Válka proti drogám pod vedením OSN je naprostým selháním

Podle obsáhlé zprávy publikované v druhé polovině října Mezinárodním konsorciem pro drogovou politiku (IDPC) lze přístup mezinárodního společenství k mezinárodní drogové politice označit za jedno velké fiasko. Organizace upozorňuje, že postoj k ilegálním substancím a jejich uživatelům je nutné zásadně přehodnotit.

Ve zprávě se dočteme, že OSN si v roce 2009 dala za cíl vymýtit do roku 2019 nelegální obchod s drogami, k čemuž jí měl pomoci represivní a na prohibici založený přístup k ilegálním substancím a lidem, které je užívají, vyrábějí, prodávají, kupují a distribuují. Pro tento způsob řešení se už dávno vžil název „válka proti drogám“ (z anglického „war on drugs“).

Tristní výsledky

Agresivní protidrogová politika však bohužel černý trh nijak nepoškodila, nýbrž pouze zhoršila celkový dopad drog na zdraví, dodržování základních lidských práv, bezpečnost a zdraví společnosti. Čísla hovoří jasně: Podle zprávy se počet úmrtí spojených s drogami za posledních deset let zvýšil o 145 procent. Jen ve Spojených státech zemřelo za rok 2017 na důsledky předávkování 71 000 lidí.

Mexický národní institut pro statistiku a geografii zjistil, že za loňský rok bylo v zemi spácháno 31 174 vražd – to je skoro o třetinu více než v roce 2016.

V poslední dekádě bylo po celém světě v souvislosti s drogovými delikty oficiálně popraveno 3 940 lidí. Reálný počet obětí války proti drogám je však mnohem vyšší – jen na Filipínách bylo v rámci protidrogového běsnění rozpoutaného místním pološíleným prezidentem zabito kolem 27 000 lidí. Mezinárodní konsorcium pro drogovou politiku (IDPC), které se sestává ze 177 národních a mezinárodní nevládních organizací, se dlouhodobě zabývá globálními výzvami a analýzami drogové politiky. Vzhledem ke zjištěným zkušenostem se tato organizace rozhodla vyzvat Zvláštní zasedání OSN pro problematiku drog (U. N. General Assembly Special Session on Drugs – UNGASS), aby na dalším jednání, které se má konat v březnu příštího roku, zvážilo radikální změnu v přístupu k drogové problematice. Toto zasedání má přitom rozhodnout o směřování drogové politiky OSN na celou další dekádu.

Další hřebík do rakve nesmyslné války

„Tato zpráva je jen další hřebík do rakve pro válku proti drogám,“ uvedla Ann Fordhamová, výkonná ředitelka IDPC v oficiálním prohlášení. „Skutečnost, že vlády jednotlivých států i samotná OSN přehlížejí strašlivý dopad protidrogové politiky poslední dekády, nás sice mrzí, ale vůbec nepřekvapuje. A obavy, že na současném nefunkčním přístupu se nic nezmění ani na březnovém zasedání UNGASS, jsou bohužel na místě.

Čísla hovoří jasně: Podle zprávy se počet úmrtí spojených s drogami za posledních deset let zvýšil o 145 procent.

Farhan Haq, mluvčí generálního tajemníka OSN, v pondělí reagoval na dotazy zpravodaje CNN: „V boji s nelegálním prodejem a pašováním drog jsme v posledních letech zaznamenali mnohé úspěchy, ale samozřejmě i prohry. Složitost řešení této problematiky ani v nejmenším neskrýváme – každý rok aktuální situaci zevrubně analyzujeme. Otázky spojené s kontrolou narkotik řeší především Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Naši pracovníci rozhodně nezahálí. Neúnavně se snaží vymyslet nová řešení a současnou situaci rozhodně nevidí jako selhání, ale pouze jako rozdělanou dlouhodobou práci. Rozhodně se nevzdáváme – hodláme i nadále nabádat všechny státy, aby na řešení drogového problému spolupracovaly.“

Balíčky kokainu v německém přístavu v Hamburku.

Výmluvy a mlžení

Jakékoli pozitivní výsledky snažení OSN v této otázce je ale poměrně těžké najít, zato o opaku hovoří naprostá většina statistik z celého světa. Například v roce 2017 byl v Mexiku spáchán rekordní počet vražd a únosů – a většina těchto zločinů souvisí s místními drogovými kartely. Jak dříve uvedlo zpravodajství CNN, Mexický národní institut pro statistiku a geografii zjistil, že za loňský rok bylo v zemi spácháno 31 174 vražd – to je skoro o třetinu více než v roce 2016. Stanice CNN dále upozornila, že aktuální represivní drogová politika nemá podíl jen na již zmíněném nárůstu zločinnosti, ale jejím důsledkem je i masivní nárůst počtu vězněných lidí. Jedna z pěti osob za mřížemi si odpykává trest související s drogami. V mnoha případech se přitom nejedná o pašování, výrobu či prodej, ale užívání pro osobní potřebu. Zpráva dále uvádí, že 33 zemí dnes stále (a poměrně často) uplatňuje trest smrti za drogové delikty – a v březnu tohoto roku dokonce i americký prezident Donald Trump navrhl umožnit za zločiny související s drogami uložení trestu smrti.

Poslechneme konečně odborníky?

„Zpráva IDPC je založená na ověřených datech a odpovídá tomu, co dlouhé roky tvrdí renomovaní vědci a odborníci zabývající se drogovou politikou.

„Tato zpráva je jen další hřebík do rakve pro válku proti drogám.“ – Ann Fordhamová, výkonná ředitelka IDPC

 Válku proti drogám v mnoha částech světa neustále stupňujeme, ale výsledky jsou prokazatelně negativní. Objem ilegální produkce, užívání i prodeje drog je dnes rekordní,“ uvedla Helena Clarková, někdejší premiérka Nového Zélandu a členka Globální komise pro drogovou politiku v předmluvě aktuální zprávy. Změna je očividně nutná. Současné protidrogové zákony jsou navíc zároveň překážkou pro mnohé sociální i ekonomické reformy a cíle členských zemí OSN. Válka proti drogám má na svědomí životy milionů lidí po celém světě – ve jménu zákona tak dochází k vraždám, únosům a mnohým dalším zločinům. Je tedy zřejmé, že OSN i národní vlády by měly svůj přístup razantně přehodnotit. První takovou vlaštovkou, která naznačuje, že se v této oblasti začíná blýskat na lepší časy, byla nedávná legalizace rekreačního konopí v Kanadě, která se tak stala první zemí ze skupiny nejvyspělejších států světa G7, jež komplexně legalizovala tuto rostlinu.

Zdroj: magazin-legalizace.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno