Běžná onemocnění rostlin

Níže se podíváme na zoubek chorobám. Začneme těmi nejrozšířenějšími, a také si povíme něco o tom, jak rozeznat látkovou nerovnováhu od skutečné choroby.

Konopí může být napadeno chorobami během celého životního cyklu, od semínka až po sklizeň. To, zda se choroba objeví či nikoli, je do značné míry závislé na prostředí, ve kterém rostliny rostou. To znamená, že správnou péčí o životní prostředí rostlin můžeme riziko výskytu chorob výrazně snížit. Konopí napadají nejčastěji choroby houbové (plísně), méně často bakteriální a virové. Houbovým chorobám se daří zejména ve vlhkém, teplém a temném prostředí. Bakteriálním chorobám často vyhovuje nižší podíl kyslíku ve vzduchu. Bakterie i spory houbových chorob se v přírodě vyskytují běžně. Při outdoorovém pěstování jejich výskyt ve vzduchu kontrolovat nemůžeme. Při pěstování v indooru ovšem můžeme jejich výskyt v pěstírně redukovat filtrováním vzduchu přicházejícího dovnitř. Tím riziko výskytu chorob snížíme, ale nikdy ho zcela neeliminujeme. Spory i bakterie můžeme dovnitř přinést sami na oblečení, na kůži a podobně.

Základní prevence před chorobami

Již jsme zmínili, že jednou z možností eliminace chorob při indoorovém pěstování je filtrování vzduchu. Při domácím pěstování však nákaza vzduchem hrozí jen velmi výjimečně. Daleko důležitější je sledovat úroveň zalití rostlin. Tu můžeme kontrolovat při indoorovém i outdoorovém pěstování. Správná úroveň vláhy v pěstebním médiu je jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné prevence chorob. Zejména přelité rostliny představují ideální cíl pro houbové choroby a různé škůdce, kteří mohou přenášet další choroby a virová onemocnění. Rostliny proto zalévejte až ve chvíli, kdy je pěstební médium dostatečně vyschlé a přísun další vláhy je nezbytný, a to zejména při pěstování v substrátech. Zdá se také, že při zavlažování zespodu – pasivními systémy, zálivkou do misky pod květináčem – je menší riziko výskytu smutnic, jejichž přítomnost často způsobuje uhnívání kořenů a šíření houbových chorob i do nadzemních částí rostlin.

Při indoorovém pěstování máme přeci jenom více možností, jak ovlivňovat klima v pěstebním prostoru. Pro snížení výskytu chorob musíme zajistit častou výměnu vzduchu, jeho neustálé proudění a udržování teploty mezi 24 a 28 °C. Důležitá je také úroveň vlhkosti vzduchu. Čím vyšší je, tím lépe se daří houbovým chorobám. Vysoká relativní vlhkost vzduchu ale vyhovuje i rostlinám. Jak tedy vyhovět potřebám rostlin a zabránit výskytu houbových onemocnění? Jelikož plísním vyhovuje teplo, vlhko a temno, snažíme se snížit relativní vlhkost vzduchu v pěstírně zejména v noci – v té době vlhkost výrazně stoupá, takže to není jednoduchý úkol. Výrazného snížení vlhkosti v noci docílíme pouze silným větráním anebo použitím odvlhčovače. V pěstebním médiu a zavlažovacím roztoku je také důležité udržovat správnou úroveň pH.

Před chorobami se můžeme bránit také používáním germicidního světla. Jedná se o speciální zářivku, která vyzařuje UV záření typu C, o vlnové délce zhruba 200–280 nanometrů. Toto záření dokáže zahubit plísně, bakterie i viry. Germicidní svítidlo seženeme ve specializovaných zahradnických obchodech nebo v obchodech s osvětlením. Pro správnou účinnost je potřeba dodržet doporučení výrobce. Rostliny nesmějí být UV-C záření vystaveny příliš dlouho, jinak by mohla být poškozena i jejich tkáň. Obvykle ozařujeme rostliny jednou denně po dobu 2–5 vteřin při pěstování v indooru a 5–10 vteřin při pěstování v outdooru. Při práci s UV-C zářením je nutno používat ochranné brýle a rukavice, jelikož toto záření nedělá dobře ani očím, ani pokožce.

Choroba nebo látková nerovnováha?

Při léčení chorob je důležitá správná identifikace problému. Je velmi snadné zaměnit chorobu s nějakým jiným problémem, zejména s projevem látkové nerovnováhy. Oba problémy se totiž často projevují ve formě skvrn na listech. Nelze stanovit obecný klíč k tomu, jak rozeznat konkrétní chorobu od nedostatku či nadbytku živin. Můžeme ale říci, že skvrny vzniklé v důsledku chorob se častěji objevují na ploše listů, zřídka na jejich okrajích. Chorobné skvrny mívají obvykle nepravidelný tvar, a postupně žloutnou a hnědnou od středu ven. Skvrny způsobené látkovou nerovnováhou se častěji tvoří od okrajů listů nebo od žilek na listech. Při problémech s výživou se také listy kroutí mnohem častěji než při napadení chorobou. Některé plísňové choroby jsou velmi snadno identifikovatelné. U bakteriálních a virových onemocnění to může být složitější a často musíme volit širokospektrální řešení. Nicméně před použitím nějakého přípravku na zničení choroby je důležité vždy vědět, jaký problém je třeba řešit.

Plíseň šedá a její následky

Zřejmě nejčastější a dozajista nejzákeřnější houbová choroba je plíseň šedá, neboli Botrytis cinerea. S touto plísní se pravidelně setkávají všichni, kdo konopí pěstují, bez ohledu na to, zda je jejich zahrádka uvnitř, venku nebo ve skleníku. Nejhorší na plísni šedé je, že se objevuje přímo v květech konopí a velmi rychle se šíří. Navíc může nepozornému pěstiteli zůstat docela dlouho utajena. Stejně jako ostatním plísním, i této se nejlépe daří ve vlhkém, temném a teplém prostředí. A přesně takové podmínky panují v místech, kde se květ dotýká stonku. A nejvíce takových míst je v bohatě vyvinutém velkém květu. Plíseň zde začne bujet dokonale ukryta před našimi zraky. Rychle se šíří do dalších květů směrem nahoru i dolů. Během několika dnů dokáže plíseň šedá znehodnotit ty nejlepší květy z celé naší úrody. Tato houbová choroba dokáže zničit rostliny i po sklizni, pokud je sušíme v příliš vlhkém, špatně větraném prostředí.

Jak plíseň šedou odhalit

Zhruba dva až tři týdny po tom, co se na našich rostlinách objeví první květy, je třeba věnovat zvýšenou pozornost okvětním lístkům. Jejich usychání a hnědnutí je jasnou známkou přítomnosti plísně šedé. Jakmile spatříme jeden suchý okvětní lístek, rozevřeme opatrně celý květ a uvnitř zcela jistě spatříme ohnisko plísně. Pokud má plíseň delší čas na to, aby pracovala, brzy přeruší průchodnost stonku a napadené květy začnou celé usychat. Pokud si ani v tuto chvíli nevšimneme, že máme porost napadený plísní, může nám plíseň vyrůst z květu ven a my uvidíme šedobílou chlupatou skvrnu. Toho se ale dočkat nechceme, takže se podíváme na možnou prevenci.

Jak plísni šedé předejít

Jak již bylo řečeno, důležitou roli hraje vlhkost vzduchu, teplota a světlo. V domácí pěstírně se od druhého až třetího týdne kvetení snažíme výrazně snížit vlhkost. Zvýšíme intenzitu větrání, a to zejména v noci. Pokud se nám podaří udržet relativní vlhkost vzduchu na hodnotách 40–50 %, je riziko výskytu plísně minimální. Velkou pozornost musíme věnovat proudění vzduchu mezi rostlinami. K tomu nám pomůže prostorový ventilátor. Také se snažíme, aby se jednotlivé větve a květy nedotýkaly – celým porostem prostě musí volně proudit vzduch. Pokud ventilace nestačí na to, aby snížila relativní vlhkost vzduchu ani pod 60 %, musíme pořídit odvlhčovač nebo klimatizaci.

Při pěstování venku se alespoň snažíme mít mezi rostlinami dostatečné rozestupy, aby kolem nich dobře proudil vzduch. Pokud jsou rostliny na slunném, ničím nestíněném místě zahrady, je riziko výskytu plísně menší nežli na místě vlhkém a stinném.

Při indoorovém i outdoorovém pěstování můžeme k ošetření rostlin použít UV-C germicidní světlo. Na plíseň šedou funguje dost dobře. Na trhu lze koupit také různé preventivní postřiky. Pokud víme, že plíseň šedá má ideální podmínky pro život, měli bychom podniknout preventivní ošetření UV-C zářením nebo biologickým postřikem. U nás je běžně k dostání postřik VitiSan (na bázi hydrogenuhličitanu draselného) nebo Bud Rot Stop. Pečlivé sledování porostu je nezbytné, protože včasným odhalením plísně můžeme zabránit velkým ztrátám.

Jak se plísně šedé zbavit

Velmi těžko. Jakmile plíseň objevíme, musíme neprodleně odstranit všechny napadené části rostlin. Spory se brzy roznesou na další rostliny. Pokud nás od sklizně dělí méně než týden a květy už jsou velké, měli bychom zvážit předčasnou sklizeň, zvláště pokud už je plíseň rozšířená na více rostlinách. Předčasnou sklizní nám vzniknou menší škody, než jaké může způsobit plíseň. Sklizené rostliny sušíme v dobře větraném prostoru a první dva až tři dny pečlivě zkoumáme, jestli se plíseň neobjevila v dalších, již sklizených květech. Napadené květy je třeba vyhodit. Jestliže jsou napadené jen málo, je možné odstranit jen napadenou část. Většinou ale musíme vyhodit celý květ.

V případě, že se plíseň objevila dlouho před sklizní, použijeme nějaký dostupný postřik a napadené květy odstraníme. Lze použít již zmíněný VitiSan či Bud Rot Stop, postřik na bázi mědi, silný výluh z česneku nebo nimbový (též neemový) olej. Musíme pak zapracovat na snížení vzdušné vlhkosti a lepší ventilaci, pokud je to možné.

Řasy

Řasy lepé děvy mohou být původcem zlomených srdcí i šťastných konců. I když by toto téma mohlo být pro mnohé z nás lákavé, nebudeme se dnes těmto ochranným prvkům lidského oka věnovat, ani kdyby šlo o řasy Makové panenky. Zaměříme se na jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny, jak popisuje řasy největší internetová encyklopedie. S těmito organismy se při pěstování setkáváme poměrně často. Rády se množí na povrchu pěstebního média, zejména rockwoolu, na stěnách nádrží se živným roztokem a uvnitř i na povrchu rozvodů zavlažovacích systémů. Řasy jsou obvykle temně zelené a na omak lepkavé. Pokud je necháme množit, těžko se jich zbavujeme.

Jak řasy rostlinám škodí

Řasy nejsou vůči rostlinám vysloveně agresivní. Nejvíce jim škodí v případě, že se přesunou na kořeny. V takovém případě mají kořeny horší přísun kyslíku a mohou začít uhnívat. Nebezpečí řas je ukryto v jejich konzistenci a životních potřebách. Jak již bylo zmíněno, řasy jsou fotosyntetizující organismy. To znamená, že při světle konzumují CO2 a produkují kyslík. Za tmy ale fotosyntéza neprobíhá, a řasy začínají část kyslíku konzumovat. Jelikož se řasy často vyskytují v nádrži se živným roztokem a zavlažovacím systému, odkysličují vodu, takže obírají o kyslík zejména kořeny – opět tedy zvyšují riziko odumírání podzemních částí rostlin a oslabují tak rostliny.

Přítomnost řas má ale i další nepříjemný následek. Jak se řasy množí v zavlažovacím systému, mohou ho docela snadno ucpat, čímž způsobí nerovnoměrné zavlažování jednotlivých rostlin v systému. Řasy se ze zavlažovacích hadic, čerpadel a kapilár dostávají poměrně složitě, zvláště když nemůžeme použít agresivnější přípravky, o kterých si povíme později.

Prevence výskytu řas

Řasy ke svému životu potřebují živiny a světlo. Obojího je dostatek v mnoha hydroponických systémech. Typickým příkladem jsou rockwoolové kostky zavlažované velmi výživným roztokem a vystavené umělému či přirozenému osvětlení. V takovém případě není otázkou, zda se řasa objeví, ale spíše kdy se objeví. Abychom tomu zabránili, musíme jednu ze dvou potřebných věcí pro růst řas vyřadit. Jelikož roztok s živinami nezbytně potřebujeme, nezbývá nám, než se pokusit zajistit, aby zavlažovaná místa, nádrž na roztok i rozvody živin byly dobře chráněny před světlem. Veškeré hadice v pěstebním prostoru by měly být neprůsvitné. To samé platí o nádržích na živný roztok či čistou vodu. Systém musíme pravidelně čistit a mechanicky odstraňovat i čerstvě se rodící řasy. Minimálně jednou za týden bychom měli pěstební místnost důkladně prohlédnout a otřít vnitřek nádrže a rozvody živného roztoku.

Aby se nám řasa nemnožila na povrchu pěstebního média, jako je již zmíněný rockwool, ale i kokos či keramzit, měli bychom ho rovněž chránit před přímým světlem. Nad pěstební médium můžeme natáhnout černobílou PE fólii, a to bílou barvou nahoru. Některé pěstební systémy už tuto ochranu mají.

Likvidace řas

Jakmile se řasa objeví, zbavujeme se jí velmi obtížně. Můžeme zvolit mechanickou cestu a vyčistit všechny napadené části systému. Pak je třeba zamezit jejich opětovnému napadení tím, že zamezíme přístupu světla do napadaných částí. Můžeme použít také peroxid vodíku (H2O2) v koncentraci 0,5–1 %. To je docela spolehlivý postup, ale má jeden háček. Kromě řasy zahubí i spoustu užitečných mikroorganismů. Pokud používáte jakékoli mykorhizní houby, jako je například Trichoderma, musíte počítat s tím, že roztok peroxidu vodíku zahubí i je. Další možností je použití germicidního UVC záření. Pravidelným ozařováním nádrže s roztokem a povrchů, které se dostávají do styku s živinami a světlem, řasám nedáte možnost vyrůst. UVC záření je při delším působení nebezpečné i člověku, takže je třeba se držet doporučení výrobce daného germicidního osvětlení. Většinou stačí mít ochranné brýle a rukavice.

Padlí

Další houbovou chorobou napadající konopí je padlí. Napadá listy, stonky i květy a může se rychle šířit po celém porostu. Pokud situaci neřešíme, nebudou květy ani listy možné použít pro žádné účely.

Identifikace padlí

Padlí se nejprve objevuje na listech starých cca 2–3 týdny. Listy vypadají, jako kdyby byly zasněžené. Bílé a až stříbřité skvrny mohou být různě velké. Při pokračujícím napadaní se plíseň šíří i na stonky a květy. Zdá se, jako kdyby se jednalo o nějaký prášek, který půjde setřást. Padlí ovšem setřást nelze.

Jak padlí předejít

Plísním se obecně daří ve vysoké vlhkosti a teplotě mezi 20 a 30 °C. Pokud zajistíme dobrý průchod vzduchu kolem rostlin, výrazně snížíme riziko plesnivění. Při indoorovém pěstování můžeme filtrovat vzduch přicházející do pěstební místnosti. Stejně tak bychom mohli postupovat v profesionálním skleníku. Běžný pěstitel si ale musí vystačit s méně nákladnými postupy. Jako prevenci tak můžeme použít Neem Oil (nimbový olej) nebo Diamond Shield, což jsou biopreparáty, které koupíte v každém growshopu. Lze také použít Topas 100 EC, což je chemický přípravek pro prevenci padlí.

Jak se padlí zbavit

Padlí se snáze léčí ve fázi růstu. Pokud už je rostlina v pokročilé fázi kvetení, je léčba mnohem obtížnější, a navíc málokdy úspěšná. Nejprve je nutno odstranit napadené listy, květy nebo celou rostlinu, která by mohla infikovat ostatní. Při odstraňování napadených částí rostlin je třeba dávat pozor, abychom plíseň nerozvířili příliš do vzduchu. Pokud trháme jen pár listů, je dobré je nejprve zakrýt plastovým pytlíkem a utrhnout i s ním. Jako biologickou léčbu můžeme opět zkusit nimbový olej nebo roztok vody a drceného česneku. Z chemických přípravků lze doporučit fungicid Talent.

Pythium a Phytophtora

Další z řady houbovitých organismů, z nichž některé způsobují onemocnění rostlin. Některé druhy Pythia jsou naopak rostlinám prospěšné – například Pythium oligandrum Drechsler. Pythium a Phytophtora se často nacházejí v půdě a napadají téměř všechny druhy rostlin. Nejčastěji se setkáváme s druhy Phytophtora infestans (plíseň bramborová), Phytophtora ultimumPythium debaryanum.

Pythium a Phytophtora napadají listy i kořenový systém rostlin, čímž výrazně narušují procesy spojené s absorpcí vody a živin. Kořeny hnědnou a jsou velice křehké. Rostlina začíná vadnout, a to od spodních, nejmladších částí. Nezřídka lze pozorovat svěšené listy, především po ránu. Nejvíce ohrožené jsou malé sazeničky a semenáčky. Větší rostlina může být snáze vyléčena.

Při napadení listů plísní bramborovou (která je u konopí častější) se tvoří hnědé skvrny, které se šíří od okrajů, nebo špiček listů. Listy napadené rostliny postupně odumírají. Skvrny jsou nepravidelné, což výrazně usnadňuje identifikaci problému. Nejčastěji se s těmito chorobami setkáváme při pěstování na poli, v květináčích nebo v hydroponických systémech. Při pěstování ve skleníku a v malém množství na záhonu je výskyt méně častý.

Vhodná prevence

Základní prevencí je ochrana rostlin před škůdci, kteří mohou choroby šířit. Zejména se jedná o smutnice, molice a třásněnky. Menší pravděpodobnost výskytu Pythia je u dobře prostupných lehkých pěstebních substrátů. Mezi jednotlivými zálivkami je také vhodné nechat vyschnout horní 2–3 centimetry silnou vrstvu substrátu, kde může vegetovat škodlivý hmyz.

Nejlepší aktivní prevencí je moření semínek a ošetření rostlinek při přesazování, například přípravkem obsahujícím již zmíněné Pythium oligandrum Drechsler. Pozitivní účinek má i další mykorhizní houba Trichoderma, která se zapravuje zálivkou. Vytvoří na kořenovém systému vlastní kolonii, která rostlině prospívá a chrání ji před napadením jinými houbami.

Léčba

Při napadení listů je nejlepší použít přípravky na bázi mědi, které fungují kontaktně, tedy likvidují houbu při kontaktu s ní. Kontaktní fungicidy mají tu výhodu, že nevstupují do samotné rostliny, ale působí pouze na jejím povrchu. Z dostupných přípravků lze doporučit Kuprikol či Dithane.

Léčba při napadení kořenů je možná pouze chemickou cestou, a proto je mnohem lepší věnovat zvýšenou pozornost prevenci. Pokud přeci jenom Pythium či Phytophtora vaše rostliny napadne, použijte přípravky Ortiva nebo Ridomil Gold MZ Pepite. Po ošetření je vhodné použití kořenového stimulátoru pro co nejrychlejší regeneraci kořenů.

Fusarium

Poslední nesnází v našem seriálu je houba srpovnička neboli Fusarium. Ta napadá mladé i dospělé rostliny. Mladé, čerstvě vyklíčené rostlinky obvykle Fusarium napadá na stoncích a způsobuje jejich padání. Těsně nad zemí začíná stonek hnědnout a uhnívat. V tomto případě je rostlina ztracena, jelikož efektivní zákrok není v tomto stadiu možný. U dospělých rostlin se na listech a stoncích začnou objevovat rezavě-hnědé skvrny a napadené části rostlin následně usychají. Fusarium se častěji objevuje při outdoorovém pěstování. Indooroví pěstitelé se s ním setkají velmi vzácně.

Jak srpovničce předcházet

Pokud se na záhonu, kde pěstujeme konopí, objeví Fusarium jednu sezónu, určitě bychom neměli příští rok sít konopí na stejné místo. Jiným plodinám se tam může dařit bez problémů, ovšem Fusarium v půdě zůstává, a pokud jednou konopí napadlo, je vysoká pravděpodobnost, že se tak stane znovu. Také bychom neměli sít semínka získaná z rostliny, která byla srpovničkou napadena. Opět můžeme použít Pythium oligandrum Drechsler pro moření semínek nebo Trichodermu zálivkou.

Léčba srpovničky

U mladých rostlin takřka nemožná, u dospělých lze sáhnout po systémových fungicidech Horizon 250 EW nebo Folicur. Jelikož se jedná o systémové fungicidy, je potřeba dodržet ochrannou lhůtu.

Zdroj: magazin-legalizace.cz

1 KOMENTÁŘ

  1. Zdravím.
    Mám již odrostlé sazeničky cca 50 cm, ale na většině se objevují bílé (tenké) žilky na listech.
    Poraďte mi prosím zda lze šíření zabránit.
    Postřikem – jinak.

    Děkuji

    Helena

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno