A. Protokol (1946)
Tento protokol byl podepsán dne 11. prosince 1946 v Lake Success,
v platnost vstoupil 10. října 1947. Jeho clem bylo převést funkce
kontroly omamných látek do působnosti Organizace spojených národů,
zároveň byla vytvořena Komise OSN pro omamné látky. Československo
přistoupilo k protokolu 28. září 1949.Po značném rozšíření
zneužívání drog v období po skončení druhé světové války byla
koordinace boje s drogami svěřena Narkotické komisi OSN (Division of
Narcotics). Je právě zásluhou této komise, že dala popud ke vzniku
dalších úmluv.
B. Jednotná úmluva o omamných látkách (1961)
Úmluva byla sjednána a podepsána dne 31. března 1961 v New Yorku.
V platnost vstoupila 13. prosince 1964. Jejím cílem bylo sjednotit všechny
dříve podepsané mezinárodní úmluvy z této oblasti, protože systém
kontroly se stát již natolik komplikovaným a nepřehledným (vedle již
zmiňovaných úmluv se jednalo ještě zejména o Protokol 1948 a Protokol
o opiu z roku 1953; Československo se nestalo smluvní zemí těchto dvou
protokolů), že bylo třeba zaměřit se zvláště na:
- Kontrolu pěstování rostlin, které slouží jako suroviny pro
získávání omamných látek (články 22 až 28)
- Vytvoření podmínek pro vybudování orgánů provádějících
ustanovení Úmluvy (článek 17)
- Omezení výroby omamných látek pouze na množství používaná pro
léčebné a omezené vědecké účely (článek 29)
Úmluva zakazovala kouření a požívání opia, žvýkání kokových listů
a používání konopí k jiným než k léčebným účelům. Byla však
stanovena přechodná doba na překonání obtíží spojených s opuštěním
těchto zastaralých praktik v některých zemích. Tato doba byla 15–25 let,
nejpozději do 31. prosince 1989.Přílohou této Úmluvy byly seznamy
omamných látek rozdělené do čtyř skupin. Do skupiny I. byly zařazeny
například morfin, kokain, opium, ze syntetických omamných látek pak
například fentadyl, petidin, piritramid, sultentanil, tilidin. Na základě
rozhodnutí Komise OSN pro omamné látky, jsou seznamy průběžně
doplňovány. Každý účastnický stát je povinen promítnout změny a
doplňky během 180 dnů do vnitrostátní právní úpravy. Úmluva byla
jménem ČSSR podepsána 31. července 1961 s výhradami k několika
článkům. Vláda ČSSR připojila souhlas k Úmluvě 13. září 1961 a
prezident ČSSR ji ratifikoval 23. listopadu 1963 s výhradami učiněnými
při podpisu Úmluvy.
C. Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných
látkách (1972)
Protokol ze dne 25. března 1972, podepsaný ve Vídni v tomž roce, vstoupil
v platnost 8. srpna 1975; posílil úlohu Mezinárodního úřadu pro kontrolu
omamných látek, rozšířil povinnosti států v oblasti odhadu spotřeby
omamných látek. Náš stát ho ratifikoval v roce 1988.
D. Úmluva o psychotropních látkách
V reakci na nárůst zneužívání psychofarmak koncem 60. let doporučily
shodně Světová zdravotnická organizace (WHO) a Komise OSN pro omamné
látky, aby vlády jednotlivých států přijaty příslušná právní a
administrativní opatření pro jejich kontrolu, která by reagovala na
aktuální problémy související s rozšiřováním těchto látek, jež
nepodléhají mezinárodní kontrole podle Jednotné úmluvy o omamných
látkách z roku 1961. Na podkladě návrhů Komise OSN pro omamné látky
byla ve spolupráci s WHO připravena Úmluva o psychotropních látkách
(Convention on Psychotropic Substantes, 1971) ze dne 21. února 1971;
podepsána byla v tomtéž roce ve Vídni, v platnost vstoupila 16. srpna
1976.
Loading ...