Mýtus:
Každý, kdo užívá marihuanu, se dříve či později změní v zombii, která nemá zájem o nic, kromě samotného hulení a jídla. Uživatelé nemají vůli k žádné aktivitě, ztrácejí ambice, jejich nároky na sebe se snižují až k nule, propadají se do pasivity.
Fakt:
Je to jen další nesmyslná propaganda. Lidé propagující tvrdší postihy proti konopí na celém světě se snažili několik posledních dekád prokázat existenci tohoto „amotivačního syndromu“. Neuspěli. U lidí, kteří byli beztak úspěšní a/nebo cílevědomí, se na této skutečnosti nic nezměnilo ani po dlouhodobém užívání konopí. Pouze při akutní intoxikaci se dá předpokládat nízká vůle k tvůrčím činnostem, ale ani to neplatí u všech odrůd. Některé umožňují fungovat naplno, nebo i víc. Amotivační syndrom se stal spíše výmluvou těch, kteří nikdy žádnou motivaci neměli. Osobně jsem nikdy neviděl, že by schopný člověk začal hulit a pak se změnil v trosku. Naopak jsem nejednou viděl, jak troska začala hulit a pak to sváděla na trávu. Dokonce, pokud se podíváte na tu část lidí, která pravidelně nosí domů nadprůměrný výdělek, najdete v ní větší podíl huličů, než ve zbytku populace.
