Monitoring drogové politiky v ČR

Jako součást projektu monitoringu drogové politiky v naší zemi,  zadala HCLU zpracovat Centru pro výzkum veřejného mínění,  Sociologický  ústav AV ČR, v.v.i. v rámci jejich listopadového šetření i průzkum mínění veřejnosti v otázkách drog. Průzkum probíhal kvótním výběrem respondentů na vzorku populace 15+ metodou sběru dat osobního rozhovoru tazatele s respondentem. Počet dotázaných: 1084.

Souhrn hlavních výsledků:

• Česká veřejnost v drtivé většině nemá dle vlastního vyjádření přímou zkušenost s užíváním drog. K osobní zkušenosti s marihuanou se ve výzkumu přiznalo 22 % oslovených, tři čtvrtiny lidí naopak uvedly, že takovou zkušenost nemají. Co se týče užívání tzv. „tvrdých drog“, podobnou zkušenost artikulovala 4 % lidí oproti 93 % těch, kteří uvedli, že   s heroinem, pervitinem, extází, kokainem a LSD přímou zkušenost nemají.
• Mezi hlavní důvody, které by jim bránily nebo brání v užívání ilegálních drog, řadí čeští obyvatelé to, že drogy nic nového do jejich života nepřidají  (uvedlo to 40 % respondentů), a dále, že  drogy jsou špatné pro jejich zdraví (k tomuto tvrzení se přiklonilo 34 % dotázaných). Každému desátému Čechovi by v užívání drog zabraňovalo především to, že se jedná o nezákonnou činnost.
• Téměř polovina české veřejnosti (48 %) by vůbec netrestala osoby, které přechovávají nebo pěstují marihuanu (konopí), čtvrtina by jim uložila pěněžitý trest a přibližně každý desátý by byl v tomto případě pro jejich uvěznění.
• Politika kontroly marihuany (konopí) rozštěpila českou veřejnost na dvě přibližně stejně velké skupiny. Podle názoru téměř třetiny oslovených (31 %) by měla být na místě dekriminalizace marihuany, trestat by se tedy měli jen obchodníci s marihuanou, nikoli její uživatelé. Pro 27 % respondentů by nejefektivnější politikou byl absolutní boj proti marihuaně (konopí) – zatýkat i trestat by se měli obchodníci s ní i její uživatelé. Více než pětina (23 %) vidí jako optimální řešení zdaněný a omezený prodej marihuany ve speciálních obchodech pro dospělé.
• Jako nejzpůsobilejší pro práci s uživateli drog vnímá česká veřejnost  lékaře a zdravotníky. Od středového bodu 3 na pětistupňové škále se do bodů 1 a 2 (jedna znamená nejvíce způsobilí) zařadilo v jejich případě  celých 84 % respondentů a průměrná “známka” byla 1,9. Lékaři jsou následováni sociálními pracovníky (průměrná známka 2,8) a rodinnými příslušníky (průměrná známka 3,1). Co se týče policistů (průměrná známka 3,4) a duchovních, k jejich způsobilosti k práci s uživateli drog už jsou čeští občané spíše skeptičtí. Jako nejméně způsobilé pro práci s uživateli drog vnímají obyvatelé duchovní (průměrná známka 4,3).
• Více než polovina dotázaných vnímá coby nejdůležitější aktivity protidrogové politiky prevenci a vzdělávání (průměrná známka na pětibodové škále 1,6), zatýkání a trestání obchodníků s drogami (průměrná známka 1,8), sociální péči a služby snižování rizik a léčbu (průměrná známka 2,4) a rehabilitaci drogových uživatelů (průměrná známka 2,8).
• To, že marihuana vyvolává závislost, si myslí přibližně dvě třetiny lidí (67 %). Téměř jedna pětina oslovených zastává názor opačný.
• Poskytování sterilních stříkaček uživatelům drog má podporu téměř dvou třetin českých občanů, předepisování heroinu závislým uživatelům, které nelze léčit jinak, oproti tomu více než polovina Čechů odmítá.
• Nadpoloviční část české veřejnosti (58 %) se domnívá, že je dostatečně informovaná o problematice drog. Nedostatek informací ovšem pociťují téměř dvě pětiny lidí (37  %).
• Analýza druhého stupně ukázala, že rozložení odpovědí je zcela nezávislé na pohlaví respondentů, nejvíce determinujícím faktorem byl věk.