Nejvyšší soud versus znalci kvůli řízení pod drogami

Zatímco u alkoholu justice automaticky uznává jedno promile alkoholu za hranici mezi přestupkem a trestným činem, u drog Nejvyšší soud trvá na tom, aby míru ovlivnění drogou zkoumal znalecký posudek z oboru psychiatrie. Podle jednoho z předních českých znalců Jiřího Švarce ale psychiatři nedokážou zpětně určit, jak byl řidič drogou ovlivněn.

„Některé soudy u případů řízení pod vlivem drog po znalcích skutečně na základě judikátu Nejvyššího soudu (NS) chtějí, aby psychiatři znaleckým posudkem určili, jestli byl obžalovaný v době řízení auta ve stavu vylučujícím způsobilost. Psychiatr ale nemůže zpětně určovat, jak ten člověk třeba před rokem při řízení fungoval,“ řekl Švarc, který působí jako primář oddělení Ochranného léčení v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Tabulka srovnává drogy s alkoholem

„Navíc stav vylučující bezpečné řízení je pojem ryze právní, nikoli psychiatrický, takže každý psychiatr si pod tím pojmem představí něco jiného a posudek je pak subjektivní. Někteří starší znalci tak vycházejí z názoru, že drogy za volant nepatří, a u každého pachatele konstatují stav vylučující bezpečné řízení,“ upozornil Švarc.

„Umíme stanovit příčetnost, nebezpečnost pachatele, potřebu ochranného léčení, zjistit, jestli rozumí smyslu trestního řízení, ale nejsme schopni určit, v jakém stavu byl třeba před rokem, když si vzal drogy a řídil. To bychom toho člověka museli ovlivnit stejným množstvím stejné drogy a pozorovat, co dělá. Ale to samozřejmě nejde. Znalci tedy nezbyde, než nějak obecně popsat svůj názor na věc a soud je často spokojen, protože tam má znalecké razítko na posudku,“ posteskl si Švarc.

Přitom Švarc stál u zrodu tabulky, která hladinu drog v těle srovnává s hranicí jednoho promile. Vychází se z toho, jaká hladina drogy je již toxická a u průměrného řidiče vylučuje schopnost bezpečně řídit, stejně jako jedno promile alkoholu.

Podle bohnického primáře by však měl NS uznat, že znalci neumějí zpětně určit, jak byl člověk drogou přesně ovlivněn.

„Drogy ale na každého působí jinak, jenže to i alkohol,“ prohlásil Švarc a upozornil, že tyto hladiny drog v roce 2015 akceptoval i Nejvyšší soud (NS).

Avšak zatímco některé soudy tabulky používají a znalecké posudky nepožadují, jiné soudy odkazují na starší rozhodnutí NS z roku 2010, podle kterého je třeba stav vylučující způsobilost zjišťovat a dokazovat přizváním znalce toxikologa, který určí množství drogy v těle, a poté má nastoupit psychiatr, aby určil, jak byl řidič ovlivněn.

Podle bohnického primáře by však měl NS uznat, že znalci neumějí zpětně určit, jak byl člověk drogou přesně ovlivněn. Podle něj tak soudy vlastně nutí znalce, aby za ně rozhodli, jestli se stal trestný čin.

Chybí hranice

„Měli by to ale být zákonodárci, kteří určí, jaká hladina psychotropní látky tvoří hranici mezi přestupkem a trestným činem,“ upozornil Švarc.
NS ale ustupovat od své praxe nechce a stojí si za rozhodnutím z roku 2010.

„Soud i nadále považuje tento svůj judikát za relevantní. Od doby, kdy byl vydán, neshledaly senáty trestního kolegia důvod k jeho revizi,“ potvrdil mluvčí NS Petr Tomíček.

Podle Švarce nyní situaci intenzivně řeší i Nejvyšší státní zastupitelství, které připravuje tzv. pokyn obecné povahy, který by byl určitým kompromisem a mohl by vyhovovat i NS. Záměrem je zjednodušit trestní řízení, je-li u řidiče dosaženo toxické hladiny drogy.

„Mám však za to, že dřív nebo později budou muset zákonodárci vypustit dokazování stavu vylučujícího způsobilost a přenést problematiku ovlivněných řidičů, kteří nespáchali nic jiného než řízení pod vlivem, do správního řízení, kde ale musí hrozit efektivní, přiměřený a rychlý trest jako pokuta a zákaz řízení, stejně jako ve většině západních zemí,“ dodal Švarc.

Zdroj: novinky.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno

Buďte stále v obraze!

Chcete, aby vám každý týden přistály nejnovější zprávy ze světa legalizace až do schránky? Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje.
Nikdy neposíláme reklamu.