Prcek Guzmán sedí, ale hon pokračuje. Jeho peníze chtějí USA i Mexiko

Mexický drogový boss Joaquín Guzmán zvaný „Prcek“ sice už minulý týden u soudu v New Yorku dostal doživotní trest, celý případ však ještě neskončil. Vůdce kartelu ze Sinaloy si pašováním kokainu přišel na miliardy dolarů. A ty teď Spojené státy chtějí zpátky. Problém je, že nevědí, kde je mají hledat. O Guzmánovy peníze navíc stojí i Mexiko.

Magazín Forbes ho celkem čtyřikrát zařadil na seznam nejbohatších lidí světa. Jeden z nejmocnějších i nejznámějších mexických mafiánů Joaquín Guzmán si pašováním drog vydělal na jachty, letadla i soukromou zoologickou zahradu s tygry a krokodýly.

Američtí vyšetřovatelé spočítali, že jeho kartel prodejem tun kokainu, heroinu i marihuany ve Spojených státech vydělal přesně 12 666 181 704 dolarů. Přes 288 miliard korun.

A o ty teď jde.

Podle stanice PBS soud v New Yorku při vynášení rozsudku dvaašedesátiletému Guzmánovi nařídil, aby peníze vrátil. Ten to sám od sebe neudělá, a tak byť hon na samotného bosse ze Sinaloy skončil, na jeho majetek ještě ani zdaleka ne.

Podle prokurátorů je částka jen „konzervativní odhad“ a ve skutečnosti si narkobaron přezdívaný Prcek (El Chapo) nashromáždil mnohem víc. Otázka ovšem je, kde. U soudních stání podle listu The New York Times zaznělo jen pár zmínek o nemovitostech, které Guzmán vlastnil a ve kterých se najednou „povalovalo“ i 30 milionů dolarů (přes 680 milionů korun).

Sami kriminalisté podle deníku The Guardian ve dvanáctistránkovém dokumentu k zabavení mafiánova majetku neupřesnili, jak chtějí peníze získat ani kde je budou hledat. Podotýkají však, že Guzmán byl zdatný v praní špinavých peněz a že některé své zisky ukryl v bankách, jiné pak třeba v pojišťovací společnosti vedené jeho kumpánem či na debetních kartách vydaných kolumbijskou firmou Monodeaux.

„Propadnutí věci je součástí rozsudku. Pokud je ono jmění ve Spojených státech, mohou jít po něm,“ naznačil pro list Observer Duncan Levin, který v minulosti na státním zastupitelství na Manhattanu vedl odbor proti praní špinavých peněz.

Kriminalisté by se podle něj mohli zaměřit právě na předplacené karty, na kterých můžou být uložené i miliony dolarů, nebo konkrétní zboží. „To takhle koupíte tisíce počítačů a vyvezete je. Peníze pak pocházejí z jejich prodeje v Mexiku,“ vysvětluje. Připomíná také, že podle zákona z roku 1957 může policie zabavit i statky, které jsou jen zčásti zaplacené z nelegálně nabytých financí.

„Velké množství majetku však bude pravděpodobně v Mexiku a při jejich hledání bude potřeba spolupráce s mexickou vládou,“ dodal. Jenže i ta chce Guzmánovo bohatství.

Mexický prezident Andres Manuel López Obrador podle agentury AP ve čtvrtek prohlásil, že využije veškeré legální cesty k tomu, aby byl Prckův zabavený majetek vrácen zpět do země. „Jsou to mexické peníze,“ míní. Dodává, že dřívější vlády podle něj neměly Američanům dovolit, aby zabavovali peníze v případech s podezřelými původem z Mexika.

Pokud se mu povede peníze získat, rád by je vložil do programů, kterými se vláda snaží bojovat s chudobou. Symbolické využití by pro ně měl i někdejší zájemce o post amerického prezidenta Ted Cruz. Ten už podle svých slov několikrát navrhoval zákon „El Chapo“, díky kterému by peníze zabavené narkobaronům putovaly na výstavbu zdi na americko-mexických hranicích.

Prcek si stěžoval na mučení ve vazbě, teď skončil v „Alcatrazu“

V jednom z největších drogových procesů v historii USA Guzmána shledali vinným ve všech deseti bodech obžaloby. Za pašování kokainu, heroinu či marihuany v řádech tun, plánování několika vražd a další zločiny mu soud minulý týden k doživotnímu trestu uložil ještě dalších třicet let ve vězení.

Guzmán si před vynesením trestu stěžoval na podmínky v newyorské vazbě. Své věznění označil za psychologické, emoční a mentální mučení čtyřiadvacet hodin denně a prohlásil, že čelil krutému a nelidskému zacházení.

Úřady požádal o prodloužení vycházek na střechu káznice, kde by si mohl spolu s ostatními vězni zasportovat. Ty mu to z obavy, že by mohl znovu utéct – tak jako v minulosti už dvakrát – zamítly. A téměř ihned po vynesení rozsudku Guzmána nechaly odvézt do věznice v Coloradu, ve které stráví zbytek života.

Přezdívá se jí „Supermax“ nebo „Alcatraz Skalnatých hor“ a končí tam jen ti nejnebezpečnější z nebezpečných. Třeba Džochar Carnajev, který má na svědomí bostonský masakr a který ve vězení s maximální ostrahou čeká na trest smrti.

Opevněný areál vzdálený zhruba dvě hodiny jízdy od Denveru po boku ozbrojenců hlídají i pořádně ostří psi. Trestanci, kterých je v Supermaxu zhruba čtyři sta, se i v zájmu své vlastní bezpečnosti prakticky nepotkají a obecně mají kontaktu s lidmi jen velmi málo.

Ze své betonové cely s miniaturním oknem mohou podle agentury AFP vyjít na devadesát minut denně, a to jen se spoutanýma nohama i rukama. „Supermax je z provozního hlediska nejzajištěnějším vězením na světě,“ říká pro server USA Today expert na americká vězení a bývalý policista Cameron Lindsay a ujišťuje, že útěk z této věznice už nezařídí ani všechny peníze světa.

Zdroj: idnes.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno