Marihuana: mýty a fakta


morgan.gif
V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy “Marihuana – mýty a fakta” (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů. Systematicky seřadili fakta a porovnali se zažitými tvrzeními o této droze. Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany bezpochyby může být škodlivé – ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty, které ji obklopují.
The Lindesmith Center je výzkumný ústav drogové politiky, který podporuje fundované analýzy a diskuse o drogách a drogových politikách. Lynn Zimmerová a John P. Morgan jsou významní američtí vědci a odborníci na mezivědní studie o drogách.

Ukázalo se totiž, že užívání marihuany není obecně zdaleka tak škodlivé, jak se často tvrdí – pokud ovšem nejde o skutečně extrémní dávky. Ohledně užívání marihuany dětmi je jasné, že těm by se do rukou dostat neměla, což platí i o ostatních psychoaktivních látkách. Ačkoliv se tak stává i přes její přísný postih, přesto by to nemělo být v žádném případě důvodem k panice a k šíření nepravdivých informací nebo k démonizování marihuany a jejích uživatelů, nýbrž k zamyšlení nad jinými, alternativními přístupy a k čerpání ze zkušeností ostatních zemí.

1. Škody způsobené marihuanou byly vědecky prokázány

Mýtus:
V šedesátých a sedmdesátých letech se mnoho lidí domnívalo, že marihuana je neškodná. Dnes však již víme, že marihuana je daleko škodlivější, než se dříve předpokládalo.

Fakta:
V roce 1972, po prozkoumání výsledků vědeckých výzkumů, došla National Commission on Marihuana and Drug Abuse k závěru, že ačkoliv marihuana není zcela neškodná, její nebezpečnost je silně přeháněna. Od té doby vědci provedli tisíce dalších výzkumů na lidech, zvířatech a na buněčných kulturách. Ani jeden z nich neprokázal, že by závěry dotyčné komise byly mylné. Prestižní britský lékařský časopis Lancet v roce 1995 na základě třicetiletého výzkumu napsal, že “kouření cannabisu neškodí zdraví, a to ani dlouhodobě”.

2. Marihuana nemá žádné léčivé účinky

Mýtus:
Jsou dostupné bezpečnější a účinnější léky. Obsahují syntetickou verzi THC, hlavní účinné látky obsažené v marihuaně, v USA prodávanou pod názvem Marinol.

Fakta:
Marihuana mimo jiné pomáhá při odstranění nevolností doprovázejícími chemoterapii, podporuje chuť k jídlu u pacientů s AIDS a snižuje nitrooční tlak u nemocných se zeleným zákalem. Je rovněž prokázáno, že marihuana pomáhá proti svalovým křečím u pacientů s neurologickými poruchami. Syntetické THC je na lékařský předpis, ale pro mnoho pacientů není tak účinné jako kouření marihuany. Navíc, čisté THC může způsobovat nepříjemnější vedlejší účinky než kouřená marihuana, kterou je daleko snazší dávkovat a u pacientů trpícími záchvaty zvracení (AIDS, chemoterapie), je nejlepším způsobem aplikace. V dnešní době mnoho lidí užívá marihuanu jako lék i přes její zákaz. I přesto, že riskují vězení.

3. Marihuana vytváří silnou závislost

Mýtus:
Dlouhodobí uživatelé marihuany si na ní vybudují fyzickou závislost, které se tak těžko zbavují, že často potřebují léčení, aby se svého návyku zbavili.

Fakta:
Většina lidí, kteří kouří marihuanu, tak činí pouze občasně. Jen malá menšina Američanů – méně než 1 procento – kouří marihuanu denně. A ještě méně z nich si vytvoří závislost na marihuaně. Marihuana přitom nevytváří fyzickou závislost. Problémy s překonáním vysazení marihuany mohou mít jen velmi duševně labilní jedinci.

4. Marihuana je vstupní branou k dalším drogám

Mýtus:
Dokonce, i když vezmeme v úvahu, že marihuana sama o sobě způsobuje jen minimální škody na zdraví, je to nebezpečná látka, protože vede k užívání “silnějších” drog, jako jsou heroin, pervitin, LSD a kokain.

Fakta:
Marihuana nevede k užívání tvrdých drog. Tato teorie o vstupní bráně je výsledkem účelové interpretace statistik. Marihuana je v dnešní Americe tou nejrozšířenější drogou vůbec, takže lidé, kteří užívají méně obvyklé zakázané drogy jako heroin, pervitin, kokain, LSD, velmi pravděpodobně předtím užívali i marihuanu. Většina uživatelů marihuany neužívá jiné zakázané drogy. Ve skutečnosti je marihuana pro velkou většinu lidí spíš konečnou stanicí, než odrazovým můstkem. Podle posledních průzkumů se zjistilo, že skutečným odrazovým můstkem k tvrdým drogám jsou alkohol a nikotin v příliš nízkém věku. Příklad Nizozemí naznačuje, že ke snížení počtu uživatelů tvrdých drog přispívá oddělení scény tvrdých drog od marihuanové subkultury její dekriminalizací.

5. Represe marihuany není dostatečně silná

Mýtus:
Jen málokteří uživatelé marihuany se dostanou do vězení a tento shovívavý přístup má za následek, že marihuana je tak lehce k dostání a její užívání natolik rozšířené.

Fakta:
V USA se v letech 1991 až 1995 počet zatčení za marihuanu zdvojnásobil. Jen v roce 1995 za ni bylo zatčeno více než půl miliónů lidí. Z toho jich bylo 86 % zatčeno za pouhé držení. V současnosti jsou v USA za marihuanu vězněny desítky tisíc lidí. A ještě daleko větší počet je na svobodě s podmíněným trestem nebo byli potrestáni pokutou a dalšími sankcemi, včetně zabavení majetku, odebrání řidičského průkazu a výpovědi ze zaměstnání. Marihuana je i přes všechny tyto postihy stále stejně dostupná a rozšířená.

6. Marihuanová politika Holandska je neúspěšná

Mýtus:
Holandská legislativní úprava, která umožňuje volný nákup, prodej a užívání marihuany, vyvolala zvýšení počtu jejích uživatelů, zvlášť mezi mládeží.

Fakta:
Holandská drogová politika je ta nejméně represívní v Evropě. Již po více než dvacet let si Holanďané nad 18 let smějí kupovat a užívat cannabis (marihuanu a hašiš) ve státem povolených coffee-shopech. Tento přístup však nevyvolal žádné dramatické zvýšení užívání cannabisu. Procenta užívání marihuany v USA a Holandsku jsou pro většinu věkových kategorií uživatelů obdobná. Avšak v případě mladších dospívajících je toto procento v USA dvojnásobné. Holandští občané ve své většině podporují současný přístup k užívání cannabisu, který je spíš považován za normální, než dramatizován.

7. Marihuana ničí mozkové buňky

Mýtus:
Marihuana při delším užívání trvale poškozuje strukturu a funkci mozku, způsobuje ztrátu paměti, rozklad osobnosti, snižuje výkonnost a schopnost poznávat.

Fakta:
V současnosti neexistuje jediný lékařský pokus, který by prokázal jakékoliv poškození mozku způsobené marihuanou u člověka, a to ani v případě dlouhodobého užívání silných dávek. Jedna dřívější studie tvrdila, že bylo nalezeno poškození mozku u opic rhesus poté, co byly po dobu 6 měsíců vystavovány vysokým koncentracím marihuanového kouře. Pozdější výzkumy provedené s použitím přesnější metodiky neprokázaly žádné poškození mozku u opic, které během jednoho roku denně inhalovaly množství kouře odpovídající 4-5 marihuanovým cigaretám. Tvrzení o tom, že marihuana zabíjí mozkové buňky, se zakládá na spekulativním výsledku výzkumu starého čtvrt století, který od té doby nikdy nebyl potvrzen dalšími vědeckými výzkumy provedenými v této oblasti.

8. Marihuana způsobuje amotivační syndrom

Mýtus:
Marihuana své uživatele činí pasivními, apatickými a bez zájmu o budoucnost. Studenti, kteří užívají marihuanu, začnou mít špatné studijní výsledky, a zaměstnanci pod jejím vlivem mají špatnou výkonnost.

Fakta:
Po celých posledních dvacet let se vědci pokoušeli prokázat, že marihuana způsobuje amotivační syndrom a nepodařilo se jim to. Od lidí, kteří jsou intoxikovaní trvale a bez ohledu na to, jakou drogou, se samozřejmě nedá očekávat, že budou produktivní. Marihuana však nemá žádné specifické působení na ztrátu motivace či ambicí. Během výzkumů v laboratorních podmínkách se zjistilo, že pokusné osoby, kterým byly podávány i silné dávky marihuany během několika dní až týdnů, nevykazují žádné snížení motivace k práci či výkonnosti. Naopak, zjistilo se, že dospělí uživatelé dosahují vyšších mezd než ti, co marihuanu neužívají. Vysokoškoláci, kteří užívají marihuanu, mívají stejné výsledky jako neuživatelé. U středoškoláků je užívání silných dávek marihuany spojováno s neúspěchem ve studiu, avšak obvykle marihuana následuje až po učebním neúspěchu.

9. Marihuana poškozuje paměť a schopnost poznávání

Mýtus:
Lidé pod vlivem marihuany nejsou schopni racionálně a inteligentně myslet. Chronické užívání marihuany způsobuje duševní poškození.

Fakta:
Marihuana způsobuje okamžité, dočasné změny v myšlení, vnímání a zpracování informací. Poznávací proces, který je nejzřetelněji ovlivněn marihuanou, je krátkodobá paměť. Při laboratorních pokusech se zjistilo, že osoby pod vlivem marihuany si bez problémů dokáží vzpomenout na věci, které se naučily dříve. Činí jim však problém učit se nové poznatky a zapamatovat si je. Toto snížení schopností je však omezeno jen na dobu intoxikace. Neexistuje ani žádný přesvědčivý důkaz o tom, že dlouhodobé užívání silných dávek marihuany trvale poškozuje paměť či jinak ovlivňuje poznávací funkce.

10. Marihuana může způsobovat duševní poruchy

Mýtus:
Dokonce i občasné užívání marihuany u dospívajících může mít za následek psychologické škody. Pod vlivem marihuany se uživatelé chovají iracionálně a často se projevují náladově a nevyzpytatelně.

Fakta: Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by marihuana způsobovala nějaké psychologické či duševní poškození u dospívajících nebo dospělých. U některých uživatelů marihuany může dojít k nepříjemným pocitům po přijmutí marihuany v potravě – od pocitu paniky až k pocitům úzkosti, paranoi. Takové pocity mohou nezkušeného uživatele i vyděsit, ale jsou jen dočasné. Při velmi vysokých dávkách může intoxikace marihuanou způsobit dočasnou psychózu. K tomu však dochází jen velmi zřídka a spíš v případech, kdy je marihuana požita v potravě a nikoliv při kouření. Marihuana nezpůsobuje žádné hluboké změny v lidském chování.

11. Marihuana vede k zločinu

Mýtus:
Uživatelé marihuany se dopouštějí více majetkových zločinů než ti, kteří ji neužívají. Lidé pod vlivem marihuany se stanou iracionálními, agresivními a násilnými.

Fakta:
Všechny seriózní vědecké a vládní komise, které se zabývaly vztahem mezi užíváním marihuany a zločinem, dospěly ke stejnému závěru: a to, že marihuana nevede k zločinu. Drtivá většina uživatelů marihuany se nedopouští žádného jiného zločinu než jejího držení. A u těch uživatelů marihuany, kteří se zločinů dopouštějí, její užívání nehraje žádnou kauzální roli. Téměř všechny provedené pokusy na lidech i zvířatech prokázaly, že marihuana agresivitu spíš snižuje než zvyšuje.

12. Marihuana způsobuje poruchy mužských i ženských pohlavních hormonů

Mýtus:
Marihuana brání působení mužských i ženských pohlavních hormonů. Marihuana může způsobit neplodnost jak u mužů, tak i u žen. Marihuana způsobuje opoždění pohlavního vyspívání u dospívajících. U mužů způsobuje vytváření ženských rysů a mužských rysů u žen.

Fakta:
O tom, že by marihuana způsobovala u žen či mužů neplodnost, neexistují žádné vědecké důkazy. Při pokusech se zvířaty snižují vysoké dávky THC produkci některých pohlavních hormonů a mohou narušit jejich rozmnožování. Většina výzkumů prováděných na lidech však zjistila, že marihuana nemá na pohlavní hormony vůbec žádný vliv. A ty výzkumy, kde se prokázal určitý vliv na pohlavní hormony, ukazují, že je pouze nevýznamný, dočasný a nemá žádný negativní dopad na rozmnožovací schopnosti. Nenašly se žádné vědecké důkazy o tom, že by marihuana způsobovala zpomalení pohlavního vyspívání u dospívajících či měla vliv na vytváření mužských charakteristik u žen a ženských u mužů.

13. Užívání marihuany během těhotenství poškozuje plod

Mýtus:
Užívání marihuany v prenatálním stádiu má za následek, že se rodí postižené děti, které pak mají problémy s vývojem. Zdravý vývoj dalších generací je ohrožen užíváním marihuany těhotnými ženami.

Fakta:
Výzkumy prováděné na novorozencích, menších i větších dětech neprokázaly žádná poškození, která by bylo možné přičíst marihuaně na vrub. Marihuana nemá žádný prokázaný dopad na porodní váhu, délku těhotenství, neurologický vývoj nebo na četnost výskytu tělesných vad. Stovky testů provedené na starších dětech prokázaly jen velmi slabé rozdíly u potomků uživatelů marihuany a některé z nich jsou spíše v pozitivním směru než naopak! Dvě nepotvrzené případové studie udávaly předporodní vystavení vlivu marihuany jako jeden z mnoha faktorů spojených s dětskou rakovinou. Vzhledem k ostatním vědeckým důkazům je vysoce nepravděpodobné, že marihuana skutečně u dětí vyvolává rakovinu.
Američtí vědci nedávno provedli pokus s kanabinoidem anandamidem, který přidali do Petriho misek s dvoubuněčnými myšími embryi – v 60% případech se jejich vývoj zastavil. A ačkoliv tento výsledek nemá vůbec žádnou spojitost s lidmi a u lidí se nic podobného neprokázalo, je v amerických vládních materiálech uváděn jako důkaz o “závažném škodlivém vlivu marihuany v těhotenství”.

14. Marihuana poškozuje imunitní systém

Mýtus:
Lidé užívající marihuanu jsou vystaveni zvýšenému riziku infekcí. Obzvlášť HIV pozitivní pacienti a ti s AIDS jsou velice zranitelní vůči imunopatickým vlivům marihuany, protože jejich imunitní systém je již tak oslaben.

Fakta:
Neexistuje žádný důkaz o tom, že by uživatelé marihuany byli více náchylní k infekcím než ti, kteří ji neužívají. Rovněž se nenašel žádný důkaz o tom, že by užívání marihuany snižovalo odolnost vůči pohlavně přenositelným nemocem. Dřívější tvrzení, že buňky odebrané kuřákům marihuany vykazují snížení imunity, byly mezitím vyvráceny. Při dalších pokusech byly zvířatům podávány extrémně vysoké dávky THC, poté se pokusná zvířata vystavila působení viru a prokázala vyšší míru infekcí. Takové pokusy však nemají žádnou průkaznou hodnotu ohledně působení na člověka. Dokonce i u lidí s poruchami imunity (např. při AIDS) je užívání marihuany relativně bezpečné. Je však pravdou, že poslední výzkumy, které prokázaly souvislost mezi kouřením tabáku a plicními infekcemi u pacientů s AIDS, vyvolaly další výzkumy, které se budou zabývat možností škodlivých následků inhalování marihuanového kouře u osob se sníženou imunitou.

15. Marihuana je pro plíce škodlivější než tabák

Mýtus:
Kuřáci marihuany se vystavují vysokému riziku, že onemocní rakovinou plic, bronchitidou či rozedmou plic.

Fakta:
Umírněné kouření marihuany představuje jen velmi slabé nebezpečí pro plíce. Marihuanový kouř stejně jako kouř z cigaret obsahuje řadu dráždivých a karcinogenních látek. Kuřáci marihuany však většinou kouří daleko méně často než kuřáci tabáku, a tak za stejné časové období inhalují daleko méně kouře. Výsledkem je, že riziko závažného poškození plic je u kuřáků marihuany menší. Není znám jediný případ rakoviny plic, který by se dal přisoudit jedině marihuaně. Avšak vzhledem k tomu, že v plicních buňkách odebraných silným kuřákům marihuany byly nalezeny prekancerózní změny, není možné úplně vyloučit souvislost mezi plicní rakovinou a marihuanou. Na rozdíl od kuřáků tabáku se však v plicích silných kuřáků marihuany neobjevuje obstrukce dýchacích cest. To znamená, že z kouření marihuany nevzniká rozedma plic.

16. Marihuana se ukládá v tělesném tuku a její účinky přetrvávají

Mýtus:
Aktivní složka marihuany – THC – se ukládá v tělesném tuku. Protože THC se z tukových buněk uvolňuje jen velmi pozvolna, psychoaktivní účinky mohou trvat ještě celé dny až týdny po jejím užití. Dlouhé setrvávání THC v těle poškozuje orgány s vysokým obsahem tukových buněk, obzvláště mozek.

Fakta:
Hodně aktivních drog se ukládá v tukových buňkách. Narozdíl od nich však v případě THC dochází k pomalému vylučování z tukových buněk. Následkem toho se pak stopy marihuany dají v těle nalézt ještě po dnech až týdnech následujících její užití. Obsah THC v mozku však již během několika hodin po kouření marihuany klesne pod koncentraci potřebnou k dosažení psychoaktivního efektu. Tukové buňky, ve kterých THC přetrvává, nejsou jeho přítomností poškozovány ani nedochází k poškození mozku či jiných orgánů. Nejdůležitějším následkem pomalého vylučování marihuany z organismu je to, že je možné ji zjistit v moči, krvi a tkáních ještě dlouho po jejím užití a poté, co její psychoaktivní účinek již dávno skončil.

17. Marihuana je hlavní příčinou automobilových nehod

Mýtus:
Stejně jako alkohol, marihuana narušuje psychomotorické funkce a snižuje schopnost řídit vozidlo. Zvýší-li se počet uživatelů marihuany, zvýší se tak nevyhnutelně i počet automobilových nehod.

Fakta:
Neexistují žádné důkazy o tom, že by se marihuana nějak podstatně podílela na automobilových nehodách a počtu jejich obětí. Od určité dávky výše marihuana snižuje schopnost vnímání a psychomotoriku, což by mohlo mít negativní vliv na řízení. Avšak při pokusech s řidiči pod vlivem marihuany se neprokázalo, že by se nějak význačně zhoršovala jejich schopnost řídit vozidlo – v tomto směru je působení marihuany slabší než po nízké dávce alkoholu či po mnohých legálních léčivech (viz článek v češtině o vládou financované studii britské Laboratoře pro výzkum dopravy). Narozdíl od alkoholu, který zvyšuje sklon k riskantnímu řízení, jsou po marihuaně řidiči spíše opatrní. U smrtelně zraněných řidičů byla marihuana téměř vždy nalezena zároveň s alkoholem. U některých jedinců může marihuana hrát určitou roli v nebezpečném řízení, avšak celkově se nedá říct, že by ve společnosti tolik rozšířené užívání marihuany nějak významně ovlivňovalo počet automobilových nehod.

 

18. Stoupá počet zásahů lékařské pohotovosti v souvislosti s marihuanou

Mýtus:
Zásahy lékařské pohotovosti v souvislosti s marihuanou jsou na vzestupu, zvláště mezi mládeží. Je to důkaz toho, že marihuana je daleko škodlivější, než se mnozí lidé dříve domnívali.

Fakta:
Marihuana nezpůsobuje smrt předávkováním. Počet lidí, kteří při ošetření na pohotovosti uvedli, že užívají marihuanu, se zvýšil díky obecnému nárůstu jejího užívání. To pak vede k situaci, kdy je ošetření uvedeno v souvislosti s marihuanou, ačkoliv marihuana neměla nic do činění s událostí, jež dotyčného pacienta přivedla na pohotovost. Daleko více dospívajících užívá marihuanu než heroin či kokain. Proto je daleko více záznamů o užívání marihuany než těchto tvrdých drog i v souvislosti s ošetřením na pohotovosti. Ve velké většině případů, kdy je marihuana zmíněna, najdeme i zmínku o ostatních drogách. V roce 1994 byla pouze marihuana zmíněna jen u méně než 2% pohotovostních zásahů v souvislosti s požitím drog.

19. Marihuana je dnes silnější než v minulosti

Mýtus:
Lidé, kteří marihuanu užívali v šedesátých a sedmdesátých letech, si neuvědomují, že když dnešní mládež užívá marihuanu, jedná se o daleko nebezpečnější drogu.

Fakta:
Dnešní mládež užívá naprosto stejnou drogu jako mládež v šedesátých a sedmdesátých letech. Malý počet vzorků s nízkým obsahem THC (2-3%) zabavených DEA začátkem sedmdesátých let se dodnes používá k výpočtu dramatického nárůstu síly dnešní marihuany. Je třeba však vědět, že tyto vzorky nebyly typickými představiteli tehdy kouřené marihuany. Údaje o síle marihuany z osmdesátých let jsou daleko spolehlivější a ty žádný nárůst v průměrném obsahu THC nevykazují. Dokonce i kdyby tomu tak bylo, neznamenalo by to nutně, že silnější marihuana je nebezpečnější drogou, protože ta si i při různé síle zachovává obdobný psychoaktivní účinek.

20. Je možné předcházet užívání marihuany

Mýtus:
Programy protidrogové výchovy a prevence v osmdesátých letech snížily užívání marihuany. Od té doby však odhodlání k potírání marihuany kleslo a její užívání tak vzrostlo. Tím, že budeme důrazněji a v širším měřítku bojovat proti marihuaně, je možné zastavit experimenty mladých lidí s touto látkou.

Fakta:
Není žádný důkaz o tom, že hesla o boji proti drogám snižují zájem mladých lidí o drogy. Naopak, protidrogové kampaně ve školách a v médiích mohou dokonce drogy učinit atraktivnějšími. Užívání marihuany mezi mládeží se v osmdesátých letech snížilo a v devadesátých opět začalo růst. K tomuto nárůstu došlo i přes nejmasivnější proti-marihuanové kampaně v amerických dějinách. Drogové výchovné programy jsou v celé řadě jiných zemích založeny na modelu “harm reduction” (zmírnění škod), který se snaží o zmírnění škod, ke kterým mezi mladými lidmi dochází v souvislosti s experimenty s drogami.

Zdroj: www.bushka.cz



Legalmarket.cz