DROGY: Mýty o kriminalizaci drog

[singlepic id=516 w=90 h=90 float=left]Legalizace či kriminalizace drog jsou horká témata, která byla mnohokrát veřejně diskutována a vždy se opět vynoří a znovu se kolem nich strhne neméně živá debata, naposledy k mému článku Proč jsou drogy nebezpečné. Přesto – nebo právě proto – se v každé diskuzi opakují ty samé obecně rozšířené mýty. Následující přehled oblíbených pověr a jejich vyvrácení je sestaven na základě mých vlastních zkušeností s debatami o drogách.

Drogy jsou nebezpečný a nepřirozený produkt moderní společnosti. Kriminalizace drog je nutná, protože lidstvo na ně není připraveno.
Mexičtí Indiáni dobře znali účinky halucinogenních látek v kaktusech, naši keltští předchůdci užívali extrakty z hub, staří Egypťané kromě stavění pyramid vynalezli pivo, zatímco na Blízkém východě objevili hašiš. Dokonce je prokázána konzumace drog už v pravěku.
Po celou svou historii užívá lidstvo všemožné drogy a je na ně připravené víc než dost. Neúnosně vysokou cenu jsme začali platit až od jejich kriminalizace. Dějiny americké alkoholové prohibice jsou nepřehlédnutelným poučením – pokud se ovšem chcete poučit.

Kriminalizace drog je tradiční a normální metoda boje s drogami.

Ve skutečnosti je moderní prohibice stará necelých sto let. Ještě v předminulém století se pokládalo za normální, že světová velmoc vedla válku, aby mohla jinou zemi zásobovat opiem. A šlo o tradiční drogovou politiku, protože před Velkou Británií opium do Číny dováželo Portugalsko a Nizozemsko. I takový kokain byl dříve legální a tvrdí se, že byl dokonce součástí původního receptu coca-coly.
Za zmínku také stojí, že některé syntetické drogy jsou produktem vládního výzkumu a i dnes se drogy používají k vojenským účelům. Přijde vám normální, že je dovoleno podávat amfetaminy pilotům bombardérů, aby se jim po mnohahodinovém letu lépe zabíjelo, ale je zakázáno podávat amfetaminy jiným lidem, aby déle tančili? To je velmi zvláštní tradice boje s drogami.

Kriminalizace drog funguje.
Protidrogová represe už z principu nemůže fungovat. Drogy totiž patří neoddělitelně k lidstvu. Je nerealistické čekat, že se někdy podaří násilně vyrobit „nové lidi“. Takovéhle sociální inženýrství nemůže fungovat. Můžeme za cenu velkých nákladů dosáhnout dílčích úspěchů, ale drog jako takových se nikdy nezbavíme. I za komunistů byla u nás etablovaná drogová subkultura a drogy si našly cestu i do tehdejších věznic, kde vládl přísnější režim než dnes.
Ostatně policisté sami přiznávají, že kriminalizace drog nefunguje. Zatknou jednoho distributora drog a druhý den na stejném místě stojí dva noví – to je obecně známá pravda. Proč tedy stále draze platíme něco, co nepřináší výsledky? Když něco velmi drahého nefunguje, tak je nutné s tím přestat, i kdyby to sledovalo sebeušlechtilejší cíle. To je přece věc zdravého rozumu.

Drastická kriminalizace uplatňovaná v Asii funguje, tak proč ji neokopírovat?
Nefunguje. Kdyby fungovala, nečetli byste v novinách tolik hrůzostrašných příběhů o pašerácích drog uvržených na padesát let do thajského vězení. Fakta jsou taková, že právě v Thajsku je nejvíce dětí závislých na drogách. A je obecně známo, že právě asijské politické a vojenské špičky jsou do obchodu s drogami zapojené. Takže těmi drakonickými tresty spíš odstrašují konkurenci než bojují proti drogám.

Kriminalizace drog je nutná ze stejného důvodu, proč je nutné kriminalizovat vraždy.
Mezi podáním drogy a vraždou je jeden zásadní rozdíl. Dealer Vás nepřepadne ze zálohy a nepíchne vám dávku proti Vaší vůli. Tedy vražda je ze své podstaty zločin, kdežto prodej drog nikoli. O nesprávnosti kriminalizace tzv. zločinů bez oběti jsem podrobněji psal ve zmíněném článku o drogách, ale také ve starším článku o kuplířství.
Lze také namítat, že podání drogy není zdaleka fatální. Ale pro zjednodušení zůstaňme u té smrti. A co má být? Právo nechat se zabít konzumací legálních drog, tedy alkoholu a nikotinu, realizují jenom v České republice každým rokem řádově desetitisíce lidí. To se považuje za společensky přijatelné jen proto, že tyto dvě drogy jsou historickou shodou okolností u nás drogami tradičními. Jestli tolik vadí, že si někdo vybral jiný prostředek než „ten náš“, tvrdím, že jsou za tím jen předsudky a xenofobie. Ty samé předsudky a xenofobie, jako když někomu tolik vadí, že si Češka vzala černocha.

Prodej drog je třeba zakázat, protože se na tom dohodla většina lidí. Pokud chcete být členem slušné společnosti, musíte dodržovat její pravidla.

Slušná společnost se především musí řídit jistými základními principy, jinak jde o diktaturu většiny místo o slušnou společnost. Hlavní z těchto pravidel zní „moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného“. Snad nebude sporu o tom, že tělo někoho jiného patří do jeho svobody. Navíc se zjistilo, že prohibice nese víc nákladů než užitku. Proto je v zájmu slušné společnosti i jejích vlastních principů, aby byla debata o legalizaci drog věcnější a neomezovala se na argumenty typu „bude to tak, protože to tak chceme a basta!“

Vybrané drogy je třeba kriminalizovat, protože není vhodné přidávat další společenské problémy k těm, co už máme kvůli legálním drogám.

Tenhle mýtus trochu souvisí s předchozím. Ano, můžeme povolit alkohol a zakázat trávu nebo naopak, jak budeme chtít. Ale právní řád ve slušné společnosti se musí řídit jistými pravidly, jinak nepůjde o právní řád nebo o slušnou společnost. Jedním z těch pravidel je, že s podobnými věcmi má být podobně zacházeno. Když povolíme lidem kazit si zdraví kouřením cigaret a pitím alkoholu, těžko jim můžeme spravedlivě zakázat kazit si zdraví kouřením marihuany. Princip rovnosti je tak základním stavebním kamenem moderní společnosti, že jeho potřebu snad nemusím blíž vysvětlovat!
Námitky, že negativní důsledky legalizace všech drog by byly neúnosné a že 90% populace by bylo závislých na drogách, můžeme směle odmítnout jako čisté sci-fi. I kdyby to byla čirou náhodou pravda a 90% lidí by chtělo užívat drogy, tím spíš by mě zajímalo, jakým právem byste to chtěli takové většině lidí zakazovat.
Pravda to ale samozřejmě není. Těžko překvapí nepřímá úměra, že čím je nějaká droga nebezpečnější, tím méně lidí si s ní zahrává. Alkohol bude vždycky pít víc lidí než si píchat nějaká svinstva. Konečně už dnes mají některé ročníky mládeže nadpoloviční zkušenost s alespoň jednou ilegální drogou a naprostá většina z nich se závislými nestala. Podobně většina populace konzumuje alkohol a alkoholiků je nepatrná menšina.
Navíc by v případě legalizace všech drog byly k dostání drogy čisté – to, co se dnes prodává na ulici, vám může leckdy způsobit větší problémy kvůli ředění bůhví čím než samotnou účinnou látkou. Také lze očekávat, že v případě legalizace výroby drog by se zahájil seriozní vývoj konzumních drog a nejspíše by byly na trh uvedeny nové drogy s minimem vedle jších účinků. Vždyť i dnešní cigarety mají filtry a obsahují méně dehtu než cigarety z padesátých let. Stalo by se to, kdyby je vyráběli někde pokoutně zločinecké gangy? A to se bavíme jen o drobných zlepšeních v podstatě téhož výrobku. Při úrovni moderní chemie věřím, že farmaceutické firmy by dokázaly vyvinout nové drogy, a to mnohem bezpečnější a méně návykové než jsou dnes běžně užívané druhy.
A také musíte vždy porovnat obě strany rovnice. Náklady spojené s existencí legálních drog musíte vždy porovnat s náklady spojenými s existencí ilegálních drog (drogy totiž nikdy nezmizí, víte). Případné náklady legalizace vnímáme intenzivně, protože to je to nás něco nového, nezvyklého. To, že žijeme v době prohibice jak v Americe dvacátých a třicátých let se všemi souvisejícími problémy a obrovskými náklady, to už nevnímáme, protože jsme na to zvyklí. Když si tohle všechno uvědomíte, už se nebudete tolik bránit legalizaci dalších drog.

Parlamenty by přece neschválily kriminalizaci drog, kdyby na ní bylo něco špatného.
Každý ví, že zastupitelské sbory schválily různé nesmysly. Kriminalizace drog patří do stejné skupiny jako třeba americká alkoholová prohibice ze začátku minulého století. Ta byla také velkým omylem, přestože ji schválil tamější parlament.
Kromě drog můžeme jmenovat celou řadu dalších věcí, před kterými nás parlamenty zcela zbytečně chrání. Například v Německu jsou občané chráněni před tím, aby šli ve svátek nakupovat do supermarketu, ve Francii aby si koupili videokazetu krátce po uvedení filmu do kin atd.

Drogy je třeba kriminalizovat, protože doplácíme na léčení feťáků.
I kdybychom tento argument přijali, jádro problému je jinde. Jestliže díky veřejnému zdravotnímu pojištění doplácíme na léčení uživatelů drog, je chyba spíš na straně současného systému zdravotního pojištění než na straně užívání drog. Asi každý pokládá za přirozené, že pojišťovna nezaplatí škodu majiteli domu, který si jej úmyslně sám zapálil. Nesmyslnost opačného přístupu je zřejmá.
Krom toho existují i možnosti, jak minimalizovat vliv nákladů na léčení uživatelů drog při zachování současného systému veřejného zdravotního pojištění. V případě alkoholu a nikotinu, tedy legálních drog, jde o uvalení spotřební daně.
Navíc je celý tento argument sporný, protože náklady legalizace musíte porovnat s náklady kriminalizace. Uvědomte si, že vlastně žijeme v Chicagu 30. let minulého století. Kolik stojí vězení, soudy a policie? Kolik stojí zvýšená bezpečnostní opatření, když jsou ulice čím dál tím nebezpečnější? Kolik stojí korupce? A kolik stojí léčení uživatelů drog, kteří si nemohli koupit čistou a relativně bezpečnou drogu? Tohle bude asi významná část nákladů na léčení feťáků.

Drogy je třeba kriminalizovat, protože užívání drog feťáky snižuje celospolečenský produkt.
Ano, je pravda, že malá část uživatelů drog si poškodí zdraví či společenské postavení natolik, že přijdou o práci. Ale:
1. Jde jen o malou část uživatelů drog. Podle posledních údajů má zkušenosti s ilegální drogou většina některých ročníků. A na konzumenty legálních drog (většina všech ročníků kromě dětí) taky nesmíme zapomínat. Takže případné snížení HDP zjevně není zas tak silný argument.
Ti, kteří užívání drog beznadějně propadli a nejsou schopni alespoň vzdáleně normálního života, tvoří poměrně malý okruh lidí. A je otázkou, zda jejich sklony k užívání drog a vzniku závislosti nejsou tak silné, že by mnozí z nich patřili mezi závislé na nějakém druhu drog při jakémkoli způsobu jejich regulace. Někteří lidé mají k tomu tak silné sklony, že i při zamezení přístupu k ilegálním drogám budou patřit mezi závislé, ať se z nich stanou notoriční alkoholici nebo začnou inhalovat ředidlo.
2. Argument o snížení produktu a společenského blahobytu má navíc jeden zásadní háček. Vy jste otrokář a ostatní lidé Vám patří, že si osobujete nárok na plody jejich práce? Existují například lidé, kteří dají výpověď v zaměstnání a jdou na jiné, méně placené místo, protože je předchozí práce nebavila. Jiní lidé zase přestanou na půl roku pracovat a odjedou s nějakou humanitární organizací do Afriky jako dobrovolníci. Ti všichni a mnozí další snižují HDP v této zemi. A mají kvůli tomu přijít do vězení?!
Jak už jsem uvedl výše, moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda ostatních lidí. Jak někdo naloží se svým životem a jakou práci chce dělat, patří myslím do jeho svobody, ne do mojí.

Braní drog není žádná svoboda. Fetování přece svobodu feťáků omezuje, takže kriminalizací drog ničí svoboda neutrpí.
Když si jdu zaplavat na plovárnu, musím ve vodě dělat tempa a držet hlavu nad vodou, abych se neutopil. Očividně je tím moje svoboda velmi omezena! Znamená to, že právo jít si zaplavat není součástí mé svobody a neutrpím žádné její omezení, když mi plavání zakážete?

Drogy žádný užitek nepřinášejí, takže kriminalizací drog nikomu neuškodíme.
Chcete říci, že nepřinášejí žádný užitek právě VÁM.
Kdyby drogy nikomu žádný užitek nepřinášely, tak by si s nimi nikdo ani nezačínal, že? Pokud si Vy myslíte, že nepřinášejí žádný užitek nebo užitek pochybný a zavrženíhodný, je to Váš názor, na který máte právo. Jiní lidé mají zase právo mít jiný názor než Vy.
Na užitek z konzumace alkoholu a tabáku se ptát nebudu, protože všichni bojovníci proti drogám jsou samozřejmě abstinenti a nekuřáci.

Pachatel tohoto článku vystudoval právo a ekonomii, specializuje se na trestní právo

Zdroj: Jan Vučka, Neviditelnypes.lidovky.cz

POŠLI TO DÁL
Legalizace.cz
Spolek Legalizace.cz je nestátní nezisková organizace, která usiluje o reformu české drogové legislativy, se zaměřením na konopí. K dosažení tohoto účelu organizujeme kulturní a vzdělávací akce, realizujeme informační kampaně, konáme lobby a zaměřujeme se na aktivity vedoucí ke snižování rizik spojených s užíváním a získáváním konopí z černého trhu. Dále provozujeme tento portál, provádíme tematický media monitoring a překládáme zahraniční články pro české publikum. Pokud vám přijde naše práce smysluplná, budeme rádi za jakoukoliv z forem podpory spolku.

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno