Zločin, nebo výsměch spravedlnosti?

Od osvobozujícího rozsudku, kdy jsme byli spolu s mým synem Janem Koláčným zproštěni Krajským odvolacím soudem viny ve všech bodech obžaloby, uplynulo více jak půl roku. Mohl bych říci „hlavně, že to máme za sebou, a už o tom nechci nic slyšet“. Ale když jsem si přečetl o potvrzení šesti let vězení za držení konopí bez prokázání distribuce, vzmáhá se ve mně zlost nad bezohledností byrokracie a soudů v konopných procesech.

Ústavní soud (ÚS) zamítl v druhé polovině dubna stížnost muže, který dostal nepodmíněný šestiletý trest za pěstování konopí na zahradě u rodinného domu na Hodonínsku. Muž trest označoval za nepřiměřený a excesivní, poukazoval na tvrdé dopady pro rodinu. S družkou se stará o dceru, splácejí úvěr na rekonstrukci domku.

Nejlepší zájem dítěte prý nepřevážil nad veřejným zájmem na potrestání pachatele.

28 rostlin = 6 let

Podle rozsudku muž na zahradě svého domu vysadil a pěstoval 28 rostlin konopí, které dále zpracoval. Byl dosud bezúhonný, přiznal se, proto mu soud uložil trest pod zákonnou sazbou.

Zároveň zohlednil rodinné poměry muže. Ale odvolací soud a nejvyšší soud rozhodl jinak. Zvýšil trest z podmínky na neuvěřitelných šest let vězení nepodmíněně!

Soudy musejí ve všech případech pečlivě dokazovat, k čemu konopí sloužilo, a nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy.

V odůvodnění se uvádí, že nevěřil, že obžalovaný pěstoval výše zmíněné množství konopí pro svou potřebu. Na základě pouhého podezření, že chtěl z těchto rostlin vyrábět drogy a následně je prodávat, mu byl vyměřen tento šestiletý trest. Bez důkazů, že to měl v úmyslu.

Tímto se Česká republika dostává do doby inkvizice. Soudci ovlivnění demagogií tehdejší katolické církve soudili nebohé kacíře a čarodějnice a často odsuzovali k upálení jen na základě domněnky, že mohli spáchat to, co se jim přisuzovalo.

Miroslav Koláčný se svým synem u stánku magazínu Konopí na veletrhu Cannafest 2019.

V dnešní době v 21. století takto odsuzují vysokoškolsky vzdělaní soudci s titulem Mgr. nebo JUDr. nevinné občany, kteří tuto léčivou rostlinu pěstují pro léčení sebe nebo svých blízkých, k vysokým pokutám nebo těžkému vězení. K trestům, které se dávají za znásilnění nebo za vraždu. Smutné je, že si jistě moc dobře uvědomují, jaké zlo na těchto lidech páchají a jak jim totálně zničí a rozvrátí život.

84 rostlin

Toto je výrok Nejvyššího soudu k případu z roku 2016: „Je zřejmé, že obviněný neporušil společenský zájem vyjadřovaný zákonem, naopak jednal v souladu se svými právy garantovanými Listinou základních práv a svobod. V liberálním demokratickém právním státě je třeba státní zásahy v rámci kriminální politiky uplatňovat přiměřeně a maximálně zdrženlivě, a to zejména při realizaci trestního postihu, kdy s ohledem na závažnost trestní sankce, která je nezřídka způsobilá ohrozit sociální existenci dotčené osoby, je nutno zajistit, aby trestní právo bylo použito teprve tehdy, kdy ostatní sociálně politické a právní prostředky nejsou dostatečně účinné nebo selhávají.“

V tomto výše citovaném případě pěstoval L. D. 84 rostlin konopí a váha sušených zabavených rostlin byla policií uvedena 4,7 kg.

Na základě pouhého podezření, že chtěl z těchto rostlin vyrábět drogy a následně je prodávat, mu byl vyměřen tento šestiletý trest.

Nižší soudy mu za to uložily podmínku a Nejvyšší soud to změnil na přestupek. Ale za 28 rostlin v roce 2020 se soud uchýlil k absurdnímu trestu 6 let nepodmíněně.

Cituji z trestního zákoníku: „Příprava trestného činu je úmyslné jednání, kdy si pachatel před spácháním plánovaného trestného činu opatřuje prostředky a nástroje k jeho spáchání.“

Kde je důkaz úmyslu konopí prodávat v tomto případě pěstování 28 rostlin konopí? 

Skutek není trestným činem

Rozhodnutí nejvyššího soudu v zmiňovaném případě pěstování 84 rostlin, cituji: „Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, neboť skutek, pro který se trestní řízení vede, není trestným činem. Absence podmínky trestní odpovědnosti v podobě potřebné míry společenské škodlivosti posuzovaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku – za situace, kdy plně postačovalo uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu než trestního zákoníku – pak zakládá s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe v daném případě důvod pro postoupení věci orgánu příslušnému k projednání a posouzení předmětné věci jako přestupku.“

Zásada subsidiarity: Trestní právo má působit jako poslední možnost reakce na společensky nepřijatelné chování, jde o uplatnění principu ultima ratio. Pokud tedy má být reagováno právními prostředky, mají přednost mírnější formy represe, např. posouzení věci jako přestupku.

A toto je vyjádření k jinému podobnému případu: „Důvodem pro zrušení rozsudku je to, že soudy neshromáždily důkazy o tom, že pěstitelé konopí dále upravovali s cílem získat drogu. „Z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze zjistit, o jaký skutkový základ je opřen závěr, že stěžovatelé neoprávněně vyrobili omamnou látku. Dovození znaku úmyslné výroby omamné látky ze samotného faktu pěstování rostlin konopí setého není přesvědčivé,“ uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Soudy musejí ve všech případech pečlivě dokazovat, k čemu konopí sloužilo, a nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy.

Nemorální odsuzování

Odsuzovat někoho, kdo prokazatelně chtěl pomoci člověku s těžkým zdravotním postižením, a někoho, kdo trpí chronickou nevyléčitelnou nemocí, je naprosto nemorální. Je to v rozporu se základními lidskými právy se základní listinou práv a svobod.

Zájem společnosti je prokazatelně ten, aby policie a státní zastupitelství naprosto bezdůvodně nepronásledovalo a neničilo život nemocným občanům, kteří se chtěli léčit léčivou rostlinou, nikomu neuškodili a žádný zločin nespáchali.

Zájem společnosti je prokazatelně ten, aby policie a státní zastupitelství naprosto bezdůvodně nepronásledovalo a neničilo život nemocným občanům. Foto: Kosh

Orgány činné v trestním řízení v rozporu s ústavou České republiky, v rozporu s listinou základních lidských práv a svobod a v rozporu s úmluvou OSN o ochraně osob se zdravotním postižením, pronásledují a šikanují jako štvanou zvěř nemocné občany této země, kteří trpí chronickým zdravotním postižením, kdy jim klasická medicína nepomáhá, a označují tyto občany za zločince.

Nemocné občany, ty nejchudší, kteří nemají prostředky, jak se účinně bránit, české soudy odsuzují k trestu vězení za to, že ve své beznaději chtějí vyzkoušet poslední šanci, jak ulevit svému trápení a bolestem.

Soud se za 28 rostlin uchýlil k absurdnímu trestu 6 let nepodmíněně.

Tyto orgány dále porušují Evropskou chartu, kterou Česká republika podepsala 27. května 1992. V části 1 ods. 11 se píše „Každý má právo využít jakýchkoliv opatření, která mu umožní dosáhnout nejlepšího zdravotního stavu.“

Je to ostuda celé České republiky, je to ostuda orgánů činných v trestním řízení, ostuda státních zastupitelství a soudů, že se uchylují k takové diskriminaci a zneužívání trestního zákoníku proti nevinným lidem. Lidem, kteří žádnou škodu nezpůsobili, nikomu neublížili a společenská nebezpečnost jejich konání je naprosto nulová. A hlavně je to ostuda našich zákonodárců, poslanců a senátorů, že nejsou schopni a ochotni tento inkviziční zákon změnit!

Zdroj: magazin-konopi.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

Vložte prosím komentář!
Vyplňte prosím své jméno