Domácí legislativa po roce 1945

V boji s různými typy závislostí po druhé světové válce pokračovala i domácí legislativa. Příznačné pro toto období bylo, že společenská poptávka akcentovala především problémy spojené se zneužíváním alkoholu.

A. Zákony proti alkoholismu

Proto byl v Československu nejdříve vypracován nový zákon proti alkoholismu. V zákoně č. 87/1948 Sb. 0 potírání alkoholismu se zdůrazňovalo, že pod potíráním alkoholismu se rozumějí všechna potřebná opatření a nařízení směřující k ochraně lidského zdraví před následky alkoholismu. Avšak ani zákon č. 120/1961 Sb. 0 boji proti alkoholismu, který nahradil zákon z roku 1948, neobsahoval žádná ustanovení proti nealkoholovým toxikomaniím. Tento nedostatek odstranil až zákon ČNR č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

B. Seznamy drog

Státní dohled nad obchodem a distribucí drog navazoval na předválečný zákon č. 29/1938 Sb. a č. 137/1938 Sb. Zákony a nařízení byly ovšem modifikovány v souladu s modernizací a reorganizací metod výroby a distribuce drog. Dne 16. června 1953 vydalo ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy vyhlášku č. 283/1953 místním národním výborům, která stanovila nová pravidla a upravovala předcházející nařízení týkající se zacházení s drogami.

Tato vyhláška obsahovala seznam drog a preparátů, které podléhaly dozoru, a rovněž podmínky, za jakých mají být drogy skladovány. Dále určovala pravidla zacházení s drogami pro výrobce a distributory, laboratoře, preventivní a léčebná zařízení, výzkumné a vědecké ústavy, dovozní a vývozní podniky. Zaváděla rovněž pravidla balení a značení těchto látek, jejich povinnou registraci a dále určovala detailní systém jejich nákupu, zpracování a prodeje.

Po přijetí Jednotné úmluvy o omamných látkách v roce 1961 došlo také u nás k zavedení kontroly, evidence i trestů odpovídajících přijatému mezinárodnímu standardu. Československá právní úprava zacházení s omamnými látkami vycházela ze zákona č. 20/1966 Sb. 0 péči o zdraví lidu. Ten v § 82 zmocňuje vládu k vydání předpisu o jedech a látkách škodlivých zdraví. V souladu s tímto zmocněním vydala vláda ČSSR vládní nařízení č. 56/ 1967 Sb. 0 jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, jímž bylo nahrazeno zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 23/1955 Sb.

Podrobnější úpravu pak obsahovala vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se realizovalo vládní nařízení. V příloze č.3 k této vyhlášce byl obsažen seznam omamných látek. Tato vyhláška a vládní nařízení byly v roce 1988 zrušeny nařízením vlády ČSR č. 192/1988 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví. To vstoupilo v platnost dne 1.ledna 1989.

Od 1. ledna 1999 je v platnosti zákon č. 167/1998 Sb. O návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon upravuje:

  • Zacházení s návykovými látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky (dále jen “přípravky”), s některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování návykových látek (dále jen “prekurzory”) a zacházení s pomocnými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi.
  • Pěstování máku, konopí a koky a vývoz a dovoz makoviny.

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

  • Návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č.1-7 tohoto zákona.
  • Přípravkem roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více návykových látek.
  • Prekurzorem látka uvedená v příloze č. 9 tohoto zákona, jakož i roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více látek uvedených v této příloze, kromě látek uvedených v § 1 odst. 2 tohoto zákona.
  • Pomocnou látkou látka uvedená v příloze č. 10 tohoto zákona.
  • Makovinou všechny nadzemní části (kromě semen) máku setého (Papaver somniferum), jakož i jejich drť.
  • Konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny, jejíž součástí je vrcholík.

K této problematice se vztahuje i nařízení vlády číslo 114 ze dne 10. května 1999, kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce.

C. Trestní zákon

Trestně právní ochrana společnosti na úseku zacházení s drogami byla garantována základními ustanoveními § 197 a § 198 o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů v přijatém trestním zákoně č. 86/1950 Sb. Trestného činu se podle § 197 trestního zákona z roku 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy. Trestného činu podle § 198 trestního zákona z roku 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů.

Ochrana společnosti v boji s drogami se odrazila i v novém trestním zákoně č. 140/1961 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1961. Základní ustanovení o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů byla obsažena v § 187 a 188.

V současné době je drogová kriminalita postihována podle zákona č. 112/1998 Sb., jeho účinnost byla stanovena od 1. 1. 1999. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala však zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její užívání, pokud není osoba k užívání nucena osobou druhou.

Novelou byly rovněž podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy. Vybrané skutkové podstaty byly zařazeny mezi trestné činy, na které se vztahuje oznamovací povinnost (§ 168 tr. zákona), nebo trestnost jejich nepřekažení (§ 167 tr. zákona). Jsou rovněž rozšířeny kvalifikované důvody spáchání trestního činu vaně skutkové podstaty. V současné době je tedy možno postihovat:

  • Nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zákona (nedovolené nakládání s drogou pro jiného).
  • Nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zákona (držení drogy pro vlastní potřebu).
  • Nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 tr. zákona (nedovolené nakládání s předmětem způsobilým k výrobě).
  • Šíření toxikomanie podle § 188a tr. zákona. Dále novela zákona dovoluje postihovat související trestné činy, a to pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zákona a maření způsobilosti k službě podle § 266 tr. zákona.
Zdroj: Biotox, Enpsyro


Petice za legalizaci konopí