Legalizace.cz - konopí, marihuana, thc, million marihuana march, cannabis social clubs

Poliačik zaskočil poslancov, keď v sále vytiahol „hašiš“

admin — Tue, 21 May 2013 20:20:14 +0000

Snažil sa ukázať nezmyselnosť trestania za držbu drog.

Parlament rokoval o zmiernení trestov za držbu drog a neobišlo sa to bez svojského nápadu Martina Poliačika (SaS).

Ten v sále vytiahol malé hrudky, ktoré označil za hašiš. Snažil sa poukázať na to, že aj bežný užívateľ môže mať pri sebe také množstvá drogy, ktoré ho dostanú za mreže.

Martin Poliačik v parlamente s hašišom alias čokoládou. (Foto: nrsr.sk)

„Vytiahol som to preto, aby všetci videli, aká malá odrobinka môže zmeniť človeku život. Nie preto, že ide o omamnú látku, ale že máme taký zákon,“ povedal Poliačik.

Vzápätí dodal, že nejde o reálny hašiš, ale o čokoládu a jedol ju.

Vyvolalo to búrlivé reakcie konzervatívnych politikov.

Napriek tomu, že väznice sú preplnené a ľudia naďalej majú záujem o mäkké drogy (nielen tie), KDH chce tvrdohlavo robiť to, čo doposiaľ – ľudí zatvárať.

„Je to o díleroch drog, aplikačná prax ukáže, že sme mali pravdu. Vytvárame priestor na väčšiu dostupnosť drogy,“ vyhlásil poslanec Pavol Hrušovský.

Podobne sa vyjadril aj odídenec z KDH Daniel Lipšic.

Poslanec za Smer-SD Anton Martvoň naopak zdôraznil, že predložená úprava predchádza kriminalizácii mladých ľudí.

Trestné sadzby za drogové delikty by mali posunúť dolnú hranicu možného trestu zo štyroch na tri roky väzenia.

Umožnilo by to vyhnúť sa väzeniu. Ak trest odňatia slobody neprevyšuje tri roky, súd môže jeho výkon podmienečne odložiť a nariadiť probačný dohľad.

Video z rokovania si môžete pozrieť tu; vystúpenie poslanca je od 65 minúty zo záznamu

Zdroj: TVNoviny.sk

Na jídelníček amerických prasat přibyla marihuana. Rychleji tloustnou

admin — Tue, 21 May 2013 12:30:07 +0000

Pěstitelé léčebné marihuany v americkém státě Washington našli způsob, jak využít rostlinný odpad v podobě listů, stonků a kořenů. Postupnými experimenty jedna z místních farem zjistila, že konzumace marihuany zvyšuje u prasat chuť k jídlu, takže se je daří lépe vykrmit.

Zkušenost s krmením prasat marihuanou má například Susannah Grossová z farmy severně od washingtonské metropole Seattle. Čtyři prasata, která se takto vykrmovala, přibrala za čtyři měsíce o 20 až 30 liber (9 až 13,6 kilogramů) více než zbylých šest prasat v chovu.

Důvod je jednoduchý. Po „trávě“, která stimuluje chutě, prasata více jedla, informuje agentura Reuters.

Legální pěstitel rostliny pro lékařské účely Matt McAlman za tím vidí novou obchodní příležitost. „Marihuanou bychom mohli krmit i kuřata či dobytek,“ plánuje.

„Někteří zákazníci říkali, že jim toto vepřové dokonce více chutnalo,“ popsal řezník ze Seattlu William von Schneidau, který vepřové z farmy Susanne Grossové naporcoval a podával jako součást pětichodového menu.

Ve Washingtonu a v Coloradu je už marihuana legální

Voliči ve Washingtonu loni na podzim v referendu rozhodli o legalizaci marihuany. Dosud se směla používat jen pro lékařské účely a prodávat v lékárnách. Nyní se připravuje zákon, který by novému podnikání dal jasná pravidla včetně odvodu daní. Úřady odhadují, že by nový byznys s legalizovanou marihuanou mohl státu vynést za pět let kolem dvou miliard dolarů.

Marihuanu pro „rekreační účely“ schválili v listopadu také v Coloradu. Dospělí (od 21 let) mohou mít u sebe jednu unci, tedy 28 gramů, marihuany nebo smějí pěstovat doma až šest rostlin. Licencované obchody budou moci drogu prodávat od roku 2014. Marihuana se však nesmí užívat na veřejnosti.

Zdroj: iDnes.cz

Fico: Fajčenie marihuany by malo byť len priestupkom

lukas — Thu, 16 May 2013 09:36:31 +0000

Fajčenie marihuany by už nemalo byť trestným činom, ale len priestupkom. Taká je predstava premiéra Roberta Fica. Povedal to po prednáške na pôde Paneurópskej vysokej školy. Video je zverejnené na internete.

„Ak niekto fajčí marihuanu, nerozmýšľa o tom, že mu hrozí nejaký trest. Skôr by som sa preto odkláňal od trestného práva a riešil by som to ako priestupky, ako niečo úplne iné, než trestný čin, ako to máme teraz,“ hovorí predseda vlády.

Slovensko síce podľa neho nie je pripravené priamo na legalizáciu marihuany. „Určite však je pripravené na postupné kroky, ktoré budú zmäkčovať osobné postihy za jej užívanie,“ dodáva Robert Fico.

Trestným činom by podľa neho malo naďalej zostať obchodovanie s marihuanou. Pri užívaní by však malo ísť trestné právo bokom.

Premiérov postoj sa pozdáva aj najvýraznejšiemu bojovníkovi za legalizáciu marihuany na parlamentnej pôde – Martinovi Poliačikovi (SaS). „Ak to prejde v takej podobe, ako hovorí, bude to výrazné zlepšenie situácie na Slovensku,“ vysvetlil. Dnes je podľa neho problém v tom, že štát kriminalizuje užívateľov marihuany.

Poliačik: Nemôžeme každého dávať do basy

„To znamená, že robíme kriminálnikov z ľudí, ktorých spoločenská škodlivosť je veľmi nízka. Skôr sú obeťou prostredia, alebo nesprávneho riešenia svojich problémov, než aktívnymi páchateľmi trestnej činnosti,“ argumentuje poslanec.

Ak je úlohou štátu aktívne chrániť svojich občanov, mal by podľa neho aj vo vzťahu k drogovej problematike dbať o to, aby ujma na strane užívateľov bola čo najmenšia. „A nie každého automaticky dávať do basy,“ zdôraznil Poliačik.

V súvislosti s užívaním marihuany si vie predstaviť miernejšie postihy – napríklad verejnoprospešné práce, alebo nízke peňažné pokuty.

Borec chce zmierniť tresty

Zníženie trestov za marihuanu avizoval minister spravodlivosti Tomáš Borec už na jeseň. Zmena by mala byť súčasťou pripravovanej veľkej novely trestného zákona a trestného poriadku.

„Čo sa týka ľahkých drog, nechceme ísť cestou absolútnej dekriminalizácie. Keď tak znižovania trestov tak, aby boli primerané a aby nedošlo k tomu, že by boli tí, ktorí sú drogoví díleri, odsúdení na podmienečné tresty,“ vysvetlil pred časom minister spravodlivosti pre Aktuálne.sk.

Jednou z uvažovaných možností je podľa hovorkyne rezortu zmena skutkovej podstaty trestného činu týkajúceho sa neoprávneného prechovávania marihuany pre osobnú spotrebu, podľa ktorej by o trestný čin išlo až pri recidíve. „To znamená, že pri prvom prichytení napríklad s jednou marihuanovou cigaretou, by sa postupovalo podľa zákona o priestupkoch a až pri opakovanom porušení zákona by išlo o trestný čin,“ vysvetila.

Zdroj: aktualne.atlas.sk, text: Annamária Dömeová

V šumavském hotelu Bobík se lidé již v srpnu zabalí do konopí

lukas — Thu, 16 May 2013 07:58:33 +0000

Největší konopné lázně ve střední Evropě nabídne už v polovině letošních letních prázdnin šumavské město Volary.

V těchto dnech totiž finišují práce na rekonstrukci hotelu Bobík, který před časem koupilo do svého vlastnictví město. Hned poté pak dali zastupitelé zelenou zajímavému projektu. „Nikdo od nás nebude chodit vysmátý. Ale věřím tomu, že všichni, kteří tyto lázně navštíví, poznají, že konopí je opravdu léčivé, a tak se k nám budou vracet," řekla již dříve starostka Volar Martina Pospíšilová.

Provozovatelem konopných lázní bude společnost Carun Pharmacy, která vyrábí konopné výrobky značky Carun. Suterén hotelu Bobík nabídne skutečnou raritu hostům, obyvatelům města Volary i okolí. Vše s kompletním zázemím, jaké doposud jinde nefunguje. „Máme připravený rašelinový zábal s konopím. Na konopí bude zčásti založená i podávaná strava," upřesnil k připravovaným konopným procedurám Jiří Stabla, majitel společnosti.

Volarské konopné lázně potěší hlavně pacienty s kožními problémy. Konopný olej obohacený o extrakt z celých rostlin Cannabis Sativa s obsahem protizánětlivých složek slouží jako účinná pomoc proti ekzémům, lupénce, kožní alergii, plísním, a na veškeré bolesti pohybového aparátu jako je poranění kloubů, šlach, svalů, zad či páteře.Do budoucna by se mohla léčba ve Volarech rozšířit také na pacienty se závažnými onemocněními, kvůli nimž platí zákon o legalizaci konopí pro léčebné účely.

Zdroj: prachaticky.denik.cz, text: Jana Vandlíčková

Kokain v Praze: Vydali jsme se po stopách nigerijské mafie

lukas — Wed, 15 May 2013 17:22:08 +0000

Mapovali jsme cestu bílého zlata od kolumbijského farmáře, přes západoafrické prostředníky až po uživatele v pražském klubu.

Guaviare, Kolumbie

Snědý farmář s knírkem bere do ruky větvičku, nejlépe celý chomáč, pevně ho uchopí a nechá projet rukou jako námořník lano. Ne moc rychle, to bolí. Ne příliš pomalu, to by zas na větvičce zůstalo zbytečně mnoho listů. Tak to celé začíná.

Praha, Česká republika

Alkoholem posilněný mladík vytahuje bankovku, nejlépe tisícovku. Pečlivě ji sroluje a jeden konec ruličky strčí do nosní dírky. Druhý přiloží k bílé čáře na stole a pořádně natáhne. Tak to celé končí.

Mezi tím leží minimálně jeden oceán, dobrý tucet hranic a dle úhlu pohledu – hodně peněz, anebo velký problém. Říká se tomu všude stejně: obchod s drogami.

Konkréntně jde o benzoylekgoninmethylester, rovněž známý jako sníh, Charlie, Yao, Gold Dust, Blow, šňupec, lajna, koka, koks anebo jednoduše kokain. V Kolumbii ho nazývají mercancía – zboží, což vypovídá ledacos o zemi, která z koky žije tak samozřejmě jako Špindlerův Mlýn ze zimní turistiky.Ať už je to hongkongský manažer, makléř z Wall Streetu anebo prostitutka v Perlovce, kokain si oblíbily všechny společenské vrstvy z celého světa. Obchod s bílým zlatem je přitom vysoce komplexní – začíná u malého farmáře v Jižní Americe, pokračuje přes nigerijské gangy a končí v nosní dírce uživatele například v pražském klubu. ČESKÁ POZICE se pokusila kokain na jeho dlouhé cestě světem doprovázet.

Odčervení turisté v Praze

Problémem jsou odpovědi, říká Libor, ramenatý muž středního věku s pronikavým pohledem, klidným hlasem a krátkým sestřihem. Jeho pracovištěm je policejní Národní protidrogová centrála a jeho úkolem vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jeho specializací je – jak jinak – mercancía.

Dennodenně se Libor snaží shromažďovat informace o něčem, k čemu informace téměř neexistují. Jedna strana se totiž pochopitelně snaží své obchody držet zuby nehty v utajení a ta druhá se jí – co se tajnůstkářství týče – snadno vyrovná. Policista Libor ví o obchodu s drogami víc než většina z nás a říká, že to nejdůležitější, co se za posledních dvacet let v „byznysu“ naučil, je, že stran drog „existuje víc otázek než odpovědí“.

Jedno je však jasné, srdcem byznysu jsou kolumbijské laboratoře. Libor obchod s drogami často přirovnává k přesýpacím hodinám.

Horní část, podobající se trychtýři, reprezentuje cestu od tamních farmářů ke zpracování – jde o proces koncentrace. Ze surových lístků keře koky se udělá pasta, z pasty báze a z báze v laboratoři nakonec kokain hydrochlorid.
Spodní část přesýpacích hodin zase reprezentuje cestu z laboratoře směrem ke koncovým spotřebitelům, jde o proces rozmnožování. S drogou obchoduje krok po kroku čím dál tím víc lidí a pomalu se rozmělňuje. Když se nakonec v malém plastovém pytlíčku dostane do rukou podnapilého Anglána bloudícího Melantrichovou ulicí v Praze, bílý prášek už s prvotřídní surovinou, která kdysi v kontejnerech opustila Kolumbii, nemá téměř nic společného.

„Maximálně patnáct procent,“ taková je dle Libora kvalita zboží v pražských ulicích. Zbytek záleží na kreativitě a svědomí těch, jejichž rukama droga prošla. V lepším případě turista z Británie prožene nosem pár set miligramů umělého sladidla anebo mléčného či hroznového cukru. Většinou ale nosní sliznice obšťastní dávkou paracetamolu anebo – jak je tomu čím dál tím častěji – nadrceným práškem na odčervování koček.

Nigerijská mafie v akci

Drogu si zájemce s největší pravděpodobností v Praze koupil od nigerijského imigranta. Dle Libora tomu tak je téměř v devadesáti procentech případů. Nigerijské mafii, která dnes podle Interpolu patří vedle svých italských, ruských a vietnamských sestřiček a bratříčků k hlavním hráčům organizovaného zločinu, se v Česku daří.Úředním jazykem západoafrické země je angličtina, a tak se zde snadno domluví, klima je mírné a turisti bohatí. „Získat pobyt také není dvakrát složité. Když někdo požádá o azyl, odmítnout ho nemůžeme. V průběhu azylového řízení pak není nic jednoduššího než se oženit,“ říká policista. Ještě na začátku tisíciletí se tyto klany soustředily především na obchod s marihuanou, postupem času ale přesedlaly na mnohem lukrativnější kokain.

„První člověk, kterého oslovíte, vám nic neprodá. Bude ale někoho znát, ten zavolá někomu dalšímu, odvedou vás do postranní uličky na nesledované místo, kde se cítí být silní, kde nejsou pod dohledem policie a odkud vy nemáte šanci utéct. Populární jsou ulice Ve Smečkách a Krakovská, tam je také nejvíc nočních klubů,“ popisuje běžný postup při prodeji drogy Libor.

Cena kokainu v uplynulých letech klesala spolu s kvalitou. Zatímco gram stál ještě před šesti lety na českém trhu kolem tří tisíc korun, dnes lze stejnou dávku sehnat i za osm set – tedy v případě, že nejste troškař a pytlíčků si koupíte rovnou víc.

Centrem nigerijské mafie v Česku se stala Praha, což asi nikoho nepřekvapí. Kokain je totiž drogou, která se musí rychle zpracovat, a tak je potřeba mít dopředu domluvený odbyt. A poptávka je logicky největší v hlavním městě. To ale neznamená, že by se obchod s drogami za hranice Prahy nedostal. Mercancía se do České republiky dováží čím dál tím víc a podle informací protidrogové centrály se s kokainem už vesele obchoduje nejen v dalších velkých městech, jako jsou Brno či Ostrava, ale například i v Jičíně.

Zdroj: ceskapozice.cz, text: Petr Matějček

Český vedec: Marihuana by mohla liečiť aj rakovinu

lukas — Wed, 15 May 2013 11:42:23 +0000

Konope skúmal ako vedec v socializme, keď si marihuanu bežne ľudia mýlili so žihľavou. Čecha preslávil objav, ktorým sa začína globálny záujem o liečivé účinky obávanej rastliny. „Politici by nemali odopierať pacientom úžasný liek, ako je konope,“ hovorí docent LUMÍR ONDŘEJ HANUŠ z Hebrejskej univerzity v Jeruzaleme.

Fajčili ste trávu?

Nie. Za celých štyridsaťtri rokov, čo ju skúmam, som nikdy nemal potrebu.

Ani z vedeckých dôvodov?

Nemusím to skúšať, verím štúdiám iných vedcov a opisom konzumentov. Keby som tú potrebu aj mal, neriskoval by som kariéru. V tele sa látky dajú zistiť ešte mesiac po požití. Špičkovým odborníkom na konope v USA sa občas stane, že ich nečakane navštívi polícia, aby im odobrala vzorky moču. Sú pod ešte prísnejším drobnohľadom ako bežní konzumenti.

Líši sa nejako marihuana a liečebné konope, alebo sú to len rôzne slová pre to isté?

Nie je rozdiel v látke, ale v požití. Marihuana je užší výraz pre sušené vrcholky samičích rastlín konope, užívané ako známa rekreačná droga. Ja však výraz marihuana nemám rád.

Prečo?

Pretože má pejoratívny nádych a odvádza pozornosť od liečivých účinkov. Konope je neprávom zatracovaná rastlina. Pestuje sa odnepamäti, liečivé účinky poznali už starí Číňania, Gréci, Rimania. Aj na našom území predkovia všestranne využívali takzvané rastislavské konope. Tkali z neho látky, pripravovali semencovú kašu, tradičný, veľmi výživný pokrm. Nie náhodou konope vystupuje v ľudových pesničkách. A hoci predkovia poznali i jeho účinky na psychiku, ako drogu ho bežne nezneužívali. Mimochodom, dnes namiesto konope pestujeme vo veľkom mak a tiež som ešte nepočul, že by mládež chodila na polia narezávať makovice na ópium. Konope však na našu škodu upadlo do nemilosti.

Môžeme to datovať?

V zásade nezmyselný boj proti konope sa začal v Spojených štátoch v tridsiatych rokoch minulého storočia. Rastlinu, o ktorej vieme, že ju pestoval aj George Washington, odrazu postavili mimo zákona. O tom, že tá kampaň bola do veľkej miery umelá, svedčí fakt, že cez druhú svetovú vojnu jej fajčenie nijako neprekážalo. Naopak, Američania boli len radi, že tá látka slúži na uvoľnenie vojakom. Okamžite po skončení vojny ju však zase zakázali.

Vedci konope naďalej skúmali. Prečo práve v Československu?

V roku 1950 vedci Lekárskej fakulty v Olomouci zistili, že konope má výborné antibakteriálne účinky. Keď hľadali príčinu, podarilo sa im izolovať prvú kanabinoidovú kyselinu a dokázať, že je liečivá. Prvá konferencia o liečivom konope na svete prebehla práve v Československu v roku 1954. Olomoucké pracovisko bolo vo výskume špičkou, porovnateľnou s Mississippskou univerzitou v USA, kde som mal tú česť tiež pôsobiť.

Kde ste brali materiál?

Sám som si pestoval na pozemkoch konope na výskumné účely.

Budilo to pozornosť?

Práveže nie, ešte to nikto nepoznal. Kto išiel okolo, tak sa iba čudoval, čo to rastú za štvormetrové žihľavy. Až v roku 1989 sa mi prvýkrát stalo, že som prišiel zožať úrodu a časť už bola zožatá. Neklamný znak toho, že marihuana začína byť populárna droga.

Pamätníci spomínajú, že hašiš bol v Prahe rozšírený medzi hudobníkmi už v sedemdesiatych rokoch.

Aj nám chodili na analýzu vzorky zadržané na hraniciach. Ale iba výnimočne, nebolo to masové. V socializme sa konope nezneužívalo a liečili sa ním len jednotlivci v súkromí. Napokon, ani svet toho o liečbe nevedel veľa, výskum pre zákonné obmedzenia postupoval pomaly. Explózia záujmu prišla až s objavom ánandamidu a ďalších endokanabinoidov.

To sme v roku 1992, pri objave, ktorý vás preslávil, vyšiel v časopise Science a vo vedeckom svete sa jeho citácie počítajú na tisícky. Čo presne sú endokanabinoidy?

Začalo sa to otázkou, ktorú si kládli vedci – ako presne konope pôsobí na človeka? Snažili sa izolovať kanabinoidy, látky, ktoré obsahuje. V šesťdesiatych rokoch konečne identifikovali psychoaktívnu látku menom THC. Vzápätí sa začali pýtať, ako pôsobí na človeka a v roku 1988 v ľudskom tele objavili špeciálne receptory, na ktoré sa látka viaže.

Načo tam sú?

Určite nie na to, aby čakali, kým si zapálime marihuanu. Hypotéza bola, že okrem kanabinoidov v konope existujú aj kanabinoidy vyrábané telom človeka – takzvané endokanabinoidy viažuce na rovnaký receptor ako THC. No potvrdiť to bolo ťažké.

Prečo?

Koncentrácie, v ktorých sa vyskytujú, sú pikomolové.

Teda malé?

Veľmi malé. Predstavte si nulu a za desatinnou čiarkou ďalších dvanásť núl. Bolo to ako hľadať ihlu v kope sena. Keď som po roku 1989 prijal pozvanie na Hebrejskú univerzitu v Jeruzaleme, aby sme s americkým kolegom Williamom Anthonym Devaneom látku objavili, po roku to vyzeralo beznádejne. Napokon sme ju predsa našli a pomenovali ju ánandamid. To v staroindickom jazyku sanskrit znamená stav vnútorného šťastia a významy v tom názve boli dva – vyjadroval našu radosť z objavu a zároveň pocit, ktorý látka vyvoláva v človeku.

Priblížite, ako to funguje?

Predstavte si kanabinoidový receptor v mozgu ako zámok. Látka, čo sa naň naviaže, je kľúčom. Keď organizmus túto látku vylúči, alebo mu ju dodáme umelo zvonku, tak kľúč zapadne do zámku a v tele sa naštartuje mechanizmus účinkov.

Tie receptory sú len v mozgu?

Budete prekvapený, ale kanabinoidné receptory sú v našom tele vôbec jedny z najrozšírenejších. Sú všade od mozgu cez pohlavné orgány, uzliny až po kožu. Systém, ktorý tvoria, ovplyvňuje v tele takmer všetky pochody. Práve to vysvetľuje, ako je možné, že konope zaberá na také množstvo ochorení, čo inak medzi liekmi nie je úplne obvyklé.

Fajčenie marihuany prebieha s evidentným cieľom – dosiahnuť opojenie. Ale čo chce vylúčením týchto látok docieliť náš organizmus?

Udržiava rovnováhu. Poznáte ten pocit po športe či túre, keď prídete domov, padáte od únavy, a pritom je vám nádherne. V socializme sa to nazývalo „pocit z dobre vykonanej práce“. Organizmus týmto reaguje na stres a na jeho odbúranie vylučuje endokanabinoidy. Pokusy ukázali, že keď ľudia šliapali na rotopédoch, tak mali zvýšenú hladinu ánandamidu a cítili sa fajn. Aj preto študentom hovorím, že drogy sú nezmysel. Lepšie je si zašportovať.

Akurát že zapáliť si marihuanu dá iste menej práce ako si ponamáhať telo. Nie je to príhodný argument pre konzumentov rekreačných drog, ktorí teraz môžu tvrdiť, že si jointom dopĺňajú v organizme zásobu dôležitých látok?

To nie je argument, pretože zdravému telu nič dopĺňať netreba. Náš endokanabinoidový systém je v prirodzenej rovnováhe. Užívať marihuanu takpovediac preventívne je podobne nezmyselné ako brať antibiotiká, ak človek nie je chorý. Konope je liek a lieky užívame iba vtedy, ak niečo hapruje. Ak je rovnováha narušená a tých látok v tele je príliš veľa alebo príliš málo.

Na čo všetko konope zaberá?

Konope má množstvo účinkov na množstvo pacientov. V Izraeli ho už ordinujú na päť chorôb. Pomáha pri HIV, pacientom s rakovinou utlmuje príznaky chemoterapie a v konečnom štádiu pomáha pri chronickej bolesti, potom je tu zápal zažívacieho traktu menom Crohnova choroba a roztrúsená skleróza. Zatiaľ experimentálne sa podáva ešte pacientom s posttraumatickou stresovou poruchou, aby im pomohlo zabudnúť traumatické zážitky. To sa týka napríklad vojnových veteránov alebo žien s traumou zo znásilnenia.

To je zatiaľ oficiálne povolené použitie.

Áno, ale konope pomáha na ďalšie ochorenia, kde to ešte povolené nie je: Alzheimerova a Parkinsonova choroba, Touretov syndróm, chronický únavový syndróm, svalové dystrofie, autoimunitné ochorenia. Pri sivom zákale znižuje očný tlak, výborne pomáha pri cukrovke.

Inými slovami, konope potláča príznaky. Môže liečiť v pravom zmysle?

Zatiaľ ho používame v paliatívnej liečbe, čiže potláčame príznaky ochorenia, ktoré ďalej postupuje v tele človeka. Ale už to, že sa pacient cíti lepšie až normálne, je úžasné pre neho samého, pre jeho rodinu a okolie. Na druhej strane, zoberte si, že výskum konope je stále v plienkach. Stále sa dozvedáme nové veci. Od objavu endokanabinoidov sa objavili tisícky vedeckých prác, výhradne tomu sa venujú celé špičkové vedecké pracoviská. Už sa objavili náznaky, že látka THC v marihuane by mohla mať schopnosť likvidovať rakovinu.

Prosím?

V istých koncentráciách naštartuje procesy, na konci ktorých je smrť rakovinových buniek. Tie zdravé pritom obchádza.

Už sa niekto takto z rakoviny vyliečil?

Veľmi pravdepodobne áno, ale problém je, že sa liečil ilegálne a nemôže to know-how ostatným odovzdať. Ťažko spätne vystopovať, akú odrodu s účinnými látkami si pestoval.

Záleží aj na odrode?

Určite. Každý pacient je jedinec s inou genetickou výbavou. To má viacej dôsledkov, napríklad potrebuje liek na mieru. Aj preto je dôležité, aby pacienti nepestovali konope sami, ale aby existoval centralizovaný systém liečby, ktorý určí konkrétnemu pacientovi odrodu a dávkovanie. Druhým dôsledkom odlišnej genetiky je, že to nebude účinkovať na každého. Konope nie je nijaký zázračný všeliek. Nezaberá vždy na všetkých pacientov, na všetky choroby, vo všetkých štádiách. Skúsenosti hovoria, že pri paliatívnej liečbe je okolo desať percent pacientov, ktorým konope nijako nepomáha. Ale tým ostatným pomáha.

Ak je konope všestranne účinné, čo mu bráni presadiť sa v medicíne?

Hlavne predsudky ľudí, kde je stále zapísané ako droga. Pacientovi nedokáže medicína pomôcť, ale konope, ktoré mu úžasne pomáha, mu odopiera, pretože je nelegálne. Radšej mu predpíšu na bolesti omnoho škodlivejšie morfium. Nie je to paradox?

Obavy sú namieste hlavne pre psychotropné účinky. Vieme ich vôbec oddeliť od tých liečivých? Alebo je pacient permanentne v opojení?

Nemusí byť v opojení. Poviem jeden príklad. Poznáte Bolka Polívku?

Iste.

Tak jeho synovec Philip ochorel na roztrúsenú sklerózu. Dvadsaťsedemročný skončil na invalidnom vozíku, liečba stála ročne 18-tisíc eur. Potom mu otec navrhol, nech skúsi marihuanu a ajhľa – on vstal z vozíka a začal chodiť. Nie je to pritom tak, že by fajčil nonstop trávu. Používa špeciálne špičky, z ktorých si potiahne iba malé množstvo a na jediný šluk vydrží na nohách jeden a pol kilometra. Normálne žije ako zdravý nemocný. Navyše zistil, že rovnako mu pomáha konope divo rastúce na južnej Morave s malým podielom psychotropných látok. Takže pacient nemusí byť v opojení – a tých spôsobov ako obísť účinky na psychiku je viacero. V tele totiž máme dva rôzne druhy kanabinoidných receptorov. CB-1 je hlavne v mozgu, CB-2 zase pôsobí najmä na imunitný systém. Cieľom výskumu sú látky odvodené od kanabinoidov pôsobiace hlavne na receptory druhého typu.

Ľudovo povedané, pacient nebude „zhulený“?

Presne tak. Ďalšia vec je, že pacient užívajúci konope dlhodobo vo vysokých dávkach si buduje toleranciu na účinné látky. Takže sa lieči, ale nezažíva opojenie.

Pozrime sa na to z druhej stránky. Aké sú vedľajšie účinky?

Úplne minimálne v porovnaní s inými a legálnymi liekmi. Rozbaľte si ľubovoľný liek a priložený leták sa len hemží desivými vedľajšími účinkami. Mnohé lieky dokážu zabíjať. Konope sa predávkovať nedá a zatiaľ nikoho nezabilo – s kolegami žartujeme, že jediný známy prípad bol robotník, čo nakladal debny s technickým konope a jedna ho rozpučila. Pozitívne účinky konope skrátka prevažujú nad negatívnymi. Úplne jednoznačne a drvivo.

Nejaké však budú, nie?

Zlomok percenta ľudí má sklony k duševnej poruche. Tú konope môže spustiť. Podobné riziko sú poruchy kognitívnych funkcií mozgu, napríklad krátkodobej pamäti. Tie sa však vyskytujú len u detí či mladistvých s mozgom vo vývoji. U dospelých s vyvinutým mozgom neboli takéto poruchy pozorované. Ani u pravidelných a silných konzumentov marihuany.

Keby nič iné, nie je dostatočne škodlivé samotné fajčenie?

Je mnoho ciest, ako obísť dýchanie škodlivých splodín. Látka sa môže odparovať vo vaporizéroch, rozpúšťať v alkohole, masle, oleji, môžete vyrábať čapíky, krémy, variť koláčiky, konopný med, cukor. Fajčenie však asi zostane obľúbený spôsob pre pacientov s potrebou okamžitého účinku – napríklad pri roztrúsenej skleróze, keď sa chcú rozhýbať.

Ste za legalizáciu marihuany?

Nie som, práve pre škodlivé účinky na mladistvých. Na druhej strane si nemyslím, že by sme mali trestať niekoho, kto to vyskúša zo zvedavosti.

Uznať konope za liečivé je jedna vec, ale iné je vymyslieť spoľahlivý systém, ako ho dopraviť k pacientom. Ako to v Izraeli funguje?

V Izraeli na liečbu konope pacienta odporúča lekár špecialista. Pacienta s rakovinou onkológ, so sklerózou neurológ – obvodný lekár nestačí. Žiadosť putuje na ministerstvo zdravotníctva a odtiaľ k hlavnému lekárovi, ktorý to má na starosti. Po jeho odporučení sa môže pacient podľa adresy bydliska nakontaktovať na najbližšieho farmára.

Kto konope pestuje?

V Izraeli osem fariem. Tie zároveň zaškolia pacientov v dávkovaní.

Nemôže to fungovať bez prostredníka?

Už sme vraveli, že liečebné konope treba šiť pacientovi na telo. Aj to je úloha farmárov, preto sú dôležití. Kupovať konope na ulici alebo vypestovať si ho na vlastnú päsť je navyše rizikové v tom, že pacient nemá istotu, že vyrástlo na bezchybnej pôde. To je veľmi dôležité pri rastline so schopnosťou vyťahovať z pôdy ťažké kovy a iné škodliviny.

Musíme konope pestovať? Nestačí objaviť účinnú látku a vyrábať tabletky?

Je tu jeden problém. Čistá látka nie je komplex látok v rastline. Látok sú tam stovky a v ľudskom tele účinkujú spolu. Toto ťažko napodobniť v tabletke – aj preto dnes medicína zažíva návrat k prírodným látkam. Príkladom je kokaín. V Peru v každej reštaurácii majú listy koky, tamojšiemu obyvateľstvu slúžia na zaháňanie hladu, chladu, únavy. Jeden môj známy, riaditeľ Botanického múzea Harvardovej univerzity, žil v Peru sedem rokov medzi Indiánmi. Každý deň žul koku a keď sa vrátil späť na univerzitu, nemal známky závislosti. Keby šnupal čistý kokaín, ktovie. Práve v tom je rozdiel medzi prírodnou a čistou látkou.

Naspäť k Izraelu. Zneužívajú systém pacienti?

Stalo sa. Pacient predával časť prídelu, aby si prilepšil k dôchodku, alebo zomrel a príbuzní si ďalej chodili po konope. Ale operovať s týmto ako argumentom mi pripadá až nemorálne.

V čom?

V porovnaní s tým, ako masovo sa zneužívajú iné lieky. Výnimočné prípady zneužitia nemôžu byť argumentom proti liečebnému využitiu konope a zmierňovaniu utrpenia ľudí.

Česko už konope v zdravotníctve – aj vaším pričinením – povolilo. Problémom sú náklady 25-tisíc českých korún, ktoré znáša každý mesiac pacient. Čo si o tom myslíte?

To je úplne absurdné. Problém Česka je, že parlament síce konope povolil, ale nevedia, odkiaľ ho brať. Pestovať sami sa ho boja, plány na dovoz z Izraela padli. Po novom chcú dovážať predražené konope z Holandska. Firma Bedrocan chce na tom očividne zarábať.

Koľko sa platí v Izraeli?

Mesačne 370 šekelov, v prepočte osemdesiat eur. Za tento paušál dostáva pacient podľa potreby 20 až 200 gramov sušených vrcholkov konope.

Pestujú ich súkromníci?

Áno.

Čo im potom bráni vyhnať cenu nahor a zvyšovať zisk?

Nemusia to robiť, pretože vypestovať konope je veľmi lacné. Výkupná cena, o ktorej som hovoril, im pokryje náklady aj primeraný zisk. A liečba je dostupná chudobným. Tak to má byť. Len neviem, čo sa to dnes stalo, že všetci myslia na peniaze, aj poisťovne sa vykrúcajú a nechcú platiť za liečenie. Najlepšie to fungovalo v starej Číne – človek platil lekárovi, kým bol zdravý. Len čo ochorel, už neplatil nič, ale od lekára dostal tú najlepšiu starostlivosť.

Česko debatuje o prípade Bushky Bryndovej. Polícia vyšetruje pacientku, ktorá si na liečbu pestuje konope vo vlastnej záhradke. Poznáte ten prípad?

Poznám. Je ich viac a bude ich pribúdať, ak cena liečebného konope neklesne a zaženie pacientov naspäť do ilegality. Napríklad aktivista Dušan Dvořák pestuje konope pre ostatných za cenu vlastného trestného stíhania. Je to tvrdohlavý prístup, ale veci pomáha.

Ste vedec, nie aktivista. Patrí sa vám angažovať?

Keď človek starne, zisťuje, že potrebuje iné méty. Aj preto som sa teraz sústredil na presadenie liečebného konope v Česku. Bolo to na úkor vedy, na ktorú mám málo času, ale vôbec neľutujem. Pomáhať druhým je dôležitejšia agenda ako vlastná sláva.

Vo vede s tým problém nie je?

Zatiaľ som problém nemal. Bežne spolupracujeme s políciou. Len nedávno som v Prahe v obchode kúpil na jedenie lúpané konopné semienka. Sú výživné a veľmi chutné. A doma v Izraeli mi kolega hovorí – tak to máš šťastie. Keby ich objavili colníci, tak tu už nepracuješ.

Zdroj: tech.sme.sk, text: Miloš Krekovič

Konopí bude i pro osmnáctileté, dovážet ho zatím chtějí tři firmy

lukas — Tue, 14 May 2013 11:21:12 +0000

Na ministerstvu zdravotnictví se v pondělí diskutovalo o vyhlášce k léčebnému konopí. Úřad hranici užívání sníží z 19 na 18 let, ve vyhlášce zatím zůstává omezení 30 gramů na měsíc. Ministerstvo již obdrželo žádost o registraci dovozu od tří firem. Nyní posuzuje, zda jim udělí licenci.„V tuto chvíli máme tři žadatele o vydání dovozní licence,“ řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek.

Podrobnosti neuvedl, protože licenční řízení ještě neskončilo. Ministerstvo na něj má až dva měsíce. Pokud by licenci firmy získaly, konopí se do Česka dostane nejdřív o prázdninách. Žádosti totiž na ministerstvo přišly na začátku května.

Mluvčí resortu Viktorie Plívová už na začátku května sdělila, že ministerstvo již obdrželo první žádost. Předkladateli ovšem chyběly některé dokumenty. Podle informací iDNES.cz to bylo například dobrozdání Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Lejstra je možné dodatečně doplnit a formálně by tedy i tento žadatel mohl mít šanci licenci získat.

Plíšek také uvedl, že ministerstvo sníží o jeden rok věk pacientů vhodných pro předepisování konopí. Nyní připravovaná vyhláška původně hovořila o 19 letech. „Původní hranice zohledňovala situaci dětských psychiatrických pacientů, které mají lékaři v péči do 19 let věku. Nově hranice respektuje plnoletost,“ vysvětlil změnu politik. Ministerstvu ji podle něj doporučili odborníci s tím, že konopí může mít vliv na vývoj dítěte.

S věkovou hranicí nesouhlasí Tomáš Zábranský, jeden z tvůrců novely. V rozhovoru pro iDNES.cz postoj ministerstva kritizuje. Je přesvědčený, že konopí pomáhá od bolestí a křečí i dětem.

Podmínky předepisování změníme, budou-li to chtít lékaři

Ve vyhlášce zatím zůstane nezměněna povinnost lékařů nepředepisovat více než 30 gramů konopí měsíčně.

Podle Plíška ministerstvo při 30 gramech vycházelo z poznatků z Nizozemska, které doporučuje spotřebu 0,75 až 1 gram denně. Podle Zábranského Nizozemsko takové limity nemá. Zkušenosti pacientů ukazují, že 30 gramů by skutečně nemuselo stačit. Například dcera Zdeňka Majzlíka bere denně na zmírnění potíží roztroušené sklerózy zhruba 3,5 až 5 gramů.

Plíšek nevylučuje, že s oběma hranicemi se ještě může hýbat. Musí to však chtít lékaři. Politik tvrdí, že ti se k tomu staví vlažně. „Obeslali jsme odborné lékařské společnosti, ale pouze tři zástupci projevili zájem o to, aby konopí bylo podpůrnou doplňkovou léčbou,“ konstatoval Plíšek. Ke konopí se vyjádřili neurologové, psychiatři a onkologové. „Speciálně na dětské onkologické pacienty jsem se ptal a bylo mi řečeno, že nikdo z lékařů o předepisování konopí neprojevil zájem,“ tvrdí politik.

„Nemáme exaktní poznatky ve smyslu klinických studií, že by konopí u onkologických pacientů pomáhalo. My na toto neklademe důraz, protože existuje celá řada jiných věcí, které tlumí bolest,“ domnívá se Jiří Vorlíček, předseda onkologické společnosti.

Potvrzeno: Dovoz jen z Nizozemska

Plíšek v pondělí iDNES.cz potvrdil také to, že konopí bude možné dovážet jen z Nizozemska. „Izrael vývoz nepovoluje,“ tvrdí. Podle zastánců léčby bylinou právě v této zemi dokážou vypěstovat rostlinu mnohem levněji než v Holandsku, kde se gram konopí prodává za sedm eur (175 korun za gram).

SÚKL už rozhodl, že léčbu si budou plně hradit pacienti. Opatření vstoupí v platnost v úterý 14. května. Proti rozhodnutí se mohou pacienti či kdokoliv jiný odvolat k ministerstvu zdravotnictví. To zatím žádné námitky neeviduje.

Problémem také je, že letos můžeme z Nizozemska dovézt maximálně 50 kilogramů sušených částí rostlin. Při 30 gramech by to stačilo jen pro 139 nemocných. Pomoc by podle Zábranského potřebovaly tisíce lidí. Podle Plíška je množství dostatečné. „V Holandsku lékaři indikovali pro léčbu konopím pět set pacientů. Pokud vezmeme v potaz, že Nizozemsko má sedmnáct milionů obyvatel, tak u nás by jej lékaři mohli předepisovat 350 pacientům,“ oponuje Plíšek.

Zdroj: idnes.cz, text: Hana Válková

Ať si nemocní pěstují konopí sami, navrhuje náměstek ministra zdravotnictví

lukas — Tue, 14 May 2013 08:39:15 +0000

V diskusi o léčebném konopí bylo téma, že by si rostliny pěstovali lidé sami doma, zatím tabu. Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09), který má na ministerstvu proces zavedení konopí do zdravotnictví na starosti, soudí, že by se o samopěstování mělo začít uvažovat.

„Pokud v Německu jde samopěstovat konopí pro léčebné účely, tak je otázka, zda se touto cestou do budoucna také vydat,“ řekl Právu Plíšek.

Na konci minulého roku německý vrchní správní soud rozhodl, že závažně nemocní lidé mají právo si konopí pěstovat sami.

„Pokud by to bylo dozorováno a pod dohledem lékaře, pokud by s tím souhlasilo vnitro a národní protidrogová centrála, tak by to bylo mnohem funkčnější než současný zákon, který se zatím u toho dovozu ukazuje jako nefunkční,“ dodal Plíšek.

Pojišťovny nesmějí přispívat

V Česku je léčení konopím povoleno od dubna. Zatím to ale vypadá, že příliš pacientů se k léku nedostane, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) totiž zdravotním pojišťovnám zakázal, aby na konopí pacientům jakkoli přispívaly. Sušená droga z Nizozemska by tak některé pacienty např. s roztroušenou sklerózou vyšla až na deset tisíc korun.

Zákon počítá s tím, že od příštího dubna bude možné v Česku konopí pěstovat, do té doby by se mělo dovážet. Ještě minulý týden to vypadalo, že o dovoz léku, který by bez hrazení pojišťovnou byl pro většinu pacientů nedostupný, nebude mít nikdo zájem. Podle Plíška se to ale změnilo, na úřad přišly tři žádosti na udělení dovozní licence.

Konopí dnes ilegálně používají lidé trpící roztroušenou sklerózou, v případě nechutenství způsobeného rakovinou či AIDS a také proti bolestem. V zahraničí se také zkouší proti Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Podle Plíška o předepisování konopí projevili zájem zatím jen onkologové, neurologové a psychiatři.

Náměstek očekává, že počet pacientů by mohl být podobný jako v Holandsku, kde je 500 pacientů, kteří mohou na recept konopí získat. V Izraeli, kde se konopím léčí již řadu let, je pacientů přes deset tisíc.

Zdroj: novinky.cz, text: Oldřich Danda

KURIOZITA: 16 fanouškům Haagu se udělalo špatně. Na stadionu dostali koláčky s marihuanou

lukas — Mon, 13 May 2013 07:05:56 +0000

Šestnáct fotbalových fanoušků holandského Haagu putovalo během zápasu s Feyenoordem do nemocnice.

„Takové koláčky se jen rozplývají,“ říká Božský Bruce. Ne vždy je to ale pravda.

ADO Den Haag sice v neděli překvapivě porazil 2:0 Feyenoord, ale klub musí řešit větší trable, než kdyby tým na konci rozhodnuté ligy jen prohrál.

Ve speciálních boxech pro VIP hosty z řad sponzorů se totiž podávali koláčky s obsahem marihuany. To by v Holandsku asi nebylo nic nezvyklého, kdyby se hostům neudělalo zle.

Pro šestnáct z nich přijely sanitky. Až v nemocnici z testů diváci zjistili, jakou pochutinu na stadionu dostali. Zjistili jim totiž malé množství THC v krvi.

„Boxy nejsou naše, ale společností, které si je pronajímají,“ prozradila tisková mluvčí klubu, který se snaží hodit zodpovědnost na jiné. Naštěstí se všem divákům později udělalo zase dobře.

Zdroj: fotbalnaplno.cz

Léčba poškozené pokožky konopím

lukas — Sun, 12 May 2013 08:27:40 +0000

Konopí se tradičně používá pro léčbu onemocnění, která se projevují zhoršeným stavem pokožky. Jedná se především o různé druhy atopických i jiných ekzémů, ale i o některé druhy lupenky (psoriasis) a akné nebo o různé druhy oparů (i pásových). Pomáhá léčit příznaky těchto onemocnění a účinně působí proti svědění, které je často doprovází. K léčbě se používají přípravky obsahující účinné látky v konopné sušině doplněné konopným olejem a dalšími látkami a konopný olej jako takový.

Problémovou pokožku poznáme často již podle toho, že je neobvykle suchá. Suchá kůže není nemoc jako taková, ale bývá příznakem nějakého závažnějšího zdravotního problému. Některé formy suché kůže mohou být vrozené a patří k nim nejčastěji atopie projevující se atopickými ekzémy. Suchá kůže ale může být i následkem působení dalších vlivů v našem životním prostředí, či je ovlivněna věkem, onemocněním nebo užíváním některých léků.

Suchá kůže vzniká snížením obsahu tuků v pokožce, konkrétně úbytkem ceramidů, k němuž dochází vlivem nemoci nebo životního prostředí. Ceramidy se z pokožky vymývají například při mytí nádobí, ručním praní a úklidu s použitím saponátů. Nedostatek tvorby ceramidů má za následek narušení bariérové funkce kůže, což platí zejména u malých dětí. Voda z hlubších vrstev se dostává na povrch, kůže tak rychle vysychá a dochází ke svědění, které nutí ke škrábání. To samozřejmě stav kůže dále zhoršuje a otevírá bránu infekci.

Podle studie finských vědců z roku 2005, která srovnávala léčebné účinky konopného a olivového oleje, podávání oleje lisovaného z konopných semen v dávce 2 polévkových lžic denně v potravě výrazně zlepšuje klinické symptomy atopické dermatitidy, které se laicky říká ekzém. Vědci se domnívají, že toto příznivé působení je důsledkem vysokého obsahu esenciálních mastných kyselin omega-3 a omega-6, které právě v konopném oleji nacházíme v ideálním poměru pro lidské zdraví. Místo oleje je možné podávat loupané konopné semínko, které navíc obsahuje velmi hodnotnou bílkovinu s regeneračním účinkem.

Konopný olej se používal jako potravina i lék už tisíce let před naším letopočtem ve starověké Číně. Tradičně se v lidovém léčitelství předepisoval na léčbu spálenin, ekzémů a dalších postižení kůže zevně i vnitřně. Jeho dlouhodobé užívání lidmi i zvířaty posiluje vlasy, nehty, chlupy a další tkáně tohoto typu a má pozitivní účinek na metabolismus a imunitní systém. Při vnitřním užívání dochází ke zlepšení zdravotního stavu obvykle již po dvou týdnech.

Esenciální mastné kyseliny obsažené v konopném oleji také slouží jako základní stavební kameny pro tvorbu endokanabinoidů. Tyto látky fungují v rámci endokanabinoidního systému, který udržuje rovnováhu v životně důležitých systémech v našem organismu. Má velký vliv i na funkci imunitního systému, který pravděpodobně hraje významnou roli ve výskytu nejen ekzémů, ale i lupenky, akné a dalších nepříjemných onemocnění projevujících se na pokožce. Vedle blahodárného vlivu na pokožku zesiluje účinky ostatních léčebných látek obsažených v přípravku. Konopný olej se zevně používá na promašťování pokožky a podávaný vnitřně je nejlepší prevencí s využitím konopí.

Stav postižené pokožky se při prvních aplikacích přípravků u některých pacientů zhorší. To může trvat několik dnů, maximálně týden, jde však většinou o signál, že začíná proces hojení.

V lékárnách jsou k dostání konopné masti, které však obsahují jen přísadu konopného oleje – obvykle 10–15%, nebo v lepším případě je v nich i výtažek z technického konopí. Mnohem účinnější jsou však masti a s přísadou výtažku z květů zakázaného konopí s obsahem THC nad 0,3%. Často stačí slabé venkovní konopí, které v našich klimatických podmínkách typicky dosahuje potenci kolem 4% THC. Kanabinoidy totiž působí v synergii (vzájemně podporují své účinky), takže vzájemně posilují své léčebné účinky, ale pokud některý z hlavních kanabinoidů chybí, jako je tomu u technického konopí, nemůže se plně projevit léčebný potenciál této rostliny.

Z květů a listů přírodního konopí lze s přidáním konopného oleje připravit masti nebo krémy, které se velmi dobře osvědčují pro léčbu vážnějších projevů výše zmíněných onemocnění. Jsou také velmi účinné při léčbě dalšího závažného kožního problému, který je důsledkem onemocnění cév – bércových vředů. Konopné přípravky však rychle ulevují i u banálních problémů jako bodnutí komára či ováda.

Při léčbě ekzémů a lupenky se v zimním období osvědčují masti se sádlovým či vazelínovým základem, v létě pacienti často dávají přednost méně mastným krémům, které nezanechají na pokožce neprodyšný povlak pod kterým se vylučuje pot a dráždí. Výborná je také mast z bambuckého másla rostlinného původu, která často zabere tam, kde pacient nesnáší vazelínu nebo sádlo.

Při každodenní péči o pokožku obličeje jsou velmi účinné krémy na vrásky se základem z oboleje (obohaceného konopného nebo olivového oleje) a obohaceného bambuckého másla s tekutým výtažkem z konopí. Tyto jemné krémy mají nejen kosmetické, ale i léčebné využití, protože díky vysokému obsahu kanabinoidů jsou vhodné i jako dermatologické antibakteriální a hojivé přípravky s velmi rychlým a silným účinkem.

Někteří pacienti si v posledních letech zkoušejí léčit úporné formy ekzémů a lupenky svépomocně zhotoveným výtažkem z přírodního konopí. Tento tuhý konopný výtažek, tzv. fénixovy slzy, se připravuje ze silného konopí s vyšším obsahem THC (10% a výše) chemickou extrakcí zralých neopylených květů rozpouštědlem. Podstatné zlepšení se někdy objeví již po prvních 24 hodinách od aplikace a výrazně se ulevuje pacientům s bolestivými formami onemocnění díky silnému analgetickému a protizánětlivému účinku výtažku. Konopný výtažek je možno přímo natírat na postižená místa, nebo jej předem rozpustit v čistém alkoholu či v oleji, aby se dal rovnoměrně nanést na pokožku, pokud je postižené místo většího rozsahu.

Proti projevům dermatitidy nebo lupenky ve vlasové pokožce se osvědčila vlasová voda s konopím, kopřivou a kadidlem, která rychle potlačí svědění a vznik ložisek šupinaté kůže. Také pomáhají zábaly z konopného oleje před mytím vlasů (vetřít do vlasů, přikrýt igelitem a ručníkem, ponechat 2 hodiny) nebo přidání lžičky oleje do šampónu. Po koupeli je vhodné natřít celé tělo čistým konopným olejem nebo z něj připraveným masážním olejem – je to velmi příjemné a uklidňující.

Jako podpůrný prostředek při léčbě kožních problémů přípravky z přírodního konopí mohu doporučit mýdlo s přísadou konopného oleje a kadidla, které jsem vyvinula s předním českým zpracovatelem technického konopí Václavem Říhou pro jeho firmu Hemp Production. Pro lupenkáře a pacienty s akné je zvlášť vhodná varianta s peelingem. Kadidlo výrazně napomáhá zajizvování a má podobně jako konopí blahodárný účinek na pokožku.

Jako podpůrný prostředek se také osvědčují koupele či obklady z odvaru z konopných listů pocházejících z přírodního konopí (mohou to být i listy ze samčích rostlin). Listy vaříme ve větším množství vody po dobu 45 minut a po 1,5 hodinovém odstátí ji scedíme do koupele, nebo odvar přikládáme jako obklad. Tento odvar se také velmi se velmi osvědčuje proti svědění a na mytí vlasů u vlasové pokožky zasažené kožními symptomy.

Zdroj: encod.org, text: Bushka Bryndová