Bezpečnostní i zdravotní hrozba. Jak je na tom EU aktuálně s drogami?

Mezi uživateli drog se zvyšuje zájem o nové syntetické látky. A bezpečnostní složky v Evropě stále častěji zadržují velké zásilky drog. I takové závěry přinesla letošní Evropská zpráva o drogách.

„Drogy nepředstavují jen bezpečnostní riziko, ale jsou také zdravotní hrozbou. Tisíce lidí umírají na předávkování návykovými látkami,“ uvedla na začátek na tiskovém brífinku ke zveřejnění dokumentu eurokomisařka pro vnitřní záležitosti, Švédka Ylva Johanssonová.

Drogy podle ní hrají velkou roli i na poli organizovaného zločinu. V Evropě operuje asi pět tisíc zločineckých organizací, přičemž jedna třetina z nich se pohybuje na černém trhu s drogami. Nově zveřejněná výroční zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) zhodnotila uplynulý rok i dopad koronavirové pandemie na drogovou scénu.

„V celé Evropě se v roce 2020 v různé míře zaváděla omezující opatření, která jsou v mírových dobách nevídaná, včetně uzavírání služeb (…), uzavírání hranic, omezení práva shromažďování a svobody pohybu. Tato situace měla okamžitý dopad na řadu projevů chování spojených s užíváním drog a na nabídku drog, jakož i na poskytování zdravotní péče a některé činnosti v oblasti prosazování práva,“ uvádí zpráva, již EMCDDA zveřejnilo v úterý.

Koronavirus nejdřív dodávku drog zpomalil

Opatření proti šíření koronaviru v podobě udržování sociálního odstupu zprvu přerušila dodávky drog na místních trzích a pouliční prodej, což zvýšilo cenu omamných látek. Nicméně tento stav neměl podle zprávy dlouhého trvání a s rozvolněním opatření se drobný prodej drog začal obnovovat.

Spotřebitelé a dealeři se rovněž přemístili na online trh, hlavně na běžně nedostupné části internetových sítí, takzvaný darknet, a na sociální média. Začali také využívat balíkové doručovací služby. „Je možné, že jakmile se tyto změny v chování uchytí, tak přetrvají,“ podotýká zpráva.

Pandemie rovněž zřejmě narušila cesty kurýrů, kteří pašují drogy v letecké nebo veřejné dopravě. Naopak prakticky neměla vliv na pašování v rámci námořní dopravy. Rovněž se nezdá, že by v Evropě koronakrize vážně postihla výrobu syntetických drog a pěstování konopí.

Roste zájem o nové látky, třeba benzodiazepiny

Zpočátku se také objevily náznaky klesajícího zájmu o drogy, jako je MDMA, známá jako extáze, nebo kokain, které se nejčastěji užívají na společenských akcích, jež byly zrušené. Na druhou stranu se objevily zprávy o nárůstu zájmu o novější látky, například benzodiazepiny, což mohl způsobit nedostatek více etablovaných drog.

V některých zemích zřejmě právě kvůli výpadku dodávek drog také více lidí vyhledalo pomoc. To vytvořilo ještě větší tlak na služby poskytující pomoc drogově závislým, které na začátku pandemie musely řešit problém, jak v rámci omezení pokračovat v činnosti. Povedlo se jim to mimo jiné díky inovacím, například pomocí telemedicíny.

„Následné uvolnění nebo zrušení některých opatření v oblasti veřejného zdraví vytvořilo podmínky pro návrat k situaci před pandemií. Avšak v době vypracovávání této zprávy je situace nadále nestabilní,“ podotýkají autoři analýzy. V obecné rovině podle nich řada otázek zůstává nezodpovězená, například zda a jak rychle dojde k návratu k situaci, jež panovala na konci roku 2019.

Kokain se do Evropy dováží ve velkém

V analýze za loňský rok EMCDDA například uvádí, že bezpečnostní složky v Evropě stále častěji zadržují velké zásilky drog. Nárůst počtu zadržení velkého množství kokainu či hašiše přepravovaných po moři pak vyvolává obavy z infiltrace organizovaného zločinu do legitimních dodavatelských řetězců, přepravních tras a velkých přístavů.

Zpráva zaznamenávající i dlouhodobější trendy a situaci v předešlých letech dále uvádí, že v Evropě roste význam kokainu, a zároveň se zvyšuje jeho čistota. V roce 2018 bezpečnostní složky zadržely historicky největší množství této drogy, tedy 181 tun. O rok dříve to bylo 138 tun. Kokain je na evropském trhu stále vysoce dostupný a objevuje se více i v zemích, kde se dříve běžně nevyskytoval, například ve východní Evropě.

EMCDDA došlo k závěru, že předávkování drogami stále častěji souvisí se stárnutím populace. V letech 2012-2018 se zvýšil počet předávkování ve věkové skupině nad padesát let o 75 procent. Svědčí to o tom, že tento problém je stále více spojen se staršími a dlouhodobými uživateli.

Podle odhadů v roce 2018 v EU zemřelo nejméně 8300 lidí na předávkování drogami, obdobné množství lidí zemřelo i o rok dříve. Většina smrtelných předávkování souvisí s opioidy, především s heroinem. Nejběžněji užívanou drogou v Evropě zůstává konopí. A podle EMCDDA, kteéá monitoruje drogovou situaci v Evropě už 25 let, okusilo alespoň jednou v životě nějakou nelegální drogu odhadem 96 milionů dospělých Evropanů.

V užívání marihuany se ČR drží na předních příčkách

Seznam Zprávy mluvily s vedoucím Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktorem Mravčíkem. „Pokud jde o konopí, v posledních zhruba deseti letech vidíme v Česku pokles. A to se týká nejen náctiletých, u nichž je pokles výrazný, ale i obecné populace, u mladých dospělých – lidí do 35 let – vidíme klesající trend, jakousi stabilitu v užívání konopí. I přesto patří Česká republika v evropském kontextu k zemím s vysokou mírou užívání konopí,“ vysvětlil Mravčík.

Drogový trh v Česku podle experta reagoval na pandemii a zejména nouzový stav stejně jako jinde po Evropě. Klesl zájem o drogy, jako je kokain nebo extáze. „Necháme-li být nouzový stav a podíváme se na situaci předtím, na rozdíl od západní a jižní Evropy, která dominuje obrázku užívání kokainu, v Česku sice dochází ke zvyšování užívání kokainu, ale ta úroveň je pořád nízká. Tedy ve srovnání třeba s Itálií, Francií nebo Velkou Británií,“ popsal odborník.

Podotkl ale, že je Česká republika zvláštní tím, že je zde velmi rozšířený pervitin. A ten někteří uživatelé používají ve stejném kontextu „zábavy“ jako právě kokain.

Zdroj: seznamzpravy.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno