Hydroponie

This photo from Michigan shows neat rows of marijuana plants growing in black pots, connected by tubes to create a hydroponic growing system. The plants are lush and green. The plants are arranged symmetrically in the horizontal shot to create a central row with equal sides; additionally, green occupies the top half and black pots/white flooring compose the bottom. This photo could be used to depict either legal or medical marijuana cultivation.

Pěstování rostlin, to už dávno nejsou jen zahrádky a pole. Hydroponické technologie jsou běžnou součástí sortimentu mnoha speciálních zahradnictví a čím dál více pěstitelů je preferuje před klasickým pěstováním v zemině.

Hydroponické pěstování rostlin má tisíce let dlouhou tradici. Její první zdokumentované užití sahá až do starověké Ameriky, kde původní obyvatelé pěstovali plodiny na lehkých plovoucích ostrovech, z nichž rostliny natahovaly kořeny až do vody v jezeře pod nimi.

Od té doby ale technologie výrazně pokročila a v současnosti si můžeme vybrat z nepřeberného množství různých postupů, jak pěstovat naše rostlinky bez zeminy a v prostředí, které je plně pod naší kontrolou.

 

Proč vůbec pěstovat jinak, než v hlíně?

Hlavním důvodem je již zmíněná kontrola nad vším, co se v substrátu děje. V dobrém kompostu tvoří i desítky procent objemu tisíce druhů různých mikrobů, kroužkovci, pavoukovci, členovci a mnoho a mnoho dalších živočišných (ne)řádů. V kupované zemině je to sice o něco lepší, ale i ta časem konverguje ke své divoké formě, přinejmenším u těch méně viditelných tvorů. Pokud tedy chceme mít náš pěstební systém skutečně ve vlastní režii, musíme sáhnout po nehlinných substrátech. Ty nabízejí tu výhodu, že neobsahují žádné rozpustné nebo jinak dostupné živiny, které by přilákaly další formy života.

Samozřejmě ne vždy je živý substrát na škodu. Hydroponické postupy jsou poněkud proti proudu současných trendů, které směřují k pěstování bez chemických hnojiv a co nejdůkladnějšímu využití všech dostupných prospěšných organismů. V hydroponii znamená jakýkoli nechtěný život problém. Je to neznámá, jejíž hodnotu nedokážeme určit, jenže při pěstování bez zeminy chceme znát naprosto všechny proměnné.

 

V čem tedy pěstujeme?

Umělých substrátů je na trhu hned několik druhů. Nejznámější je pravděpodobně perlit a keramzit. U obou jde o tepelně upravené minerály, které jsou výrazně porézní. Perlit jsou malé, bílé a lehounké kuličky, které se často přidávají i do zeminy pro odlehčení a provzdušnění. Pochází z amorfního vulkanického skla. Keramzit tvoří větší hnědé hrudky s viditelnými póry a kvůli své savosti se často sype na povrch zeminy v květnících. Vzniká po zahřátí jednoho typu třetihorních jílovitých usazenin.

Méně známé, ale v plně umělých podmínkách častěji užívané substráty jsou rockwool a kokosové vlákno. Obě možnosti mají proti perlitu a keramzitu výhodu větší opory rostlin a většího objemu vody, který dokáží pojmout. Rockwool je zpracovaný čedič, který tvoří vlákna a dokáže absorbovat velký objem vody. Postup výroby připomíná skelnou vatu a i průmyslové použití je obdobné. Kokosové vlákno se pak běžně používá i jako podestýlka pro hady, pavouky a další milá domácí zvířata. Jedná se o svrchní obal kokosových ořechů, který je velmi pevný v tahu a stejně jako všechny výše zmíněné materiály (s drobnou výtkou vůči keramzitu) je naprosto inertní. Keramzit zpočátku uvolňuje drobná zrnka jílu, která mohou ucpávat čerpadla a hadičky, ale několikanásobné propláchnutí před použitím tento problém řeší.

 

Nevýhody hydroponie

Jako každá technologie i hydroponie má své nedostatky. Mezi ty hlavní patří potřeba důkladné údržby, protože pokud se něco pokazí (ucpaná hadička nebo rozbitý kompresor), rostlinky bez rychlého zásahu zahynou. Dokonce platí přímá úměra, že čím pokročilejší systém, tím horší problémy nastanou, pokud se něco pokazí. Další nemilou skutečností je, že s hydroponním systémem máte menší výběr použitelných hnojiv a výživových doplňků, protože ty musí splňovat určité podmínky, například stran velikosti největších pevných částic. V průměru jsou díky tomu hnojiva pro hydroponii mírně dražší než ta určená pro zeminu.

Trochu paradoxně je nevýhodou právě i skutečnost, že systém ovládáte do nejmenších detailů. Aby to všechno šlapalo, jak má, musíte mít o systému, roztoku i rostlinách perfektní přehled, což vyžaduje určité teoretické znalosti.

 

Statický roztok

Hydroponické technologie se rozdělují na tři hlavní proudy. Prvním je použití statického roztoku. V tomto případě živný roztok neproudí. Rostlina do něj má pouze spuštěné kořeny a takto čerpá živiny. Zrovna konopí má ovšem vysoké nároky na dostupné množství kyslíku, takže v úplně statickém roztoku dochází rychle k uhnívání kořenů. Tento problém lze řešit kontinuálním provzdušňováním. Právě sem patří nejrozšířenější hydroponická technologie pro domácí použití, a sice bubblery. Jde o jednoduché kýble s připojeným kompresorem, který neustále pumpuje pod hladinu vzduch.

 

Proudící roztok

Proudící roztok využívají všechny ostatní neaeroponní moderní technologie hydroponického pěstování. Znamená to jednoduše, že kořeny jsou neustále či průběžně zavlažovány, aniž by rostly přímo v rezervoáru živného roztoku. Proti statickému roztoku je hlavní výhodou snazší úprava vlastností zálivky a výrazně účinnější automatizace.

Vůbec nejpoužívanější hydroponickou technikou je NFT (nutrient film technique), nebo-li technika živného filmu. Při ní rostou plodiny typicky v rockwoolových kostkách, které jsou postaveny na mírně nakloněné desce, po níž konstantním tempem ve velice tenké vrstvičce stéká živný roztok. Rostliny tak mají neustále k dispozici vláhu i živiny, přičemž nic nebrání přístupu kyslíku do kořenové zóny. Tato metoda se používá nejvíce v průmyslovém měřítku k pěstování zeleniny. Vlastnosti roztoku se dobře sledují a systém je asi nejméně náchylný na poruchy ze všech hydroponních technologií.

Další jednoduchou a často používanou technikou je zaplavování (ebb and flow nebo také flood and drain). Jedná se o jakýsi ekvivalent klasického zalévání v zemině, při němž jednou za časový interval dojde k zaplavení kořenové zóny živným roztokem, po němž následuje čas na vyschnutí. Tato technika se dá při vhodné volbě média a velikosti pěstebních nádob provozovat i ručně, bez jakéhokoli elektronického balastu.

 

Kapková závlaha

Posledním běžně užívaným postupem z kategorie proudících roztoků je kapková závlaha. Při ní je substrát zavlažován seshora a kontinuálně. Ke každé rostlině v tomto případě vede tenká hadička, která přesně dávkuje živný roztok tak, aby médium nikdy úplně nevyschlo, ale zároveň nebylo převlhčené. Kapková závlaha je velice jednoduchá na manipulaci i sestavení, nevýhodou je potřeba průběžně upravovat průtok vody, jak rostliny rostou a mění se jejich požadavky. Proto se hodí pro použití spíše v menším objemu.

 

Aeroponie

Aeroponie je nejpokročilejší, nejefektivnější, ale také k poruchám nejnáchylnější hydroponní technologií. Využívá jemných vysokotlakých trysek, které tříští živný roztok na kapičky o průměru v řádu desítek mikrometrů. Takto jemný aerosol dokáží rostliny přímo vstřebávat v objemu, jaký není možné dosáhnout jiným způsobem. Zásluhu na tom má i maximální možné provzdušnění kořenové zóny.

Protože je aeroponie extrémně závislá na dokonalém fungování všech součástek, využívá se někdy prvek statické hydroponie pro krátkodobou kompenzaci poruch. Kdyby tato záchranná brzda chyběla, došlo by k nevratnému poškození rostlin nedostatkem vláhy již desítky minut od poruchy. Zejména trysky se rády ucpávají, proto je potřeba důsledně dbát na čistotu živného roztoku. Poruchovost je hlavním důvodem, proč není dosud aeroponie dominantní metodou hydroponického pěstování.

Prvky statického přístupu integruje například RainForest 2 od General Hydroponics. Sice jde o high-tech aeroponický systém, ale spodní část kořenů splývá přímo do zásobníku s roztokem. Tím se čas na odstranění poruchy prodlouží z desítek minut na více než den. Neprovzdušněná voda je pro rostliny pořád lepší než sucho.

 

Shrnutí

Hydroponie nabízí v současnosti širokou škálu metod a postupů, z nichž si každý může vybrat přesně podle svých nároků. Proti zemině poskytuje zejména výhodu maximální kontroly nad pěstovanou plodinou i substrátem, do nějž zapouští kořeny. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, potřeba všechno přeměřovat a důsledně sledovat. Odměnou je pak méně škůdců a celkově menší objem práce.

 

Zdroj: magazin-legalizace.cz, text: Boris Berrea

POŠLI TO DÁL
Legalizace.cz
Spolek Legalizace.cz je nestátní nezisková organizace, která usiluje o reformu české drogové legislativy, se zaměřením na konopí. K dosažení tohoto účelu organizujeme kulturní a vzdělávací akce, realizujeme informační kampaně, konáme lobby a zaměřujeme se na aktivity vedoucí ke snižování rizik spojených s užíváním a získáváním konopí z černého trhu. Dále provozujeme tento portál, provádíme tematický media monitoring a překládáme zahraniční články pro české publikum. Pokud vám přijde naše práce smysluplná, budeme rádi za jakoukoliv z forem podpory spolku.

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno