Moderní marihuana může způsobit psychózy, ohroženi jsou hlavně mladí, varuje psychiatr

V Česku přibývá zejména u mladých lidí počet případů výskytu vážné psychózy po konzumaci drog, včetně marihuany. Podle místopředsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martina Anderse to může být mimo jiné tím, že „průmyslově vyráběná“ marihuana má dnes trochu jiné složení než rostlina pocházející z volné přírody.

O tom, že psychiatrické ambulance přijímají stále více mladých konzumentů marihuany, se mezi psychiatry mluví už dlouho. Máte k dispozici nějakou statistiku?

Bohužel, nemáme žádný přehled o celkovém počtu hospitalizací, taková statistika se centrálně nevede a každé zařízení má své přehledy. Podle mých osobních zkušeností i zkušeností mých kolegů, se kterými mluvím, je to ale skutečně tak.  Mladých lidí, často adolescentů, kteří skončí v psychiatrické ambulanci poté, co vykouřili jointa, opravdu v posledních letech výrazně přibylo. Jen u nás ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze  se jedná řádově o desítky případů ročně.

O jaký druh psychického onemocnění většinou jde?

O všechny druhy vážných psychóz, včetně stavů, které svými příznaky vypadají stejně jako schizofrenie. Prakticky se na počátku nedá 100% zjistit, zda se jedná o schizofrenii provázenou bludy, halucinacemi či ztrátou orientace, nebo jiný druh psychózy, který vyvolalo požití psychoaktivních látek. Příznaky epizod bývají obvykle podobné. A konkrétní onemocnění prokáže až detailní vyšetření, někdy s nutností hospitalizace, ale především čas.

Nárůst psychóz se týká jenom konzumentů marihuany nebo i jiných drog?

Nejvíce případů výskytu psychózy popravdě zaznamenáváme u lidí, kteří užívají pervitin, konopí bych zařadil na druhé místo. U pervitinu se však většinou jedná o pravidelné konzumenty, kteří žijí tzv. na hraně, takže drogy nejsou jediným faktorem, který hraje roli. V případě marihuany se ale lze setkat i s ojedinělými konzumenty, tedy mladými lidmi, kteří si dají takzvaného jointa jen občas, nebo jsem se dokonce setkal i s těmi, kteří užili drogu poprvé v životě. A přesto u nich příznaky propuknou.

Marihuana je jako takzvaná měkká droga v civilizovaném větě rozšířená desítky let. Proč podle vás teprve nyní roste počet psychóz po jejím užívání?

Jedním z hlavních důvodů může být fakt, že konopí, užívané třeba na Woodstocku (legendární hudební festival v USA v roce 1969-pozn.red.) bylo úplně jiné než jaké se nabízí dnes. Tehdy se jednalo především o rostliny, vypěstované někde na zahrádce, ve volné přírodě nebo za oknem. Dnes se ve valné většině konopí pro široké využití pěstuje na černo ve sklepech a halách pod umělým světlem, a to má úplně jiné světelné spektrum, jiné vlnové délky, než přirozené sluneční světlo. A působí tak na rostlinu poněkud odlišně. Současně se využívají i jiné chemotypy rostlin, než bylo dříve obvyklé.

Jak se to konkrétně projevuje?

Existuje několik chemotypů marihuany s různým složením. Na černém trhu v Evropě i u nás se již řadu let vyskytuje v naprosté převaze, prakticky výhradně, chemotyp 1, takzvaný skunk, který byl vyšlechtěný pro vysoký obsah THC (jako hašiš tj.až 20%). V tomto chemotypu je zcela minimálně obsažen kanabidiol, tedy látka, která má dokonce neuroprotektivní účinky a hledá se její využití třeba i k léčbě Alzheimerovy nemoci. V rostlinách z přírody je naopak více kanabidiolu. Navíc konopí vypěstované za pomoci umělého světla má mnohem vyšší obsah tetrahydrokanabinolu, tedy hlavní psychoaktivní látky, ovlivňující lidskou psychiku a fungování mozku.

Když si tedy dnes někdo koupí od dealera na ulici marihuanu, tak vůbec neví, co kupuje?

Ano, je to tak.  Není konopí jako konopí. Lidé někdy argumentují tím, že jim přece nemůže vážně uškodit něco, co zároveň léčí různé nemoci, ale to je od počátku nesmyslná představa. U léčebného konopí, což bývá chemotyp 4, výrobce pečlivě hlídá složení i obsah účinných látek a poměr THC a kanabiniolu je 1:1. To se u rostlin pěstovaných načerno někde ve sklepě pod umělým světlem, říci nedá.

Jak konkrétně vlastně může konopí přispět v lidském mozku ke vzniku psychózy? A proč se tak děje většinou u mladých lidí?

A adolescentů a mladých lidí od 16 do 25 let se mozek ještě vyvíjí, není zralý, dochází k prořezávaní mozkových synapsí, což je z hlediska vývoje mozku zvlášť citlivé období. Do toho přicházejí různé stresové životní situace typické pro toto období – rozchody, ukončení školy, úmrtí blízkých. Ten celkový stres pak v takto citlivém mozku může i bez psychotropních látek vést ke vzniku psychického onemocnění. Proto třeba právě v tomto věku evidujeme nejvíce případů propuknutí schizofrenie. Když se do toho ještě přidá intoxikace psychoaktivní látkou jako je marihuana, pochopitelně se riziko vzniku psychózy ještě výrazně zvýší.

Jak si to mám představit? Sedmnáctiletý student si někde před školou dvakrát potáhne z jointa od spolužáků a druhý den je na psychiatrii?

Ano, i takové případy by bylo možné najít, ale jsou spíše ojedinělé. Nicméně opravdu platí, že někdy se může skutečně jednat i o první zkušenost s drogou, která vede k propuknutí psychického onemocnění.

Proč ale někdo skončí po jedné cigaretě marihuany v psychiatrické ambulanci a druhý kouří konopí celý život a žádná psychóza u něj nepropukne?

To je dáno tím, co vykouří, ale také genetikou i fyziologickými dispozicemi jedince. Jedna britská studie se tím docela detailně zabývá a dochází k závěru, že u zhruba 20 % populace existuje zvlášť silná dispozice k tomu, aby u nich droga vyvolala psychózu. V mladém a adolescentním věku je pak toto riziko pochopitelně nejvyšší. My ale zatím nevíme, který člověk je v té rizikovější skupině a který ne. To se bohužel prokáže až poté, co u něj po požití drogy nemoc propukne.

Mluvíte o vážných psychózách u některých uživatelů marihuany. Jak je to s úspěšností jejich léčby?

Podle našich zkušeností zhruba pětina pacientů s psychózou po medikaci a zaléčení odejde z ordinace a už se s atakou nemoci až do konce života nesetká. Tedy pokud neužívá dále marihuanu. U zbytku se ale může nastartovat proces, který je velmi obdobný tomu, co vidíme u lidí trpících schizofrenií. Většinou se ataka v různých intervalech vrací, výjimkou nejsou případy, kdy se uživatelé konopí po propuknutí nemoci potýkají s onemocněním do konce života. A to včetně nutnosti dlouhé hospitalizace. I ti, kterým se opakování psychózy vyhýbá, se ale musejí hlídat, často užívat léky a především se vyvarovat toho, aby drogu ještě někdy okusili.

Je to častý jev, že se k vám uživatele konopí znovu vrací poté, co si znovu dali „jointa“?

Samozřejmě. A to i přes veškerá varování. Pokud u někoho vypukla psychóza po marihuaně, neměl by se drogy do konce života ani dotknout. Toto opakuji svým pacientům při každé návštěvě.

Jak se z pohledu vaší praxe díváte na debatu o legalizace konopí? Třeba v Kanadě nebo Kalifornii už úřady marihuany legalizovaly…

Přiznám se, že neznám do detailu trhy v těchto zemích. Ale pokud bych měl rozhodovat o možnosti použití, tak určitě nemám nic proti léčebnému konopí ve správných indikacích a dávkách. Jen bych možná chtěl varovat před přílišným optimismem a očekáváním léčebného efektu. Kdyby měly konopí prodávat např. tabákové firmy, tak určitě lze hlídat složení. Co bych však jednoznačně nedoporučoval, a dával na to obzvláště dobrý pozor, je to, aby konopí bylo oficiálně dostupné těm skupinám, které jsou nejvíce ohrožené nevratnými změnami. Tedy dětem a adolescentům.

Zdroj: info.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno