Dobrá praxe české protidrogové politiky v ohrožení

Zdá se, že Andrej Babiš si příležitost, jak se rychle a jednoduše zalíbit většině národa příznivců piva, vzít nenechá.

Babišova demisní vláda se snaží zlikvidovat politicky nevhodného národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Ten ale ve svém oboru patří ke světové špičce, upozorňuje Eva Césarová.

Současná protidrogová politika naší země patří k příkladům zavedené dobré praxe, oceňované a vyzdvihované i v zahraničí, a to jak díky velmi dobře zaběhlým harm reduction službám, tak i progresivní politice (částečná dekriminalizace). Její velká výhoda spočívá v integraci – schopnosti propojit perspektivy, názory a doporučení specialistů různých oborů, na jejichž základě se vytvoří soubor komplexních návrhů – opatření, která se následně realizují. Drogová problematika je charakteristická svou mezioborovostí – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky se pohybuje mezi resorty s přesahem do problematiky sociální, zdravotní, výchovné, vzdělávací, kontrolní či represivní.

Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky je tvůrcem národní strategie a akčních plánů protidrogové politiky České republiky. Na národní úrovni je stěžejním poradním orgánem vlády, který má v rukou aktivity vycházející ze strategických dokumentů. Ty pak realizuje a koordinuje na všech úrovních.

Je třeba zmínit i další významnou roli Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Sekretariát financuje a zabezpečuje možnost fungování efektivní sítě služeb prevence a léčby pro uživatele návykových látek (a patologické hráče) a ověřuje i kvalitu těchto služeb. Nově zvolená vláda (aktuálně v rozpadu a bez důvěry) začala jako jeden ze svých prvních kroků usilovat o přesunutí sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky pod záštitu ministerstva zdravotnictví. Mimo to má v plánu přesunout i několik jiných specializovaných sekretariátů, zaměřených například na problematiku lidských práv nebo menšin.

Jindřich Vobořil, který byl dosud členem Rady vlády, se má nyní stát „pouhým“ úředníkem jednoho rezortu bez větších kompetencí.

Nad logikou tohoto kroku zůstává rozum stát. Jeden by řekl, že vláda nevydává společnosti prospěšné rozhodnutí, ale že jsme zde svědky jakési přestřelky mezi národním protidrogovým koordinátorem a v současnosti k trestnímu stíhání „vydaným“ novým premiérem Andrejem Babišem.

Již před dvěma lety nazval Jindřich Vobořil záměr Andreje Babiše zlevnit točené pivo tím, že u něj sníží daň stejně jako u léků, jednoduše populismem. Ano, (skoro) všichni máme pivo rádi a je jasné, že by to prospělo ekonomice nejedné domácnosti. Vždyť se bez námahy držíme mezi světovými rekordmany v pití piva na světě! Ale opravdu by to prospělo naší společnosti? Opravdu má mít pivo – alkohol s potenciálem závislosti, který ničí tělo a – přiznejme si to – v mnoha případech náruživých pivařů duchu a mysli taky nepřidá, mít stejnou daň jako léky, které mají pomáhat ke zdraví? Je normální, že má „snížení daně u piva“ své místo ve volebním programu předního politika?

Podle výroční zprávy o stavu užívání drog publikované v roce 2015 si alkohol denně dopřává až 19 procent mužské a 6 procent ženské populace. Přitom 640 tisíc Čechů a Češek nad 15 let konzumuje alkohol rizikově a může mít problém se závislostí, dalších 540 tisíc je tomu blízko.

Divíme se pak Jindřichu Vobořilovi, že se proti výrokům o snížení daně za alkohol na webu vlády vyhraňuje? „Ministr financí Andrej Babiš v médiích avizoval, že si přeje snížit daň z přidané hodnoty na sudové pivo z dosavadních 21 procent na 10 procent. Toto opatření by v praxi vedlo ke zvýšení spotřeby sudového piva.

Podle výroční zprávy o stavu užívání drog publikované v roce 2015 si alkohol denně dopřává až 19 procent mužské a 6 procent ženské populace.

Tento návrh, který neprošel odborným posouzením, se citelně dotkl nejen některých politiků, ale zejména nás odborníků, kteří denně pracujeme s fakty kolem alarmující konzumace alkoholu v České republice.“

Posílit represi

Dříve spadala povinnost podílet se na financování opatření na ochranu před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami mezi povinnosti vlády, ústředních orgánů státní správy a samosprávy, avšak v nové právní normě tato povinnost chybí. To by mohlo znamenat naprostý propad ve finančním zajištění nejen již tak podhodnocených pracovníků sociálních služeb, ale i fungování služeb jako takových.

Zdá se, že cílem plánovaných kroků nové vlády je posílit represi a navrátit péči o závislé především do nemocnic, jako tomu bylo v 90. letech. „Přesunout léčbu do nemocnic by znamenalo pod úhradu pojišťovny, tedy pod rodná čísla – čímž absolutně padá jakákoliv anonymita uživatelů, kterou jim nyní poskytují nestátní organizace, a díky které uživatelé chodí například do kontaktních center, což jsou zařízení klíčová pro prevenci šíření infekčních onemocnění. Právě díky nim se daří udržet nízká čísla nakažených hepatitidou C, HIV a dalšími infekčními chorobami.

Současná protidrogová politika naší země patří k příkladům zavedené dobré praxe, oceňované a vyzdvihované i v zahraničí, a to jak díky velmi dobře zaběhlým harm reduction službám, tak i progresivní politice (částečná dekriminalizace).

Příkladem může být fakt, že se od roku 1995 o více než 50 procent snížil výskyt hepatitidy,“ sdělila Deníku Referendum Helena Rampachová, předsedkyně rady A.N.O. – Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním. Je třeba vzít v úvahu, že do těchto zařízení dochází ročně až 35 tisíc uživatelů. Právě díky vyvážené protidrogové strategii, efektivnímu rozšíření a zajištění těchto služeb i důvěře klientů patří čísla nakažených HIV i hepatitidou C k výrazně nižším v porovnání s ostatními zeměmi světa, kde panuje represe a tyto služby často spadají právě pod hlavičku ministerstev zdravotnictví, které ale nemají a nemohou mít kapacitu řešit problematiku komplexně.

„To, že nyní nečelíme epidemii HIV a hepatitid mezi injekčními uživateli drog, je zejména zásluhou toho, že už v roce 1993 se za součinnosti osmi (!) ministerstev ustanovila meziresortní protidrogová komise na úrovní vlády České republiky. To umožnilo financovat nízkoprahové terénní a kontaktní služby, které kombinují sociální a zdravotní péči, aby mimo jiné zajistily ochranu veřejnosti před těmito infekcemi. Na Ukrajině a v Rusku, kde drogovou problematiku má v rukou pouze zdravotnictví, je promořenost injekčních uživatelů drog virem HIV vyšší než 50 procent.” vyjádřil se k situaci Pavel Nepustil, psycholog specializující se na drogovou problematiku. Nutno dodat, že pro Rusko a Ukrainu je charakteristické i zaměření na represi, které jen dokazuje odmítání moderních poznatků, které jsme v naší zemi aplikovali právě vytvořením sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Zalíbit se pivařům

Během působení v sekretariátu Rady vlády v pozici Národního protidrogového koordinátora se Jindřichovi Vobořilovi podařilo jak efektivně sjednotit různorodé agendy týkající se drog (a patologického hráčství) pod zastřešující sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, tak i ujednotit přístup k legálním i nelegálním návykovým látkám.

Vobořil nechce celou situaci nyní nijak komentovat, ale již dříve se vyjádřil k připravovanému návrhu nové strategie protidrogové politiky založené právě na totožném přístupu ke všem návykovým látkám, která se na základě zkušeností posledních desetiletí jeví jako nejvíce účinná a pro společnost a veřejné zdraví nejvhodnější: „Poté, co jsem sjednotil agendy a dal všechny drogy (legální i nelegální) na stejnou startovací čáru, se ukázalo, že je třeba řešit věci podobně – u legálních drog přejít k přísnější regulaci a u nelegálních spíše k regulaci trhem.“

Již před dvěma lety nazval Jindřich Vobořil záměr Andreje Babiše zlevnit točené pivo tím, že u něj sníží daň stejně jako u léků, jednoduše populismem.

Svůj záměr představil Vobořil již na tiskové konferenci před volbami do Sněmovny, kdy zmínil nejen novou strategii, ale i záměr pracovat s cenotvorbou (zdražení či jiná nastavení cen alkoholu), jejíž rozdílné nastavení podle výsledků z jiných zemí opravdu vede k výraznému snížení a/nebo vědomější konzumaci návykového nápoje. Andrej Babiš se proti národnímu protidrogovému koordinátorovi ohradil, že to tak nechce, a poukázal právě na zmiňovaný (populistický?) bod programu slibující snížení daně za pivo.

Otázkou zůstává, zda Andrej Babiš, předchozí ministr financí a současný premiér, disponuje takovými znalostmi velmi komplexní drogové a adiktologické tematiky, aby spolu s nově nasazenou vládou (bez důvěry) výrazně zasahoval nejen do příprav celonárodního plánu protidrogové politiky, ale i do nastavení kompetencí a koordinace tohoto sektoru. O výsledcích práce práce sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky se lze přesvědčit na příznivých číslech výkazů drogových služeb i výsledků průzkumů Národního monitorovacího střediska. S úspěchem jsou prezentovány i na globální odborné a politické půdě.

Zdá se, že Andrej Babiš si příležitost, jak se rychle a jednoduše zalíbit většině národa příznivců piva, vzít nenechá – jeho strana v programu snížení konzumace alkoholu nemá, a tak můžeme jen doufat, že se situace na vládě změní a k nesmyslnému zrušení prosperujícího sekretariátu nedojde. A pokud přece ano, že případné negativní dopady na veřejné zdraví nebudou tak fatální, jak odborníci předpokládají.

Zdroj: denikreferendum.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno