V Londýně frčí kokain, v Oslu extáze. Analýza odpadních vod odhaluje, jak se ve městech užívají drogy

Kokain má nejvyšší spotřebu v Londýně, na jihu Německa nebo na španělském pobřeží Středozemního moře, extáze je zase populární třeba v Oslu. Foto: Wiki Commons

Monitorovat užívání nelegálních drog v populaci včetně aktuálních trendů není zvlášť v době, kdy se na trhu objevují stále nové a nové syntetické drogy, nic jednoduchého. Velmi užitečným nástrojem k tomu, jak rychle získat informace o spektru právě teď užívaných drog, je rychle se rozvíjející analýza odpadních vod. Metoda, poprvé navržená v roce 2005, sice má své limity – například ji může zkreslit čistota drog – , podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) jde ale o skvělý doplňkový nástroj, který zároveň může sloužit jako systém včasného varování. Aktuální stav poznání představili odborníci na podzimní konferenci Lisbon Addictions 2017, které se účastnil i Zdravotnický deník.

Odeberete v čističce vzorky odpadních vod a z nich zjistíte, jestli lidé ve městě užívají často kokain, marihuanu nebo metamfetamin – a případně jestli jim holdují víc nebo méně oproti minulému měření. Tak by se velmi zjednodušeně daly popsat možnosti metody spočívající v analýze odpadních vod. Z metabolitů pocházejících ze splašků lze totiž odvodit množství drog spotřebovaných na tisíc obyvatel žijících v dané oblasti. Vedle výše zmíněných návykových látek lze v odpadních vodách sledovat také spotřebu extáze, amfetaminu, zneužívání léků z lékárny či některé nové psychoaktivní látky. Nemusí se ovšem zdaleka jednat jen o nelegální drogy – posvítit si lze třeba i na spotřebu nikotinu či alkoholu. Analýza provedené v Oslu v roce 2011 tak například zjistila, že lidé nejméně pijí v pondělí (nepřekvapivě) a ve čtvrtek, více si přihnou ve středu, podstatně více v pátek a v sobotu toho vypijí zhruba čtyři až pětkrát víc než v běžný pracovní den.

Metoda pochopitelně nabízí také možnost porovnávat mezi sebou trendy v jednotlivých městech či vytvořit mapu užívání drog. Protože ale každá kanalizační síť vypadá trochu jinak a lišit se může i odběr vzorků či samotná analýza, vytvořili odborníci zaměřující se na analýzu vod v rámci sítě SCORE standardizovaný postup a best practice tak, aby se nesrovnávala jablka s hruškami. Díky tomu mohly začít vznikat mapky prozrazující situaci na jednotlivých místech Evropy – v roce 2016 se do projektu zapojilo 50 měst v 18 státech (v začátcích projektu v roce 2011 se účastnilo jen 19 měst). V oblastech, kde žije dohromady kolem 25 milionů lidí, se testovala spotřeba amfetaminů, metamfetaminů, extáze a kokainu.

A zjištění? Například kokain má nejvyšší spotřebu v Londýně, na jihu Německa nebo na španělském pobřeží Středozemního moře, extáze je zase populární třeba v Oslu. Oproti tomu metamfetaminy jednoznačně vedou ve střední Evropě – v Česku a Slovensku (interaktivní mapu Evropy najdete zde). Podobná analýza ukázala, že právě metamfetamin je nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Austrálii.

Užívání metamfetaminů podle analýzy odpadních vod v roce 2016. Jak vidno, vévodí Česko a Slovensko. Zdroj: EMCDDA

Díky projektu SCORE, který provádí měření každý rok, je ovšem také možné sledovat trendy v čase. Například mezi lety 2011 až 2013 byla podle analýz odpadních vod spotřeba kokainu stabilní, zatímco dle jiných monitorovacích nástrojů, jako jsou dotazníky, klesala. O tři roky později ovšem podle odpadních vod problém vzrostl. „To potvrzuje i větší dostupnost odvozená od zabaveného množství drog. Přesto prevalence daná ostatními ukazateli stále indikovala stabilní spotřebu. Myslím, že jde o dobrý příklad systému včasného varování,“ říká Frederic Been z toxikologického centra univerzity v Antverpách. Podobně národní studie probíhající v letech 2011 až 2014 v 17 italských městech prozradila, že analýza odpadních vod dokáže poukázat na rostoucí spotřebu marihuany o něco dříve než dotazníkové průzkumy.

Splašky odhalí i nové syntetické drogy

Příležitost ovšem analýza odpadních vod znamená také na poli nových syntetických látek, které jsou v posledních letech v Evropě čím dál větším problémem. Zatímco v roce 2005 bylo takových látek zachyceno poprvé pouze 13, o pět let později jich už bylo 41 a v roce 2015 dokonce 98. Jde přitom o drogy s velmi podobnou strukturou, které však nespadají pod mezinárodní úmluvy o kontrole drog. Předloni tak bylo v souhrnu monitorováno celkem 628 těchto látek, nejčastěji syntetických kanabinoidů (32 procent, 19 procent syntetické kathinony, 18 procent fentylaminy). Na trhu se bohužel objevují velmi rychle a často bývají mixovány s dalšími látkami, takže mohou mít velmi toxické dopady. Zároveň je ale náročné získat o nich více dat včetně prevalence – a právě zde může pomoci analýza odpadních vod, která je umí odhalit a vyhodnotit jejich užívání.

„Jsou tu ale pochopitelně problémy. Ve vodě se totiž vzhledem k vysokému počtu těchto látek vyskytují jen nízké hodnoty oproti běžným drogám, jako je kokain. Další problém je, že může být těžké identifikovat specifický biomarker, protože neznáme hlavní metabolity. Přesto to ale stálo za to vyzkoušet a zjistit, jestli přístup funguje,“ říká Sara Castiglioni z italského Instituto di Ricerche Farmacologiche Mario Negri.

Odborníci proto na jaře 2016 provedli studii ve 14 evropských státech, při které se v rámci kvantitativní analýzy zaměřili na 19 syntetických kathinonů, pět fentylaminů, jedno ketaminové analogum a tryptamin. V odpadních vodách se přitom podařilo nalézt stopy devíti kathinonů a jedné další látky, a to nejvíce ve Slovinsku, Polsku a Rumunsku (kathinony), případně Slovensku, Ukrajině a Rumunsku (fentylamin). Jen pro představu – hladiny nalezených látek byly tisíckrát nižší než u kokainu. Ukázalo se ale, že pro zkoumání nových psychoaktivních látek se metoda hodí, bude ovšem pochopitelně ještě potřeba další výzkum.

Zneužívání léků na recept prozrazují víkendové „peaky“

A je tu ještě další pole, kde se obtížně získávají data a analýza odpadních vod tak může podat pomocnou ruku – totiž zneužívání léků na recept. Jde o problém, který v poslední době narůstá zejména ve Spojených státech, možná ale i v Evropě. Ovšem vzhledem k tomu, že lidé léky často získávají nelegálním způsobem, obávají se ztráty řidičáku nebo po jejich užití mají amnézii a nic si nepomatují, je monitorování problematiky velmi obtížné.

Odborníci se proto rozhodli vyzkoušet, jestli jim něco nového neprozradí odpadní vody. Jak? Zatímco standardně užívané léky se během týdne užívají stabilně, přípravky zneužívané jsou častěji brány o víkendech. Proto byly zvoleny dva léky, které bývají zneužívány – metadon a methylfenidát, a ty se porovnaly na jedné straně s klasickými drogami jako kokain či heroin, a na straně druhé s přípravky, které nemají potenciál ke zneužívání (např. paracetamol). U těchto vybraných látek byly v roce 2014 v Oslu provedeny analýzy vody po všechny dny v týdnu. Výsledek? Zatímco u metadonu se víkendový nárůst neobjevil, u methylfenidátu ano. „To poukazuje na rekreační užívání,“ konstatuje Jorgen Bramnes z norské Sykehuset Innlandet, jehož tým analýzu provedl.

Odběry odpadních vod mohou prozradit, zda obyvatelé v daném místě užívají kokain, extázi, amfetaminy nebo hodně pijí. Analýzy mohou poodhalit roušku tajemství také nad tím, jaké nové syntetické látky se k nám dostávají či zda lidé zneužívají léky na recept. Foto: koláž ZD

Ačkoliv je ale analýza odpadních vod jistě užitečným nástrojem, rozhodně není všespásná a nelze ji brát bez znalosti kontextu za bernou minci. Data, obvykle sebraná ve městech, nelze extrapolovat na celý stát, není možní identifikovat z nich individuální návyky související s konzumací drog ani cokoliv o konzumentech, mohou je zkreslit turisté i větší čistota drogy (eventuálně vyšší procento THC). Podle Christopha Orta ze švýcarské společnosti Eawag je tak odhadovaná nejistota týkající se množství metabolitů drogy na tisíc obyvatel v daném místě okolo 30 procent.

Analýza odpadních vod proto musí být součástí komplexu nástrojů, mezi něž patří dotazníky, statistiky úmrtnosti, sledování výskytu infekčních chorob, problematických uživatelů či poptávky po léčbě, eventuálně policejní statistiky. „Ostatní data zůstávají zásadní, protože nám umožňují zasadit informace získané analýzou odpadních vod do kontextu,“ zdůrazňuje Frederic Been, který zároveň poukazuje na i na potřebu dalšího výzkumu.

Zdroj: zdravotnickydenik.cz

 

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno