„Léčivými látkami a substancemi, které mění vědomí, se zabývám již patnáct let. Smartshop 3shops_seeds jsem si otevřel nikoli s vidinou zisku, ale abych lidem nabídl alternativní způsoby léčby široké škály současných nemocí, otevřel jim oči a taky v rámci harm reduction (snižování rizik) v oblasti zneužívání drog nabídl bezpečnou náhradu na bázi legálních bylin,“ vypráví Michal Džugan.

„Nejdřív jsem mapoval dva měsíce terén – o jaké zboží by tady měli zákazníci zájem a jaké mi legislativa umožňuje nabídnout. Na základě své osobní iniciativy jsem se snažil o vyjádření výkonných orgánů (PČR), co vůbec mohu bez postihu nabízet a prodávat.“ Po předložení portfolia jeho budoucího sortimentu obdržel Michal Džugan vyjádření policie. Cituje doslova: „Už jste někdy v tomto státě viděl jasná pravidla?“

„Po nezamítavém stanovisku PČR jsem se tedy v dobré vůli pomáhat lidem rozhodl pokračovat. Zákazníci se dle mého průzkumu nejvíce ptali po konopných semenech, především pro léčbu rakoviny, kožních chorob (lupénka) a zmírnění artritických bolestí. Tito klienti představovali zhruba 80 % poptávky a otevřeně deklarovali své zdravotní obtíže. Kromě dalších bylin jsem vzal také vzorky šalvěje – pět sáčků sušených listů.“

Do svého sortimentu zařadil také látky spadající do skupiny entheogenů. Tyto látky nejsou zakázané a v Evropě se jejich prodej postupně rozvíjí. Jedná se především o látky na přírodní bázi, které jsou plně využitelné pro léčebné účely. „Konkrétně šalvěj má využití pro srdeční potíže, problémy psychického rázu, zkoumá se efekt pro léčbu rakoviny a dalších nemocí; celé spektrum využití by bylo na velmi dlouhé vyprávění,“ dodává majitel obchodu.

Asi po třech měsících od zahájení činnosti pana Džugana kontaktovala policie, že jeho počínání sleduje. „Už od začátku jsem se snažil navázat spolupráci s orgány, aby mi alespoň vysvětlili, co dělám nezákonného. Můj cíl není páchat trestnou činnost… Sám jsem kontaktoval adiktology, kteří mi dali za pravdu. Z jejich pohledu šalvěj není nebezpečná, dokonce po komunikaci s autorem odborného posudku RNDr. Jaroslavem Klánem, CSc. jsme se shodli, že šalvěj je látka nízké toxicity, která nevyvolává jakýkoliv návyk.”

Po necelém roce působení bylo panu Džuganovi doručeno předvolání k soudu za prodej šalvěje a šíření toxikomanie, o konopných semínkách předvolání mlčí. Je možné se tedy domnívat, že prodej konopných semen je dovolen a nejedná se ani o přestupek? Tento soudní případ nebude nakonec, jak se zdá, jen o šalvěji. Možná také rozhodne o budoucnosti smartshopů u nás. Třeba se dočkáme oficiálního potvrzení toho, že konopí, konopná semínka ani jiné drogy vlastně u nás nikomu nevadí.

V samotném policejním předvolání stojí, že šalvěj ani Salvinorin A nejsou na seznamu zakázaných látek podle úmluv OSN o kontrole drog, nejsou uvedeny mezi omamnými a psychotropními látkami zařazenými do příloh k zákonu č. 167/98 Sb. Hlavním argumentem předvolání je fakt, že Michal Džugan sváděl ke zneužívání látky jiné než alkoholu. Z tohoto vyjádření by se někdo mohl domnívat, že bude-li někdo někoho svádět kupříkladu k pití kávy, může být žalován za šíření toxikomanie. Nebo pokud někdo někomu nabídne cigaretu. A co filmy o drogách? A časopisy?

„Celá obžaloba je v principu stavěna na tom, že tyto látky negativně ovlivňují mysl. Podle mého názoru je to lež. Ty látky ovlivňují mysl velmi pozitivně. Tím, že rozšiřují vědomí, se přece nemůže jednat o nic negativního,” říká rozhořčený majitel obchodu.

Obžalovaný se přiznal, že má z líčení obavy, ale pevně si stojí za svým. „Já z toho očekávám podmínku, ale ani s tou se nechci smířit; tady nejde jenom o mě, jde o principy a lidská práva, které nám zaručuje listina základních práv a svobod. Já bojuji nejen za sebe, ale také za ty, co přijdou po mně, a také za samotnou šalvěj a ostatní bylinky. Tady zatím panuje přístup toho typu, že co neznáme, to zakážeme. Ale tak to nemůže být, nikdo z lidí si to nepřeje a zákazy nikdy nefungovaly. Už ten úplně první zákaz nefungoval, a to měl Bůh uhlídat jen dva…”

Výzva čtenářům Konoptika

„Tímto vyzývám všechny schopné právníky i všechny svobodné občany ochotné postavit se státu a jednou provždy napravit křivdy páchané na právech občanů. Všechny, kteří jsou schopni radou, finanční či jinou konkrétní pomocí přispět k vítězství nad zájmy jednotlivců a vyplenit zvůli nadnárodních farmaceutických koncernů a ohlupování normálních lidí. Mé obvinění není pouze můj problém: dnes odsoudí za přirozenost mne, zítra budou soudit vás.“

Kontakt: support@3shops.cz

Zdroj: www.konoptikum.cz

(pojem „Daktory nebo Daktories“ zde vystupuje ve významu konopný klub – pozn. překladatele)

„Máme žádosti prakticky z každého města v zemi.“ řekl zakladatel Daktory, Dakta Green, pro Sunday News. „Předpokládám, že v příštích 12-ti měsících uvidíme Daktories v každém větším městě v zemi, každé město by mělo mít alespoň jednu – rok 2010 je rokem, kdy lidé v celé naší společnosti požadují změny napříč světem.“

Auckland’s Daktory v New Lynn plánuje nabízet „daktologické tituly“ později tento rok – formalizované studium všech aspektů konopného průmyslu včetně technik vlastní kultivace rostlin.Během prvních 80-ti dní, kdy byla Daktory otevřena, tu bylo v jednu chvíli k zakoupení dokonce 20 různých odrůd. Projekt byl zastaven, ale nikoliv policií, nýbrž na žádost Greena, který řekl : „Byli jsme moc populární a moc vytížení“. Konopí se v Daktory nyní opět prodává, stejně jako je to plánováno i dalších konopných klubech.

Daktories nyní následují po více ročním poklidném a bezkonfliktním porušování zákona ze strany členů klubu. Ale situace se dále nevyvíjela tak růžově, jak by se mohlo zdát z článku výše.

Během 14-ti měsíců od otevření Daktory – od listopadu 2008 – nebyl jediný policejní zátah na jejich prostory v Delta street dokud Sunday News nezveřejnili článek žádající po policii odpovědi.Národní policejní velitelství odmítlo situaci komentovat, ale včera čtyři policejní auta přepadla Daktory.

„Policisté provedli domovní prohlídku a zabavili osvětlovací techniku a několik laptopů“ řekli členové klubu.Detektiv Rhys Wilson nechtěl komentovat, co policie zabavila, ale prohlásil, že bylo zajištěno mnoho důkazů, na kterých teď bude jeho sbor pilně pracovat. Policie obvinila jednoho muže z pěstování marihuany a další obvinění budou nejspíše následovat, řekl Wilson. Daktory sdružuje více než 2000 členů, kteří platí měsíční příspěvek, aby mohli kouřit (převážně jejich vlastní konopí) v prostorném skladišti klubu.

Členové, jejichž jména zůstávají v tajnosti, musí mít alespoň 18 let a podepsat roční členství v klubu. Green (59) řekl, že nejstaršímu členovi klubu táhlo na 80 a členy byli také lékaři, právníci, soudní úředníci i podnikatelé. Nejvíce bylo učitelů, řekl Green, který si změnil jméno z původního Ken Morgan, a provozuje Daktory. Zatím akcie klubu drží u sebe, ale plánuje v blízké budoucnosti změnit vlastnictví na kolektivní.

Je plánováno použít jeho model po celé zemi: „Jsme ukázka toho, co se bude dít všude“.

„Přejeme si, aby konopí bylo legální, takže žijeme, jako kdyby bylo,“ řekl Green. „Takže u nás doma (Green žije v Daktory) máme motto ’žij jako by to bylo legální’. Prostě si myslíme, že je špatné a zcela bezdůvodné kriminalizovat něco tak neškodného jako je konopí.“

A Green i se svými příznivci skutečně ’žijí jako by to bylo legální’. Na jednom stolku se válejí nůžky ulepené od konopí, vedle jsou bongy, dýmky… vše co kuřák potřebuje.

Když reportéři Sunday News procházeli minulý týden prostory klubu, viděli více než tucet rostlin, slunících se na parapetu a dvě další pěstované pod umělým osvětlením v uzavřeném boxu a oddělené od veřejných prostor.V Greenově kuchyni nahoře bylo půl tuctu bongů – plastové, kovové, skleněné, velké i malé – rozeseto po okolí a ve skleněné dóze byly naskládány sušené paličky konopné odrůdy White Rhino.

Podle zákona o zneužívání omamných látek (Misuse of Drug Act) z roku 1975 je držení konopí trestné pod třemi měsíci vězení a pokutou až $500, kultivace konopí může vynést až 7 let za mřížemi. Držení potřeb ke kouření je taktéž ilegální. Minulý měsíc, když byl dotazován na Daktory, řekl Grant Watson, seržant z New Lynn, že postoj policie ke konopí je jasný – je to ilegální. „Nezáleží na tom, jestli jste doma nebo kdekoliv jinde, kouření a držení konopí je porušení zákona o zneužívání omamných látek a nese s sebou riziko pokuty či uvěznění,“ řekl. Před včerejším zavřením Daktory si policie vzala na mušku odjíždějící motoristy po novoročních oslavách. Green s tímto jednáním nesouhlasí, protože dle jeho slov je to plýtvání policejními prostředky a věří, že tento postup je protiprávní.

„Odmítám být omezován, obtěžován či zadržován jen proto, že jsem součástí kultury, která uznává a šíří konopí mezi těmi, kteří jsou taktéž její součástí,“ řekl.

Aby dokázal, že jsou členové klubu obtěžováni, jel 2. ledna Green objet blok s jiným členem, který cestu natáčel ze zadního sedadla. Jeho plán vyšel báječně. Ve videu, dostupném na YouTube a hrdě předvedeného redaktorům Sunday News, je Green téměř okamžitě zastaven policií, která ho po kontrole dokladů brzy propouští. Bez postihu.

Tento výstup neznamená, že by Green byl proti zákonu zakazujícím jízdu pod vlivem omamných látek. Členové Daktory jsou vedeni ke střízlivému řízení a je jim doporučováno si mezi kouřením a jízdou odpočinout. „Členové se loučí s čistýma očima“ řekl Green.

Dříve tento týden, před nájezdem policie, řekl Green, že není překvapen, že Daktory nebyla policií uzavřena. „Je to můj domov a příslušníci mi již dříve řekli, že nemám kouřit na veřejnosti, abych kouřil v soukromí a nebudu s nimi mít problémy“. Greenův problém s konopnou legislativou je ten, že obyčejní lidé jsou zavíráni za užívání látky, která byla prokázána jako méně škodlivá, než tabák či alkohol. Řekl, že konopí je součástí popkultury a už samotný fakt, že ho užívá tolik lidí, je zatraceně dobrý důvod přestat zavírat těch několik málo z nás. NORML (National Organization for the Reform of Marijuana Laws  http://norml.org/ tvrdí, že na Novém Zélandu je každých 37 minut zadržen člověk kvůli konopí, což dělá asi 15 000 případů ročně. Green také chce vidět konopný průmysl mimo vliv organizovaného zločinu, v rukou komunity, kde může být adekvátně dohlížen.

Říká, že trh s konopím je momentálně mimo veškerou kontrolu. Daktory, řekl Green, byla bezpečným přístavem pro všechny uživatele a zajišťovala, že nebudou v ohrožení při obstarávání konopí.

Navzdory prosazování reformy konopných zákonů Green (který v osmdesátých letech rozběhl kasíno na člunu mimo policejní jurisdikci) neobhajuje užívání konopí, dokonce byl až do svých 40-ti proti němu.„Konopí není pro každého. Neobhajuji užívání konopí, obhajuji jeho neškodnost“.

Skutečně se příliš neděje, že by to členové s konopím v Daktory přeháněli, v tomto smyslu je to spíše coffee-shop, než noční klub.Návštěvníci Daktory – otevřené od středy do neděle – můžou zahlédnout lidi: „Poklidně sedící, užívající si tichou konverzaci a svůj joint, poslouchající hudbu a obecně odpočívající. Je to velmi uklidňující místo,“ vysvětlil Green, aby zahnal pověry, že jeho klub je nějaký „koutek zmaštěnců“.

Daktory je poklidné místo. Trochu jako rekreační středisko. Je tam spousta gaučů, křesel, stolečků a velký otevřený prostor. Káva je k dispozici, jídlo je plánováno a je tam hřiště, bazén, stolní tenis, knihovna (která obsahuje kompletní Shakespearovo dílo), projektor a samozřejmě hudba.

Překlad a úprava textu: Kyla

Těch ale přichází tak jako tak málo, protože marihuanu Mexičané pěstují v zapadlých koutech národních parků, kam se většinou nedostanou ani turisté, ani místní strážci.

Národní marihuanové parky

„Stejně jako Mexičané ovládli obchod s metamfetaminem (alias pervitinem – pozn. red.), přešli také na tyto megamonstrózní plantáže,“ řekl AP Brent Wood z oddělení pro potírání narkotik při ministerstvu spravedlnosti státu Kalifornie.

Zatímco tak Američané pěstují většinou několik set rostlin, mexické gangy mají na svých plantážích i 75 000 exemplářů s potenciálním výnosem 30 tun konzumovatelného konopí ročně. I přestože se jedná o tak velké plantáže, zřizovat je přímo v USA nečiní gangům potíže.

Nacházejí se totiž daleko od očí policie a DEA, pod sekvojemi v kalifornských národních parcích Redwood, Sequoia a Yosemite, v Sequoia National Forest i jinde v pohoří Sierra Nevada, dále ve Wisconsinu a také v odlehlých částech texaských rančů.

I kdyby údajně měly americké úřady dostatek lidí na kontrolu polí daleko od turistických stezek, horský terén a časté mlhy mají ten efekt, že by je strážníci našli jen náhodou.

Koka

Podle Sanha Tree, ředitele Projektu drogové politiky ve washingtonském Institutu pro politické studie (IPS), jsou tyto informace důkazem toho, že americká drogová politika stojící na ničení drogových plantáží nefunguje.

Jedná se přitom o velice nákladnou iniciativu, do níž USA v Latinské Americe investují stovky milionů dolarů. Jde zejména o pole osázená kokou v Kolumbii.

Tree však tvrdí, že existuje ještě jasnější příklad toho, že je tato politika nefunkční.

„Jedním z nejjednodušších míst, kde se dají sehnat drogy, jsou naše věznice, kde bychom měli mít teoreticky úplnou kontrolu nad tím, co se uvnitř děje,“ napsal emailem Aktuálně.cz. „Pokud nejsme schopni dostat drogy z našich věznic, jak je můžeme být schopni dostat z tak velkého státu, jako je Kalifornie. Uvědomte si, že Kolumbie je větší než Kalifornie a Texas dohromady.“

José bude mlčet

Nelegální imigranti dříve přespávali přímo v polích, nyní však mají své tábory i více než kilometr daleko a slouží jim pozorovací stanoviště na zemi i na stromech. Z Mexika přivážejí i experty na půdu a zavlažovací systémy.

„Znají terén lépe než my,“ říká policejní poručík Rick Ko z kalifornského Fresna. „Mohou nás zastřelit dřív, než je vůbec uvidíme.“

A i když nakonec policisté pěstitele chytí, není jim to většinou k ničemu. Často nemají představu o pozadí operace a většinou odmítají spolupracovat. Gangy si totiž vybírají takové pracovníky, kteří mají v Mexiku rodinu, aby je mohly podle potřeby vydírat.

„Když pošlou Josého a José je převeze, půjdou po Josého rodině. Jsou v tom velké peníze,“ říká Scott Stewart ze soukromé zpravodajské služby Stratfor sídlící v texaském Austinu.

Velké množství marihuany je do USA stále pašováno z Mexika, podle odborníků je však existence plantáží přímo ve Spojených státech důkazem toho, že se Mexičané snaží svůj obchod diverzifikovat.

Většina zadržených pochází ze státu Michoacán na pobřeží Tichého oceánu, který je baštou kartelu La Familia Michoacana (Rodina z Michoacánu), spojence sinalojského kartelu vedeného nejhledanějším mexickým zločincem Joaquínem Guzmánem zvaným „Prcek“.

Autor: Roman Gazdík

Zdroj: www.aktualne.cz

Od roku 2007 pojistila prý firma klienty nejen v Kalifornii, ale i v jiných státech. Kalifornie povoluje od roku 1996 lékařům, aby drogu doporučovali obětem rakoviny, AIDS, chronických bolestí, migrén, artritidy a „nemocí, kde poskytuje úlevu“. Marihuanu v Kalifornii legálně vydává na dva tisíce míst. Některá města už navrhla neotevírat další tyto lékárny.

Zdroj: www.drogy-info.cz

Konopný olej vnitřně i zevně

Konopný olej se používal jako potravina i lék už tisíce let před naším letopočtem ve starověké Číně. Tradičně se v lidovém léčitelství předepisoval na léčbu spálenin, ekzémů a dalších postižení kůže zevně i vnitřně. Jeho dlouhodobé užívání lidmi i zvířaty posiluje vlasy, nehty, chlupy a další tkáně tohoto typu a má pozitivní účinek na metabolismus a imunitní systém. Při orálním užívání dochází ke zlepšení zdravotního stavu obvykle již po dvou týdnech.

Konopný olej je jedním z nejcennějších olejů rostlinného původu, protože obsahuje až 80 % nenasycených mastných kyselin, které lidský organismus potřebuje k běžnému správnému fungování. Jedná se především o esenciální mastné omega-3 a omega-6 kyseliny – jsou to kyselina linolová a alfa-linolenová a vzácná GLA kyselina gama-linolenová. Esenciální se jim říká proto, že si je lidské tělo neumí samo vyrobit a musíme je přijímat z potravy nebo vstřebáváním.

Esenciální mastné kyseliny také slouží jako základní stavební kameny pro tvorbu endokanabinoidů. Tyto látky fungují v rámci endokanabinoidního systému, který udržuje rovnováhu v životně důležitých systémech v našem organismu. Má velký vliv i na funkci imunitního systému, který pravděpodobně hraje významnou roli ve výskytu nejen atopie, ale i lupenky a akné.

Jak poznat problémovou kůži?

Suchá kůže vzniká snížením obsahu tuků v pokožce, konkrétně úbytkem ceramidů, k němuž dochází vlivem nemoci nebo životního prostředí. Ceramidy se z pokožky vymývají například při mytí nádobí, ručním praní a úklidu s použitím saponátů. Nedostatek tvorby ceramidů má za následek narušení bariérové funkce kůže, což platí zejména u malých dětí. Voda z hlubších vrstev se dostává na povrch, kůže tak rychle vysychá a dochází ke svědění, které nutí ke škrábání. To samozřejmě stav kůže dále zhoršuje a otevírá bránu infekci.

Autor: Bushka Bryndová

Celý článek včetně informací v jakých podobách konopí léčí a odkazů na zdroje se dočtete na www.konopnyshop.cz

Podle nezávislých institucí, jako je například WOLA (Washington Office on Latin America), tím INCB překračuje své pravomoce a zasahuje do kompetencí vlád nezávislých států. Držení drog pro vlastní potřebu má být totiž upraveno v souladu s ústavními pořádky jednotlivých zemí, navíc INCB nemá pravomoc přímo ani zprostředkovaně vyzývat vlády, aby přijaly jakákoli opatření – s výjimkou úprav v oblasti prekursorů na výrobu drog.

Mezinárodní dohody OSN z let 1961, 1971 a 1988 zavazují signatářské země ke kriminalizaci nelegálních drog. Dekriminalizace držení drogy pro vlastní potřebu byla ovšem v souladu s těmito dohodami zavedena ve 13 státech USA (v případě marihuany), některých evropských zemích (např. Portugalsko nebo Česká republika – držení malého množství drogy pro vlastní potřebu není postižitelné podle trestního zákona) a v roce 2009 také v uvedených státech Latinské Ameriky.

Seminář „Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika" reaguje na aktuální vývoj v medicíně a v české společnosti. Pokroky lékařské vědy ve výzkumu moderních léčebných využití této tradiční léčivé byliny, její tuzemský status zakázané omamné látky a tedy její legální nedostupnost, nejasná perspektiva uvedení léčebných přípravků z konopí na český trh i nadšenecké naděje na ten či onen „konopný všelék" se spojují do těžko přehledné a často zbytečně vyhrocené diskuse.

Centrum adiktologie se problematice konopí a léčbě s jeho využitím dlouhodobě věnuje; proto se pod záštitou poslance Ivana Langera a děkana své domovské fakulty Tomáše Zimy snaží prostřednictvím semináře stručně shrnout současný stav výzkumu a medicínského použití konopných látek ve světě i u nás a popsat národní a mezinárodní zákony a předpisy, v jejichž rámci se snaha o zpřístupnění konopných látek a/nebo konopí nemocným odehrává. Cílem je poskytnout všem zúčastněným – pacientům, jejich blízkým, lékařům, legislativcům, politikům a politickým stranám – zasvěcený vhled do problému, a tak usnadnit realistické a rychlé vyřešení současné situace, která odepírá postiženým legální přístup k léčbě a vhání je za hranici nezákonnosti.

Seminář moderuje PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. (Centrum adiktologie).

Program semináře bude zveřejněn na stránkách adiktologie.cz v příštích dnech. Postupně zde budou zveřejňována také abstrakta a po skončení semináře budou zpřístupněny prezentace. Veškeré podklady jsou paralelně zveřejňovány také na stránkách poslance Langera.

Pro bližší informace sledujte průběžně stránku www.adiktologie.cz, která bude doplňována podrobnostmi o mluvčích a abstrakty.  Seminář je určený odborné a zájemové veřejnosti a jeho kapacita je omezena.

„V pořadníku na léčbu konopím u společnosti Konopí je lék, o.s., ke dni 25. února je více než 100 nemocných, z toho je celá řada pacientů s onkologickým onemocněním,“ uvádí se v dopise. Společnost je podle předsedkyně Jany Budařové připravena spolupracovat při léčbě a výzkumu léčivých účinků konopí s českými i zahraničními odborníky.

Podle Budařové porušují nyní české státní orgány zákony a ústavu tím, že neumožňují nabízet nemocným léčivé rostliny a byliny a „nutí“ je užívat léky, které jsou podle ní mnohdy „zdraví škodlivé“.

České zákony neumožňují požívat léky z konopí (ilustrační foto).„Žádáme okamžitou změnu stávajícího nemorálního a nezákonného stavu,“ uvádí Budařová v dopise. Nemocní a jejich blízcí se podle ní mohou bránit tím, že podají trestní oznámení a využijí paragraf o neposkytnutí pomoci.

Společnost rovněž chce, aby platná vyhláška byla rozšířena tak, že oprávněnou osobou k pěstování, držení a zpracování léčivých rostlin a bylin bude každá osoba starší 18 let, která s doporučením lékaře oznámí tuto skutečnost se svými osobními identifikačními údaji ministerstvu zdravotnictví.

Nový trestní zákoník povoluje vypěstovat pět rostlin konopí. Kdo ho vypěstuje více, může jít až na pět let do vězení. Do 5 rostlin je pěstování konopí hodnoceno jako přestupek a lze uložit pokutu od výše 15 000 Kč.

Zdroj: ČTK

Od března 2009 měla Evropská komise k dispozici zprávu o dopadech drogové politiky na globální trh s nezákonnými drogami od roku 1998 do roku 2007. Tato zpráva přinesla následující závěry: současná drogová politika, založená na prohibici, nedokázala snížit dodávky drog ani poptávku po nich a poškozuje jedince i společnost ve velkém měřítku.

Vyslanec ENCODu bude přítomen při nadcházejícím setkání ve Vídni, aby připomněl vládní delegátům, že jejich úkolem je chránit své lidi před nebezpečím a ne je nebezpečí vystavovat.

4. března, členové ENCODu zorganizují protestní akci u Malajské ambasády v Paříži a v Londýně. Stejný den bude uveřejněn v malajském tisku veřejný dopis Malajské vládě, který žádá okamžité ukončení udělování trestů smrti pro osoby zadržené v souvislosti s drogami.

Pravda prohlášení, které šíříme po mnoho let, že prohibice je skutečná hrozba pro společnost, začíná být zjevná zrovna jako to, že Slunce vyjde každý den. Prohibice ústí v enormní ilegální zisky, které poškozují ekonomiku, korumpují autority a ze kterých se financuje ozbrojené násilí. Také zvyšuje roztříštěnost společnosti a individuální stres občanů.

Celkové náklady občanů EU na prohibici drog jsou odhadovány (spodní odhad) na 40 miliard Euro, nebo chcete-li 80 Euro na obyvatele každý rok. V jiných částech světa jsou tyto částky ještě vyšší. Obzvláště v době ekonomické krize si nemůžeme dovolit plýtvat takové množství prostředků na politiku, která naprosto zřejmě nepřináší jakékoliv zlepšení a která zároveň evidentně vytváří problémy milionům jedinců.

Reuter Tratmann ve své správě uvádí i další skutečnosti. Ti, kteří přijímají vědecké důkazy nemohou déle popírat, že drogová prohibice nefunguje. Právní rámec pro legální produkci a distribuci drog je jediná smysluplná a efektivní cesta ke snížení s drogami spojených problémů a redukci organizovaného zločinu. Navíc nové zisky z daní by bylo možno použít na zdraví, výzkum, vzdělávání či v sociálních programech.

Otázka není jestli, ale kdy. K urychlení konce prohibice musíme pokračovat v naplňování dvou cílů : zdiskreditovat prohibicionistický režim a ujistit se, že už se nikdy nevynoří, a dodat odvahu promluvit nahlas lidem, kteří si přejí jinou politiku.

Kdy selský rozum ovládne svět drogové politiky a svět obecně? Čtěte více v příštím ENCOD bulletinu.

Autor : Joep Oomen, asistence: Peter Webster

Překlad:  Berrea

Zdroj: www.encod.org

Náhlá vzplanutí ale nemívají dlouhého trvání. Necelé dva dny poté, co TDPF na uvedený dokument upozornil, z něho zmizela celá závěrečná část. Právě ta, která uváděla argumenty pro dekriminalizaci a která na webu v nezměněné podobě vydržela déle než 3 roky. Jinými slovy – UNODC zcenzuroval vlastní web, protože obsahoval nevhodné názory.

• Před zásahem cenzora (archiv Wayback Machine)
• Nyní (chybí sekce 4) (oficiální web UNODC)

Zdroj včetně náhledů webu před a po cenzuře:  http://entheo.posterous.com