konopí je konkurencí zavedených léků. Lze čekat, že se dostaneme do konfliktu s farmaceutickými společnostmi,“ uvedl Bém.

Podle Beneše budou muset udělat revoluční krok a určit zákonem, jaký lékař a komu bude moci konopné léky předepisovat. Pravděpodobnou variantou je, že léčbu určí specializovaný lékař a teprve na základě jeho diagnózy by mohl lék předepisovat jakýkoli doktor. Otázkou je také, zda se konopí a léky z konopí budou dovážet např. z Nizozemí, nebo se bude pěstovat v Česku. To by ale znamenalo vytvoření speciální agentury, která by udělovala licence a dohlížela na kvalitu.

Zdroj: Novinky, Autor: Oldřich Danda, Právo

Tisíce pacientů, kteří trpí roztroušenou sklerózou, epilepsií, Parkinsonovou nemocí, rakovinou či třeba úpornými bolestmi, mají naději, že budou moci legálně používat už dlouho známý, ale stále zakázaný lék – marihuanu.

Konopí, z něhož se marihuana vyrábí, přitom v Česku už nyní jako lék používají nejméně stovky, ale spíš tisíce lidí. Ovšem tajně a nezákonně, za což jim hrozí vězení.

Jedním z nich je pan Jiří z jižní Moravy, kterému lékaři potvrdili před třemi lety Parkinsonovu nemoc.

„Maso z guláše vybíral rukama, nemohl jíst příborem, nezapnul si ani knoflík, byl nervní a protivnej,“ popisuje manželovo chování Vlasta. Před dvěma lety mu začala přidávat do jídla marihuanu a jako zázrakem se jeho zdravotní stav zlepšil.

Lékaři účinky znají

Lékaři se nediví. Podle odborníků má marihuana příznivé účinky na pacienty v řadě nemocí, i když se nedá říct, že přímo léčí. „Odstraňuje nepříznivé symptomy nemoci, takže lidé mají mnohem kvalitnější život,“ říká Lumír Hanuš, který zkoumá léčebné účinky konopí a již dvacet let působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Na používání marihuany je navedla televize. V jednom z pořadů viděli příběh manželského páru, kdy paní pěstovala stejně nemocnému manželovi marihuanu a jemu to výrazně pomáhalo. A tak se inspirovali.

„Marihuanu používám všude, kam se dává třeba nasekaná petržel – na brambory, do polévky, na některé pečivo, manžel ji žvýká i jen tak. Cítí se potom mnohem uvolněnější, mizí třasy jako nepříjemný doprovodný znak nemoci, cítí se prostě líp. I jeho specialista, ke kterému dochází, mu řekl, že dělá dobře,“ říká paní Vlasta.

Konopí vrátilo jejímu muži i chuť do života. „Bere prášky, cvičí, plave a snaží se i doma pracovat,“ dodává.

Otázku, kde semínka konopí získala, zahání mávnutím ruky. „Ále, vždyť to pěstují mladí všude okolo.“ 

Marihuana na předpis

Již za necelé dva roky by se pan Jiří, stejně jako další nemocní, mohl marihuanou léčit legálně. Ministerstvo zdravotnictví totiž po letech odporu poprvé připustilo, že ji vyřadí ze seznamu zakázaných látek.

„Do konce letošního roku předložíme sněmovně novelu zákona o návykových látkách, kde marihuanu přesuneme ze seznamu zakázaných látek mezi ty, které bude možno předepisovat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek na konferenci, kterou ve sněmovně ve středu zorganizoval poslanec a místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Jiří Štětina (VV).

Ten společně s kolegou Pavlem Bémem (ODS) chce prosadit změnu zákona ve sněmovně.

Dvě procenta v Coloradu

V řadě států je přitom využití marihuany k léčení legální. V americkém státě Coloredo s ní jako lékem mají zkušenost dvě procenta dospělé populace. (V USA se ale přístup liší stát od státu).

V Izraeli s legalizací marihuany začali před 12 lety. Ještě před šesti lety bylo pouze 10 registrovaných pacientů, letos jejich počet stoupl na sedm a půl tisíce. Ti, kteří ji chtějí využívat, musí mít povolení od ministerstva zdravotnictví.

Ty, kteří drogu zneužívají, tam čekají tvrdé tresty – až dvacetileté vězení. I držení malého mmnožství marihuany k jiným než léčebným účelům se trestá až pětiletým vězením.

„Věřím, že i v Česku nalezneme model, který jasně oddělí nezákonný trh a legitimní použití léku,“ konstatuje poslanec Pavel Bém (ODS).

Zdroj: IHNED.cz, Autor: Marek Pokorný